Der Test Deutsch als Fremdsprache (TestDaF) ist eine Sprachprüfung für alle, die bereits über gute Kenntnisse in der deutschen Sprache verfügen und diese überprüfen möchten.

Wer in Deutschland studieren möchte, muss ausreichende Sprachkenntnisse nachweisen, um zum Studium zugelassen zu werden. Dieser Nachweis kann durch die Prüfung TestDaF erbracht werden.

Die Prüfung TestDaF wird weltweit an lizenzierten Testzentren angeboten und kann somit im Heimatland der Bewerberinnen und BewerberInnen abgelegt werden. TestDaF eignet sich als Sprachnachweis

• für Studierende, die ein Studium in Deutschland aufnehmen wollen und hierfür einen Nachweis ihrer deutschen Sprachkenntnisse brauchen,
• für Studierende, die in ihrem Heimatland ihre Deutschkenntnisse nachweisen müssen
• für WissenschaftlerInnen, die einen Aufenthalt an einer Hochschule in Deutschland planen und ihren Sprachstand überprüfen wollen,
• für alle, die für wissenschaftliche Berufe ihre Deutschkenntnisse nachweisen müssen,
• für Studierende, die über Programme der Europäischen Union zum Studium nach Deutschland kommen und am Ende Ihres Aufenthalts einen qualifizierten Sprachnachweis erwerben wollen.

Niveau und Umfang der Prüfung TestDaF

Der TestDaF ist eine Sprachprüfung auf fortgeschrittenem Niveau. Er umfasst auf der Skala des Europarats etwa die Niveaustufen B 2.1 (ALTE-Stufe 3) bis C 1.2 (ALTE-Stufe 5). Prüfungsteilnehmer sollten vor der Anmeldung zur Prüfung bereits ca. 700 bis 1000 Unterrichtseinheiten Deutsch absolviert haben. Ein Nachweis der Deutschkenntnisse zur Prüfungsnameldung ist nicht notwendig. Die Prüfung kann beliebig oft wiederholt werden, kostet aber jeweils 110,- Euro Prüfgebühr.

Der TestDaF misst den sprachlichen Leistungsstand. Die Prüfungsleistungen werden drei Niveaustufen zugeordnet: TestDaF-Niveaustufe 5 (TDN 5) TestDaF-Niveaustufe 4 (TDN 4) TestDaF-Niveaustufe 3 (TDN 3).

TDN 5 ist die höchste Stufe. Unterhalb von TDN 3 differenziert TestDaF nicht mehr, sondern stellt nur fest, dass der Prüfungsteilnehmer das Eingangsniveau von TestDaF noch nicht erreicht hat.

Die vier Fertigkeiten Leseverstehen, Hörverstehen, schriftlicher Ausdruck und mündlicher Ausdruck werden getrennt geprüft, um ein differenziertes sprachliches Leistungsprofil zu erstellen. Die Prüfungsergebnisse in den einzelnen Fertigkeiten werden daher im Zeugnis getrennt ausgewiesen.

Weitere Informationen unter: http://www.testdaf.de/

Katedra germanistiky FF UJEP nabízí od r. 2013 ve spolupráci s Univerzitou Bayreuth studium dvojitého diplomu (DOUBLE DEGREE) navazujícího magisterského studijního programu Interkulturní germanistika v česko-německém kontextu / Interkulturní germanistika akreditovaného do r. 2028. 

Po ukončení studia získává absolvent dva magisterské tituly (Mgr. před jménem a M.A. za jménem) na základě jedné diplomové práce, kterou vedou odborníci z obou univerzit. První rok studia je realizován na Katedře germanistiky FF UJEP a druhý rok na katedře Interkulturní germanistiky na Univerzitě Bayreuth. Ročně je k dispozici pět míst obsazovaných na základě výběrového řízení v průběhu 1. ročníku studia na UJEP. Studijní pobyt na partnerské univerzitě lze financovat z prostředků ERASMUS+, popř. z jiných či vlastních zdrojů.

 Informační leták dvojitý diplom UJEP

• Bližší informace ke studiu SP Interkulturní germanistika v česko-německém kontextu na UJEP.
• Bližší informace k výběrovému řízení pro studium dvojitého diplomu na Univerzitě Bayreuth.

