Projekt rekonstrukce budov F1 a F2 v Kampusu UJEP

Investiční projekt Filozofické fakulty úspěšně postoupil do posledního kola hodnocení

Projekt rekonstrukce budov F1 a F2 v Kampusu UJEP, který se uchází o čtvrtmiliardovou finanční podporu z operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (VaVpI), úspěšně prochází jednotlivými koly hodnocení. V oficiálním dopise rektorce UJEP doc. Ing. Ivě Ritschelové, CSc., to sdělil Ing. Jan Vitula, vrchní ředitel Sekce řízení operačních programů EU.

Projekt s celkovým rozpočtem 260 milionů korun aspiruje na finanční podporu VaVpI v rámci prioritní osy 4, jejímž cílem je pomocí dotací podpořit rozvoj kvalitní infrastruktury vysokých škol, a vytvořit tak podmínky pro zlepšení kvality vzdělávání s vazbou na výzkumné aktivity. Projekt Filozofické fakulty úspěšně prošel prvními dvěma koly hodnocení, tj. hodnocením stavebních a technických aspektů a hodnocením věcné kvality projektu. I přes tvrdou konkurenci mezi převážně technicky a přírodovědně orientovanými projekty získal 82 bodů z celkových 100, přičemž pro postup do posledního kola hodnocení bylo nutné překročit limit 55 bodů. Z posudků odborných hodnotitelů vyplývá, že „stavba je proveditelná jak z pohledu časového, tak v navrženém finančním rámci," a že „projekt je zpracován svědomitě, přesvědčuje nejen o chuti naplnit záměr, ale také o vytvoření podmínek pro jeho optimální realizaci." Stavební část projektu (dokumentaci pro stavební povolení) zpracovával Atelier AVN, s. r. o., projektovou žádost firma SPF Group, v. o. s.
Nyní se projekt nachází v posledním kole hodnocení, které sestává z konečného hodnocení ze strany Výběrové komise - jejím úkolem je „vybrat projekty k financování z OP VaVpI, a to na základě posudků a doporučení z předchozích kroků hodnocení" (dle Příručky pro žadatele OP VaVpI).
S ohledem na harmonogram projektu již byly zahájeny kroky předcházející samotné realizaci: v přípravě jsou podklady pro veřejnou zakázku na zpracování dokumentace k provedení stavby, která bude navazovat na dokumentaci ke stavebnímu povolení zpracovanou týmem Atelieru AVN, s. r. o. vedeným Ing. arch. Vladimírem Novákem.

Předmětem projektu „Moderní vzdělávací a vědecko-výzkumná infrastruktura FF UJEP" je kompletní rekonstrukce a zprovoznění budov F1 a F2 v Kampusu pro potřeby Filozofické fakulty UJEP, a to včetně úprav okolí obou objektů i jejich napojení na inženýrské sítě. Projekt rovněž počítá s pořízením nejmodernějších přístrojů nezbytných pro kvalitativní rozvoj výzkumné a vzdělávací činnosti FF UJEP - od běžné kancelářské výpočetní techniky přes moderní prezentační a výuková zařízení až po specializované přístrojové vybavení pro unikátní pracoviště Centrum dokumentace a digitalizace kulturního dědictví.
Rekonstrukce je plánovaná jako šetrné přizpůsobení historických budov aktuálním potřebám FF UJEP, zároveň však bude maximálně respektovat architektonickou a kulturní hodnotu obou objektů, které patří k nejstarším v areálu.

Prostor univerzitního kampusu je unikátním urbanistickým komplexem a naprosto se vymyká okolní městské zástavbě centra Ústí nad Labem. Více než sto let sloužil jako nemocnice - byl založen již na konci 19. století na volných svazích za městem. Vzorem jí byla nemocnice v Eppendorfu u Hamburku, která byla vybudována roku 1889 jako jedna z největších a nejmodernějších v Německu a vnesla do budování nemocnic nové trendy - především pavilónové uspořádání budov, parkové úpravy okolí a místo založení na hranicích města na zelené louce. Ústecká okresní nemocnice v době svého vrcholu ve 30. letech 20. století patřila k nejmodernějším a „nejkrásnějším" v Československu.

O výstavbě pavilonu F1 se hovořilo již od počátku první světové války - velký výskyt tuberkulózy si v nemocničním areálu vynutil potřebu samostatné budovy, v níž by bylo možné izolovat pacienty s vysoce nakažlivou nemocí. V roce 1916 rada města Ústí nad Labem odsouhlasila výstavbu nového objektu, a to podle návrhu z projekční kanceláře Ernsta Kroba. Ten je mj. autorem i plicního sanatoria na Bukově a pavilonu A bývalé nemocnice. Budova F1 byla dokončena v roce 1920, a přes její původní určení byla zpočátku využívána jako interna a následně jako infekční pavilon (první patro dál sloužilo pro izolaci nejtěžších případů tuberkulózy). Změnu využití charakterizovalo zasklení lodžií v hlavním průčelí na přelomu 20. a 30. let. Lodžie byly situovány na prosluněnou jižní stranu a původně sloužily k dýchacím kůrám pro tuberkulózní pacienty. Až na tuto úpravu si jinak budova zachovala dodnes nezměněný ráz a z hlediska architektonického výrazu neprodělala žádné necitlivé zásahy. Naposledy před uzavřením nemocnice využívala objekt neurochirurgie.
Po rekonstrukci by v budově měla sídlit část Filozofické fakulty: katedra historie, Centrum dokumentace a digitalizace kulturního dědictví, Ústav slovansko-germánských studií a děkanát FF. Počítá se rovněž se vznikem studovny historických věd s depozitářem.

Přípravy ke stavbě infekčního pavilonu F2 byly zahájeny v roce 1922, stavba byla dokončena o dva roky později. K realizaci byl vybrán návrh z projekční kanceláře největší ústecké stavební firmy Alwin Köhler. Budova byla navržena tak, aby minimalizovala šíření nemocí izolovaných pacientů mimo pavilon i v rámci pavilonu. Objekt měl 4 uzavřená oddělení po čtyřech pokojích, každé oddělení mělo vlastní vstup pro lékaře a sestry a zvlášť pro nemocné. V době epidemií záškrtu a spály budova nestačila zvýšenému přílivu pacientů a k izolaci nemocných se využívalo také přízemí vedlejšího tuberkulosního pavilonu. Pavilon F2 před uzavřením nemocnice naposledy využívalo oddělení rehabilitace.
V budoucnu by se měly do pavilonu přestěhovat katedry germanistiky a politologie a filozofie a Jazykové centrum FF UJEP. V přízemí vznikne specializovaná studovna a mediotéka.

Zdroj: Archivní rešerše M. Krska
Historické fotografie: sbírky fotografií Muzea města Ústí nad Labem
Vizualizace: Atelier AVN, s. r. o.