- Článek, Ústecký deník, Metodika efektivního terénního průzkumu a dokumentace historických staveb, 13. 10. 2020.
V horkých prázdninových dnech spatřila světlo světa publikace Metodika efektivního terénního průzkumu a dokumentace historických staveb autorského kolektivu projektu NAKI Filozofické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a Národního památkového ústavu – územního odborného pracoviště v Ústí nad Labem. Na případu dokumentace historických staveb sloužících pro zpracování chmele ukazujeefektivní způsob identifikace, dokumentace, vyhodnocení a on-line veřejné prezentace torzálně dochovaných staveb.
Metodika průzkumu a dokumentace, vytvořená pod vedením PhDr. Kamila Podroužka, Ph.D., z Centra pro dokumentaci a digitalizaci kulturního dědictvíkatedry historie FF UJEP a certifikovaná Ministerstvem kultury ČR, napomáhá odborným institucím, zájmovým spolkům i jednotlivcům efektivně zjišťovat, vyhodnocovat a prezentovat klíčové historické informace ze zanikajících staveb. Vede tak k pochopení jejich významu, který stojí v základech každé smysluplné ochrany.
Příručka obsahuje v jednotlivých kapitolách návod k přípravě a realizaci efektivního tematického průzkumu a dokumentaci historických staveb. K nim patří seznámení s obecnou metodou formální analýzy historických staveb, sledování specifik dokumentace stávajícího stavu historických objektů sloužících pro zpracování chmele, archivní průzkum objektů v písemných a obrazových pramenech paměťových institucí a prostorová identifikace objektů sloužících pro zpracování chmele. Metodickou část doplňuje studie Tršická chmelová oblast, která je výsledkem srovnávacího průzkumu a dokumentace chmelařských staveb na severní Moravě.
„Identita naší krajiny spojené s pěstováním a zpracováním chmele je ve středoevropském kontextu jedinečná. V posledních letech však chmelových sušáren a skladů, které coby významné dominanty více než sto padesát let spoluvytvářejí genius loci chmelařské krajiny, rychle ubývá, aniž by byly důkladněji poznány a byla doceněna jejich nezastupitelná úloha pro charakter a paměť daného území. Historické stavby sloužící pro zpracování chmele, bohužel, nejsou v drtivé většině památkově chráněny, a tak nyní nezbývá, než se soustředit na jejich plošnou dokumentaci, která by zachovala co nejvíce informací o jejich existenci předtím, než zcela zaniknou,“ říká recenzentka publikace Mgr. Blanka Kynčlová z Ústavu dějin a teorie architektury Fakulty architektury ČVUT v Praze.
„Tuto otázku řeší právě vydaná metodika,“ doplňuje oponent projektu doc. PhDr. Pavel Šopák, Ph.D., z Ústavu teorie architektury Fakulty architektury VUT v Brně, „která vychází z certifikovaných metodik plošného průzkumu, operativního průzkumu i z metodik průzkumů a dokumentace různých typů ohrožených památek. Ty však obohacuje o možnost efektivního získávání, zpracování, archivace a zpřístupnění informací v reálném on-line čase, k čemuž využívá dnes již běžně uživatelsky dostupné digitální techniky a komunikační technologie. Zcela novátorská je i aplikace metody formální analýzy archeologizovaných staveb, která umožnila v krátkém čase identifikovat a vyhodnotit více než 4 000 zanikajících chmelařských technických objektů.“
Na listopad 2020 je plánováno uvedení výstavy Piva džbán bude dán, až bude chmel očesán ve foyer FF UJEP. Při příležitosti vernisáže, která připadne na 4. listopadu 2020, bude představen katalog výstavy a spolu s ním i nově vydaná metodika.
Publikace bude k dostání v Knihkupectví UJEP, v prodejních místech NPÚ a v Chmelařském muzeu Žatec.
Mapa a databáze zanikajících staveb: „Stavby pro zpracování chmele“.
Realizace projektu NAKI DG16P02B021a publikace jeho výsledků byly podpořeny Ministerstvem kultury z Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity.