Koordinátorka na UJEP: prof. Mgr. Renata Cornejo, Ph.D. (renata.cornejo@ujep.cz)

Atraktivnost studia DOUBLE DEGREE spočívá v tom, že zatímco se studium na UJEP zaměřuje na česko-německé, popř. rakouské vztahy, rozšiřuje si studující na Univerzitě Bayreuth náhled na interkulturní problematiku v širším kulturologickém kontextu. Kromě toho „zažívá“ interkulturní dimenzi i v každodenním životě, když studuje na německé univerzitě společně se studujícími z nejrůznějších koutů světa. 

Tematicky se výuka v tomto studijním programu orientuje na německý jazyk, literaturu a kulturu a jejich manifestaci v podmínkách cizího prostředí s důrazem na česko-německé vztahy (UJEP), na Univerzitě Bayreuth pak s důrazem na širší kulturněvědný a xenologický kontext. Základem oboru je teoretické i praktické studium jinakosti, multikulturních identit a vícejazyčnosti, interkulturních procesů komunikace, německojazyčné literatury a kultury z perspektivy cizince.

Předpokladem pro zahájení studia na Univerzitě Bayreuth (3. a 4. semestr) je absolvování všech povinných předmětů 1. roku studia na UJEP a získání minimálně 60 KB.

Společné semináře, workshopy a kolokvia

Mimoto realizuje katedra germanistiky společně s Univerzitou Bayreuth společné projekty, konference, studentské semináře či workshopy. V r. 2016 uspořádala katedra germanistiky ve spolupráci s Univerzitou Bayreuth a UK Praha celosvětový kongres interkulturní germanistiky. V r.  2020 proběhl v Ústí nad Labem např. společný seminář „Interkulturelle Dialoge zwischen Text und Bild“ věnovaný české komiksové tvorbě (Jaroslav Rudiš, Jan Novák), která je dostupná i v německých překladech. Společně strávený týden bayreuthských a ústeckých studentů interkulturní germanistiky obohatily nejen workshopy přizvaných odbornic (Dr. Susanne Hochreiter z Univerzity Vídeň, Dr. Kalina Kupczyńska z Univerzity Lodž), ale i vyprávění a společný večer s česko-americkým komiksovým autorem Janem Novákem nebo exkurze po severočeském regionu, kde se odehrává Rudišova trilogie „Alois Nebel“.

Výběrová řízení a absolventi dvojitého diplomu

• První absolventi UJEP: Zbyněk Ďurovec a Dagmar Sieberová  –viz Právo 24.2.2015 
• První absolvent Univerzity Bayreuth: Karl-Heinz Gmehling –viz Ústecký deník 7.1.2016

Koordinátorka programu

doc. Mgr. Renata Cornejo, Ph.D. (renata.cornejo@ujep.cz)

Podmínky

Uchazeč/ka musí

• být imatrikulován/a ve studijním oboru „Interkulturní germanistika v česko-německém kontextu“ na UJEP v Ústí nad Labem, 
• úspěšně absolvovat výběrové řízení, které se koná v průběhu 2. semestru studia,
• mít zajištěno financování studijního pobytu v zahraničí (doporučujeme si včas podat žádost v rámci programu ERASMUS+ na dobu 10 měsíců, popř. využít stipendií v rámci Další podpory mezinárodní spolupráce UJEP anebo BTHA v Bavorsku).

Upozorňujeme, že žádost o studium dvojitého diplomu a žádost o finanční zajištění studijního pobytu v Bayreuthu se podávají zvlášť a je třeba respektovat jak příslušné termíny, tak i předepsané formuláře. V případě podání žádosti o finanční podporu v rámci programu Erasmus+ na FF studující do žádosti uvádí, že studijní pobyt bude realizován v rámci studia Double Degree s Univerzitou Bayreuth.

Výběrové řízení

Uchazeč/ka odevzdá v předem stanoveném termínu podklady pro výběrové řízení:

• 2 x v tištěné podobě na sekretariátě KGER (v uzavřené obálce nadepsané "Dvojitý diplom") 
• elektronicky na adresu renata.cornejo@ujep.cz (v jednom souboru Word nebo PDF).

