U příležitosti dvacátého výročí Národního památkového ústavu vznikla výstava velkoformátových fotografií nečekaných objevů v památkové péči, kterou si aktuálně můžete prohlédnout v atriu FF UJEP. Fotografie jsou navíc opatřeny QR kódy, které Vás seznámí s podrobnostmi daného objevu. Na výstavě se podílelo velké množství absolventů oborů Dokumentace památek a Kulturně-historická regionalistika a je i dokladem dlouholeté spolupráce FF UJEP a NPÚ v Ústí nad Labem.
Dne 1. března 2023 byl ve spolupráci s Národním památkovým ústavem zahájen pětiletý výzkumný projekt NAKI III „FINIS CONFESSIONIS“ BAROKO VÝCHODNÍHO KRUŠNOHOŘÍ. SAKRÁLNÍ STAVBY A UMĚLECKÁ VÝZDOBA ARCHITEKTURY A KRAJINY.
Hlavním řešitelem za FF UJEP je Mgr. Jakub Pátek, Ph.D., dalšími řešiteli jsou Mgr. Táňa Šimková, Ph.D., PhDr. Kamil Podroužek, Ph.D.
Dokumentaci, studiu a interpretaci budou podrobeny soubory barokních a barokizovaných kostelů, prostorových kaplí a vybraných sochařských památek z období baroka na území východního Krušnohoří. Zaměstnanci Centra pro dokumentaci a digitalizaci kulturního dědictví zpracují v rámci projektu dokumentaci a analýzu architektury.
Podrobnosti a aktuální dění sledujte na webu projektu: http://finis.ff.ujep.cz
Workshop projektu TAČR: Databáze starých lomů a dobývek
Ústeckou ptačí rezervaci založil Heinrich Lumpe těsně před vypuknutím první světové války. Tuto rezervaci se také rozhodl zpřístupnit veřejnosti a ve snaze o zatraktivnění lokality nechal vybudovat velké množství staveb, mezi nimi i Heinrichsburg (dnes nazýván Trpasličí hrádek) a jeskyni. Po druhé světové válce se postupně ptačí rezervace začala přebudovávat v dnešní ZOO. Z původní ptačí rezervace se toho moc nedochovalo. Centrum pro dokumentaci se ve spolupráci s ústeckým muzeem a zoologickou zahradou nyní snaží o obnovu Lumpeho díla.
O spolupráci CDDKD s Muzeem a ZOO si můžete přečíst i na portálu iDNES.cz: https://www.idnes.cz/usti/zpravy/zoo-lumpepark-obnova-ptaci-rezervace-psenkova-krsek.A220512_104113_usti-zpravy_grr?
Více o práci CDDKD: https://www.facebook.com/cddkd
Časopis PROpamátky, který popularizuje široké veřejnosti činnost památkové péče, výsledky výzkumů a realizací obnovy nemovitých kulturních památek, představil v obsáhlém komentovaném rozhovoru průběh a výsledky obnovy domu Kalich v Litoměřicích. Na úspěšné realizaci se podílelo v těsné spolupráci s městem Litoměřice a prováděcí firmami Tesařství Čenda, Klempířství Martin Andráš a architektonickým ateliérem ing. arch. Jiřího Jarkovského také Centrum pro dokumentaci a digitalizaci kulturního dědictví FF UJEP.
Jaro se na Centru pro dokumentaci a digitalizaci nese v duchu natáčení rozhovorů. Zaměstnance Centra oslovili mimo jiné i redaktoři z Českého rozhlasu Sever a z České televize.
Český rozhlas Sever se v rámci pořadu Planetárium zabýval antickými vázami uloženými v Podřipském muzeu v Roudnici nad Labem. O digitalizaci, na které ve spolupráci s Podřipským muzeem a Ústavem historických věd FF Univerzity Pardubice pracovalo Centrum pro dokumentaci, hovoří Tereza Šťastná. Od 27. minuty se například dozvíte o tom, jak vypadaly laboratorní podmínky v Podřipském muzeu, nebo jaký je rozdíl mezi dokumentací v podobě fotogrammetrie a laserového skenování.
Dokumentární série na ČT2 s názvem Skryté skvosty, kterou provází Jaroslav Plesl , se nyní přesunula do Ústeckého kraje, konkrétně na zámek Jezeří. Paní kastelánka Hana Krejčová Vás v tomto díle společně s Kamilem Podroužkem, zaměstnancem Centra dokumentace, provede i těmi částmi zámku, do kterých se návštěvník běžně nedostane. Centrum pro dokumentaci se již několik let aktivně zapojuje do záchrany zámku, jehož osud je neodmyslitelně spjatý s postupující těžbou hnědého uhlí. K záchraně kulturního dědictví Ústeckého kraje vychovává CDDKD i své studenty, kteří také místnosti zámku dobře znají. I jejich výsledky práce přispěli k lepšímu pochopení stavebního vývoje zámku Jezeří, který Kamil Podroužek prezentuje.
https://www.ceskatelevize.cz/porady/13826669737-skryte-skvosty/421235100031002/
V prvních měsících letošního roku 2020 mělo Centrum pro dokumentaci a digitalizaci kulturního dědictví možnost pracovat na tvorbě 3D modelu lebky, která patřila Magdaleně Fictumové z Kolovrat a její stáří se datuje do 2. pol. 16. století.
Strana 1 z 2