Podklady pro výběrové řízení se rozumí

1. vyplněný a podepsaný  formulář žádosti, obsahující strukturovaný životopis a motivační dopis,
2. přehled dosud absolvovaných předmětů v daném oboru včetně jejich zakončení a získaného počtu KB v anglickém jazyce (lze vygenerovat v anglické verzi Stagu).

Upozorňujeme, že předpokladem pro zahájení studia na Univerzitě Bayreuth (3. a 4. semestr) je absolvování všech povinných předmětů 1. roku studia na UJEP a získání minimálně 60 KB!

Před výjezdem odevzdává studující koordinátorce výpis ze STAGu v anglickém jazyce, obsahující přehled všech absolvovaných předmětů během 1. ročníku na UJEP a stvrzený kulatým razítkem FF UJEP.

Průběh studia

Důležité termíny

Studijní plán

Studující musí za dobu obou částí studia získat 120 KB, z toho 60 kreditů za I. část svého studia (1. a 2. semestr) na mateřské univerzitě a 60 kreditů za II. část svého studia (3. a 4. semestr) na partnerské univerzitě.

II. část studia na Univerzitě Bayreuth může být zahájena výhradně v zimním semestru. Předpokladem je splnění všech povinných předmětů předepsaných v 1. roku studia na UJEP a získání min. 60 ECTS.

Předmět Forschungskolloquium doporučujeme plnit až v LS, kdy má studující přesnější představu o tom, v jaké oblasti popř. na jaké téma chce psát svou magisterskou práci (ve studijním plánu zařazeno již v ZS).

Druhá část studia, realizovaná v Bayreuthu, se řídí Zkušebním a studijním řádem Univerzity Bayreuth.

Závěrečná práce

Závěrečná práce v rozsahu min. 60 stran je psána v německém jazyce, obsahuje anglický abstrakt a vedou ji vyučující obou univerzit. Téma závěrečné práce je většinou konkretizováno během studia prvního semestru na Univerzitě Bayreuth a mělo by být na KGER oficiálně zadáno v dubnu příslušného roku studia v Bayreuthu (viz harmonogram FF UJEP).

Závěrečnou práci studující odevzdává v Bayreuthu ve 3 výtiscích nejpozději do 6 měsíců od jejího nahlášení na studijním oddělení (bližší informace viz §12 Prüfungs- und Studienordnung).

Obhajoba na UJEP se koná zpravidla v prosinci popř. v dalších termínech dle harmonogramu FF UJEP (studující může před odevzdáním své DP na UJEP požádat o zkrácení doby povinného zadání DP na půl roku). Studující nahrává svou DP do Stagu a odevzdává ve 2 výtiscích na studijním oddělení FF (bližší informace viz příslušné směrnice UJEP a FF UJEP).

Pozor! Magisterská práce je v Bayreuthu ohodnocena 30 KB, tj. teprve po jejím ohodnocení a započítání do celkového počtu získaných kreditů (60 KB) je možné si nechat uznat druhou část studia absolvovanou v Bayreuthu a následně ukončit studium také na UJEP.

Titul

Po úspěšném ukončení studia „Interkulturní germanistika v česko-německém kontextu“ na UJEP je absolventovi/absolventce vystaven diplom opravňující ho/ji k užívání akademického titulu „magistr“ (ve zkratce Mgr. uváděné před jménem) a dodatek k diplomu (Diploma Supplement).

Po úspěšném ukončení studia Interkulturní germanistika na Univerzitě Bayreuth je absolventovi/absolventce vystaven diplom opravňující ho/ji k užívání akademické hodnosti „Master of Arts“ (ve zkratce M.A. uváděné za jménem) a vysvědčení s dodatkem (Diploma Supplement).

Důležité odkazy a dokumenty ke studiu na UBT

• Web: MA Interkulturelle Germanistik an der Universität Bayeuth
• Prüfungs- und Studienordnung für den Masterstudiengang „Interkulturelle Germanistik“ an der Universität Bayreuth
• Modulhandbuch für den Masterstudiengang „Interkulturelle Germanistik“
• Web UB: Doppelabschluss Universität Bayreuth mit der UJEP

Němčinářské desatero – proč studovat němčinu právě v Ústí nad Labem?

1. S dobrou znalostí němčiny a širším humanitně zaměřeným rozhledem se uplatním nejen u našich sousedů, ale i v celé Evropě.
2. Svou jazykovou kompetenci si zdokonalím ve výuce s rodilými mluvčími nebo na jedné z 15 partnerských univerzit v Německu nebo Rakousku.
3. Otevře se mi svět na studijních pobytech nebo pracovních stážích po celé Evropě i mimo ni (poznám cizí kulturu a naučím se další cizí jazyk).
4. S dvojitým diplomem z Univerzity Bayreuth nebudu mít žádný problém s uplatněním na trhu práce doma ani v zahraničí.
5. Jako učitel německého jazyka si osvojím nejmodernější výukové metody ve spolupráci s centrem CEPRONIV a Goethe-Institutem v Praze.
6. Získám široké znalosti z oblasti jazyka, literatury, dějin a reálií v širším středoevropském kontextu a interkulturní náhled na bohaté česko-německé vztahy.
7. Budu mít pro studium výborné zázemí v nových prostorách univerzitního kampusu vybavených moderní technikou.
8. Pro své studium mohu využít nejen Knihovnu a multimediální studovnu katedry, ale i specializovanou Rakouskou knihovnu a Didakticko-metodickou knihovnu nebo jen 50 km vzdálenou, super vybavenou Saskou zemskou knihovnu SLUB.
9. Mohu se věnovat i akademické kariéře a získat doktorát (Ph.D.) pod vedením renomovaných odborníků.
10. Díky odborným exkurzím a kulturním akcím poznám nejen Ústí nad Labem a jeho česko-německou historii, ale i malebnou krajinu příhraniční oblasti podél řeky Labe a kulturní památky sousedního státu Sasko (jako např. Grünes Gewölbe).

Bakalářské studijní programy (Bc.)

Seznam studijních programů

V bakalářském studijním programu Německý jazyk a literatura pro vzdělávání a Interkulturní germanistika se přijímací zkouška nekoná. Od uchazečů se očekává znalost německého jazyka na úrovni B1 (maturitní zkouška z NJ), vzhledem k tomu, že výuka probíhá převážně v němčině.

Bližší informace k přijímacímu řízeni.

Navazující magisterské dvouleté studium (Mgr.)

Seznam studijních programů

V navazujícím magisterském studijním programu Učitelství německého jazyka a literatury pro střední školy je nutnou podmínkou pro přijetí dosažení vysokoškolského vzdělání bakalářského stupně germanistického zaměření na UJEP nebo na jiné VŠ, jehož obsah je kompatibilní s obsahem příslušného bakalářského studijního oboru na UJEP. Tento studijní program je bez přijímací zkoušky. Dosažený titul opravňuje k výuce jak na středních školách, tak i na 2. stupni základních škol.

V navazujícím magisterském studijním programu Interkulturní germanistika v česko-německém kontextu (v ČR unikátní obor s možností ukončení dvojitým diplomem, tzv. DOUBLE DEGREE, s Univerzitou Bayreuth) je nutnou podmínkou pro přijetí dosažení vysokoškolského vzdělání bakalářského stupně germanistického nebo příbuzného zaměření. V případě absolvování jiného oboru/programu prověřuje kompatibilitu garant SP (uchazeč dokládá ověřenou kopií diplomu a ověřeným výpisem předmětů včetně hodnocení studia). Přijímací zkouška je prominuta uchazečům, kteří absolvovali jakýkoli bakalářský studijní obor/program germanistického nebo slavistického zaměření (u slavistického zaměření je třeba prokázat znalost NJ na min. úrovni B2). Ostatní uchazeči procházejí přijímací zkouškou, která je jednokolová a má formu ústního motivačního pohovoru v německém jazyce, jehož součástí je mj. krátké zhodnocení dosavadního studia uchazeče a jeho motivace ke studiu zvoleného oboru.

Průběh pohovoru:
Při ústním pohovoru by měl uchazeč prokázat standardní znalosti získané během svého bakalářského studia, zejména pak svou motivaci pro studium studijního oboru interkulturního zaměření s důrazem na česko-německé a česko-rakouské vztahy a jazykovou kompetenci odpovídající úrovni absolventů bakalářského studia. Vhodné je doložit zájem i dalšími prokazatelnými materiály (bakalářská práce, osvědčení o praxi, seznam četby literatury autorů z německy mluvících zemí popř. další literatury vztahující se k danému oboru apod.)

Hodnocení:
Pohovor je hodnocen maximálně 50 body. Uchazeč, který dosáhl nižšího počtu než 10 bodů, u přijímací zkoušky neprospěl. Pro přijetí uchazeče, který přijímací zkoušku úspěšně složil, je pak rozhodujícím kritériem pořadí. To je stanoveno na základě dosaženého počtu bodů u přijímací zkoušky.

Bližší informace k přijímacímu řízeni.

Doktorské čtyřleté studium (Ph.D.)

SP Německá filologie

Uchazeč musí být absolventem magisterského studia germanistického (nebo příbuzného zaměření). Společně s přihláškou ke studiu předkládá uchazeč k danému termínu (viz harmonogram FF UJEP) doklad o dosaženém magisterském vzdělání, životopis a svůj projekt disertační práce v rozsahu cca 5 stran včetně odborné literatury, které zároveň zasílá garantovi SP v elektronické podobě. Téma dizertačního projektu doporučujeme předem konzultovat s garantem SP (doc. Mgr. Renata Cornejo, Ph.D.).

Termín pro podání přihlášky: duben / srpen
Termín ústního pohovoru: červen / září

Průběh pohovoru a hodnoceni:
Obsahem přijímací zkoušky je odborná rozprava v německém jazyce, ve které uchazeč před přijímací komisi shrne svůj dosavadní odborný vývoj (diplomová práce, publikační činnost, odborná praxe aj.) a představí projekt své budoucí disertační práce. Vítáni jsou uchazeči, jejichž výzkumný záměr má přímou nebo blízkou souvislost s vědecko-výzkumnou profilací katedry v oblasti literárněvědné (interkulturní a migrační literatura, německojazyčná literatura autorů z Čech, témata reflektující specifikum severočeského regionu) nebo jazykovědné (srovnávací lingvistika, textová lingvistika, jazyk masmédií, frazeologie), vítány jsou i interdisciplinární přesahy. U pohovoru je hodnocena kvalita předloženého projektu a jeho prezentace uchazečem.

SZZ - bakalářské studijní programy

SZZ - navazující magisterský studijní program učitelství (od ak. roku 2021/2022)

SZZ - navazující magisterský program filologický

Kombinovaná forma studia znamená, že zhruba jedna třetina výuky je realizována prostřednictvím prezenčních forem výuky, dvě třetiny pak formou samostudia za pomoci speciálních pomůcek pro tuto fázi studia, tzv. studijních opor, které jsou k dispozici na studijním portálu Moodle. Prezenční část výuky na katedře germanistiky probíhá jednou za 14 dní (v sudé týdny) vždy v pátek (od 14 hod.) a v sobotu (po celý den). Je však třeba počítat s tím, že výuka předmětů zabezpečovaných pedagogickou fakultou může probíhat také v lichých týdnech.

Katedra germanistiky FF UJEP (KGER) nabízí tři studijní programy v kombinované formě studia:

• bakalářský studijní program Německý jazyk a literatura pro vzdělávání (bližší informace Vám poskytne a Vaše dotazy zodpoví garantka programu Mgr. Veronika Jičínská, Ph.D.)
• navazující magisterský studijní program Učitelství německého jazyka a literatury pro střední školy (bližší informace Vám poskytne a Vaše dotazy zodpoví garant programu doc. PhDr. Martin Lachout, Ph.D., MBA)
• navazující magisterský studijní program Interkulturní germanistika v česko-německém kontextu (bližší informace Vám poskytne a Vaše dotazy zodpoví garantka programu Prof. Mgr. Renata Cornejo, Ph.D.)

Studující získají přístup do Moodlu na základě elektronického předzápisu předmětů v portálu STAG.

Bližší informace o studijním portálu Moodle Vám poskytne a Vaše dotazy zodpoví koordinátorka systému Moodle na KGER: Mgr. Andrea Frydrychová

• Die Aufklärung und ihre Bedeutung für die Entwicklung der deutschsprachigen Literatur. Vertreter der Aufklärung, bevorzugte literarische Gattungen.
   
• Die SUD Bewegung als literarische Revolution, Vertreter, Gedanken, bevorzugte literarische Gattungen.
   
• Bedeutung und Auswirkungen der Weimarer Klassik, J.W.Goethe und F. Schiller – ihre Persönlichkeit und Werk.
   
• Die romantische Literatur und ihre Entwicklungsstadien, neue literarische Gattungen, Vertreter und ihre Werke.
   
• Biedermeier, Vormärz, Junges Deutschland. Charakteristik der literarischen Etappen, ihre bedeutendsten Vertreter und Werke.
   
• Der literarische Realismus in der zweiten Hälfte des 19. Jahrhunderts. Historische und philosophische Voraussetzungen, die wichtigsten Merkmale und Gattungen, Hauptvertreter und Ihre Werke.
   
• Naturalismus, seine Gegenströmungen (Wiener Moderne, Impressionismus, Symbolismus, Dada) und der deutsche Expressionismus. Charakteristik, die wichtigsten Vertreter und ihre Werke.
   
• Die Entwicklungstendenzen der Literatur der Weimarer Republik (Neue Sachlichkeit, Kriegsroman, Brecht und sein episches Theater) und die Literatur des Exils nach 1933 (Zentren, Autoren und ihre Werke).
   
• Die wichtigsten Entwicklungstendenzen der BRD-Literatur nach 1945 (Trümmerliteratur, nonkonformistischer Roman, Politisierung der Literatur, neue Innerlichkeit, Migrationsliteratur, Postmoderne) und nach der Wende.
   
• Die wichtigsten Entwicklungstendenzen und Vertreter der ehemaligen DDR-Literatur (Heiner Müller, Christa Wolf, Ulrich Plenzdorf, Christoph Hein).
   
• Die Hochleistungen der österreichischen Literatur im 19. und 20. Jahrhundert, literarische Epochen, Gattung, Vertreter und ihre Werke.
   
• Die besondere Leistung der deutschsprachigen Literatur der Schweiz im 19. und 20. Jahrhundert, literarische Epochen, Gattung, Vertreter und ihre Werke.
   
• (2. Stufe)

  Thematische Vielfalt der deutschsprachigen Gegenwartsliteratur für Kinder und Jugendliche (“problemorientierte” Literatur, tagespolitische Stoffe und Themen, deutsch-tschechische Beziehungen, Enttabuisierung mehrerer Themen).

  (3. Stufe)

  Vom Mittelalter zum Barock, die bedeutendsten Tendenzen in der Entwicklung der Epik, Lyrik und des Dramas, die wichtigsten Vertreter und ihr Werk.

• Böhmen und die deutschsprachige Literatur (böhmische Motive im Werk deutscher und österreichischer Autoren, deutschschreibende Autoren aus Böhmen, deutschschreibende Exilautoren nach 1968).

  3. Stufe: Literatur vom Mittelalter bis zur Gegenwart
  2. Stufe: Literatur von der Aufklärung bis zur Gegenwart

• Sagen, Märchen in der deutschsprachigen Literatur und die phantastische Literatur für Kinder und Jugendliche. Die wichtigsten Vertreter und ihre Werke.
   
• Der deutschsprachige Roman – seine Entwicklung im Laufe der Epochen, die wichtigsten Vertreter und ihre Werke, der deutsche Bildungs- und Entwicklungsroman.
   
• Die Entwicklung des deutschsprachigen Dramas im Laufe der Jahrhunderte (aristotelisches Theater, episches Theater, experimentelles Theater), bedeutende Vertreter.
   
• Die deutschsprachige Poesie im Laufe der Jahrhunderte, die Bedeutung Entwicklung einzelner Gattungen, die bedeutendsten Dichter und ihre Werke.
   
• Die Novelle als literarische Gattung, Hauptmerkmale und Entwicklung in der deutschsprachigen Literatur, die bedeutendsten Vertreter und ihre Werke.
   
• Satire, Humor, Parodie, Pastiche (Postmoderne) in der deutschsprachigen Literatur als Zeit- und Kunstkritik. Funktion, Formen und Themen, Vertreter und ihre Werke.

Gramatika

• Satz, Satzarten und Satzformen
• Satzgliedbestimmung
• Kriterien für die Nebensatzklassifizierung
• Satzgliedstellung (Folgeregeln für den Satz)
• Methoden der Syntax (Proben)
• Valenz
• Infinitivsätze
• Substantiv
• Artikelwörter
• Adjektiv
• Kategorien des Verbs (vor allem Genera, Tempora und Modi)
• Modalverben
• Fügewörter

Lexikologie

• Mittel, Methoden und Arten der Wortbildung (Vergleich mit dem Tschechischen)
• Bedeutungsbeziehungen im Text
• Quellen zur Bereicherung des Wortschatzes
• Teil- und Nachbardisziplinen der Lexikologie
• Varietäten der deutschen Sprache
• Fremdes Wortgut im Deutschen
• Veränderungen im Wortschatz
• Deutsche Phraseologie
• Sprache und Gesellschaft

Stylistika

• Verschiedene Gruppen der Stilmittel, ihre Funktion im Text
• Stilfiguren im Text (besonders Metapher und Metonymie)
• Komplexe stilistische Textanalyse (makro- und mikrostilistisch)

Fonetika

1. Assimilation im Deutschen im Vergleich zum Tschechischen
2. Wortakzent bei deutschen Wörtern, Zusammensetzungen und Fremdwörtern
3. Satzakzent und seine Bedeutung
4. Satzmelodie im Deutschen
5. Das deutsche Vokalsystem und Hauptschwierigkeiten der tschechischen Lernenden
6. Das deutsche Konsonantensystem und Hauptschwierigkeiten der tschechischen Lernenden
7. Reduktion und Elision des „e“ in Präfixen und Endungen
8. Beziehung zwischen Laut und Graphem im Zusammenhang mit der Quantität!
9. Vokalisation der r-Laute und der Endung -er
10. Realisierung der Endungen: -en, -em, -el

Ověřuje se teoretická a praktická způsobilost uchazeče k výkonu povolání učitele němčiny na českých školách. Uchazeč prokazuje znalost pedagogicko-psychologických a metodických přístupů vhodných pro osvojování německého jazyka a seznámení s kulturou zemí německé jazykové oblasti na příslušném typu a stupni škol. Předpokládá se propojení a ověření lingvistických literárních a interkulturních poznatků se školskou praxí.

Základní tématické okruhy (v němčině):

• Gegenstand und Aufgaben der Didaktik des Fremdsprachenunterrichts. Beziehungen zu den Grundlagenwissenschaften: Psychologie, Lernpsychologie, Soziologie, Pädagogik, allgemeine Didaktik und Linguistik
   
• Geschichtliche Entwicklung des Fremdsprachenunterrichts und seiner Methoden, Rolle der deutschen Sprache in Böhmen
   
• Spezifische Ziele, Aufgaben und Probleme des Deutschunterrichts im tschechischen Bildungswesen, Entwicklung des sprachkommunikativen Könnens als Hauptziel des Unterrichts
   
• Unterrichtsplanung und -beobachtung, Hospitationen und ihre Auswertung
   
• Die Unterrichtsstunde: ihre Struktur, Gestaltungsmöglichkeiten, Typen und Phasen (Vermittlungs-, Festigungs-, Aktivierungs-, Systematisierungs- und Kontrollhandlungen)
   
• Die Lern- und Leistungskontrollen, Probleme der Leistungsmessung und Bewertung im Fremdsprachenunterricht
   
• Arten, Funktion und Einsatz von Unterrichtsmitteln: Lehrbücher und Lehrwerke im Deutschunterricht, ihre Bestandteile sowie Kriterien für ihren Einsatz, Erstellung von eigenen Lehr- und Lernmaterialien (Hör-, Lese-, Übungstexten)
   
• Fragen der Lernmotivation und der Praxisbezogenheit des Unterrichts, außerschulisches Lernen und Nutzung moderner Medien (z. B. Internet)
   
• Funktion und Inhalt der Landeskunde im Deutschunterricht, interkulturelles Lernen und Projektarbeit, Arbeit mit authentischen Hör- und Lesetexten
   
• Arbeit am phonetischen System, Hauptschwierigkeiten der deutschen Aussprache für Tschechen
   
• Probleme der Wortschatzarbeit: Übungsformen und Kontrollen
   
• Grammatikvermittlung: Darstellungs-, Übungsformen und Kontrollen
   
• Arbeit am graphischen System: Die deutsche Rechtschreibung und ihre Reform
   
• Entwicklung der Fertigkeiten Hörverstehen und Leseverstehen:Übungs- und Kontrollmöglichkeiten
   
• Entwicklung der Fertigkeit Sprechen (in ihren dialogischen und monologischen Formen), Vorbereitung, Durchführung und Auswertung von Konversationsaufgaben

Pflichtlektüre im Überblick:

• G. E. Lessing:
  • Fabeln
  • 1 Drama
     
• J.W. Goethe:
  • Die Leiden des jungen Werthers
  • 1 Drama
  • Faust I. oder Faust II.
     
• F. Schiller:
  • 1 klassisches Drama
  • 1 Sturm-und-Drang-Drama
     
• Gedichte von Goethe, Schiller nach eigener Auswahl
   
• 1 romantisches Werk (Märchen, Novelle, Roman)
   
• H. von Kleist:
  • 1 Drama
  • 1 Novelle
     
• H. Heine:
  • Romantische Schule
  • Gedichte (Auswahl)
     
• Grabbe / G. Büchner: 1 Drama
• F. Grillparzer: 1 Drama
• A. Stifter: 1 Prosastück
• Ch. Sealsfield: Austria as it is
• G. Keller / Th. Storm: 1 Novelle
• Th. Fontane / W. Raabe: 1 Roman
• G. Hauptmann: 1 Drama
• 1 Werk der Wiener Moderne (Schnitzler, Kraus, Hofmannsthal ect.)
• Th. Mann: 1 Novelle
• Th. / H. Mann: 1 Roman
• 1 expressionistisches Drama (Hasenclever, Toller, Kaiser)
• S. Zweig: 1 Prosastück
• B. Brecht: 1 Drama
• H. Böll / W. Koeppen: 1 Roman
• G. Grass / S. Lenz: 1 Roman
• A. Seghers / H. Kant / E. Strittmatter: 1 Roman
• F. Dürrenmatt / M. Frisch: 1 Drama
• 1 Dokumantardrama von P. Weiss / R. Hochhuth / H. Kipphardt
• P. Handke: 1 Drama
• Th. Bernhard / B. Strauss: 1 Drama
• H. Müller / P. Hacks / V. Braun: 1 Drama
• M. Walser: 1 Prosastück
• E. Jelinek / I. Bachmann: 1 Prosastück
• Ch. Wolf / Ch. Hein: 1 Roman
• Gedichte von I. Bachmann, P. Celan, H.M. Enzensberger, Ernst Jandl, S. Kirsch nach eigener Auswahl

Gedichte nach eigener Auswahl – 5 Texte zur Staatsprüfung mitnehmen.

Kinder- und Jugendliteratur:

• W. Busch / H. Hoffmann: 1 Bildergeschichte
• E. Kästner:
  • Emil und Detektive / Das fliegende
  • Klassenzimmer
     
• Brüder Grimm: Kinder- und Hausmärchen
• M. Ende: Momo
• J. Holub: Der rote Nepomuk
• P. Härtling: Das war der Hirbel / Max von der Grün: Vorstadtkrokodile
• 2 Kinder-, bzw. Jugendbücher von Benno Pludra / Christine Nöstlinger / Gudrun Pausewang

Die meisten im Verzeichnis angeführten Werke sind am Lehrstuhl Germanistik vorhanden und können in der Institutsbibliothek (Raum 639), der Bibliothek der österreichischen und Schweizer Literatur (Raum 644) oder nach individueller Absprache mit den Lehrenden aus dem DAAD-Handapparat (Raum 641) und der Bibliothek der deutschen Gegenwartsliteratur nach 1945 (Raum 645) ausgeliehen werden.