Přednášky celofakultního PVK v ZS 2024/2025
Vážené studentky a vážení studenti,
níže jsou zveřejněny termíny, ve kterých se budou konat přednášky Cyklu odborných přednášek v tomto semestru. Celkem bude 11 ackí, první se uskuteční 9. 10. 2024 v místnosti A 306 od 15:00.
Kurz celofakultní PVK – Cyklus odborných přednášek I. (FF1/V001) a II. (FF1/V002) je zdarma přístupný široké veřejnosti. Probíhá zpravidla každou středu v průběhu semestru od 15:00 v přednáškové místnosti A 306 (pokud není uvedeno jinak).
Cílem předmětu je zprostředkovat studentům prostřednictvím cyklu odborných přednášek metodologické postupy, aktuální problémy a nejnovější zjištění oboru. Cyklus zahrnuje pravidelné přednášky domácích i hostujících odborníků na různá témata vztahující se k oboru.
Prosíme, připravte si během přednášky otázky na následnou diskuzi. Případné dotazy k organizaci kurzu a k podmínkám získání zápočtu směřujte na garanta předmětu PhDr. Filipa Hrbka (filip.hrbek@ujep.cz).
Podmínky získání zápočtu:
- Účast na min. 8 přednáškách (docházka bude kontrolována udělením razítka do PVK pasu, který zapsaní studenti obdrží na jednotlivých přednáškách, a na některých přednáškách i prezenční listinou; PVK pas se odevzdává fyzicky na poslední hodině).
- V případě online výuky bude docházka kontrolována prostřednictvím BBB – v takovém případě se přihlašujte pod svými skutečnými jmény.
- Do 20. prosince 2024 odevzdat závěrečný text – report k jedné z navštívených přednášek, reakce na tuto akci, její zhodnocení, komentář k tomu, co zaujalo či nezaujalo, v čem byla přínosná, inspirativní; rozsah max. 1NS, zaslat elektronicky na e-mail filip.hrbek@ujep.cz.
Srdečně zdraví,
PhDr. Filip Hrbek
3. října 2024
Program přednášek na ZS 2024/2025
Pokafráme o jidiš aneb odkud se vzala v češtině slova jako kafrat, šoufl či chabrus
20. 11. 2024 | 15:00 | A 306
Mgr. Marie Krappmann, Ph.D., Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci
Přednáška o jazyku, který se vyvíjel nejpozději od 9. století pravděpodobně z hornoněmeckých variet němčiny a kterým hovořili aškenázští Židé nejdříve v západní, postupně pak i ve střední a východní Evropě. Jazyk jidiš používali běžně Židé i na území Čech a Moravy, dokud jej od 18. století nezačaly nahrazovat němčina a (vzácněji) čeština. Budou shrnuty zásadní vývojové etapy tohoto jazyka a následně to, jakými cestami jidiš proniklo do češtiny. Nebyly to vždy cesty přímé, jak dokládají některá slova (např. šábnout se), která pravděpodobně nebyla přejata přímo z jidiš, ale přes německý argot, tzv. rotwelsch. Navíc nemusí být vždy na první pohled zřejmé, že se jedná o výpůjčky. Zatímco např. u slov jako cheder, jarmulka či klezmer je na první pohled zřejmé, že k nám doputovala z jiné jazykové kultury, u slov a spojení jako okurková sezona, šmírák či hala bala už si tak jistí nejsme. V přednášce se tedy blíže podíváme na takové nápadné i méně nápadné lexikální hosty.
Elbe: Velká řeka
27. 11. 2024 | 15:00 | A 306
Mgr. Luboš Palata
Přednáška spojená s představením knihy. Labe je Elbe. Elbe je cesta. Víc než tisíc kilometrů dlouhá cesta. Cesta snů z Čech k moři, k oceánu. Elbe je řeka Čechů a Němců, Němců a Slovanů, Západu a Východu. Tepna, která spojuje českou kotlinu, Čechy, Böhmen, s okolním světem, kam se prodrala Českou branou v hradbách našich hor. Elbe je příběh, příběh nás lidí kolem řeky. Tisíc a více let příběhů, které jsme žili. Které žijeme dodnes, spojeni s touto řekou. Příběhů velkých, malých, krvavých, vznešených, tragických, svatých, krásných, nadějných, beznadějných i snových. Elbe je řeka příběhů. A tato kniha je vypráví.
Otfried Preussler a české Vánoce
4. 12. 2024 | 15:00 | A 306
Mgr. Jan Kvapil, Ph.D.
Vánoce a s nimi spojené lidové tradice jsou jeden z centrálních motivů tvorby významného německého, z Čech pocházejícího spisovatele Otfrieda Preusslera (1923–2013), jenž se proslavil zejména svojí tvorbou pro děti a mládež (Čarodějův učeň, Malá čarodějnice nebo Anděl v kulichu), případně svým "vánočním" románem Útěk do Egypta přes Království české. V přednášce se nejprve dotkneme této "vánoční" tvorby, avšak hned poté vypravíme o krok hlouběji a budeme se snažit vysvětlit, odkud se tato nebývalá afinita Otfrieda Preusslera vůči Vánocům vzala.
Češi a jejich pohled na sebe a svět ve 20. století
11. 12. 2024 | 17:00 | A 306
prof. PhDr. Michal Stehlík, Ph.D., Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze
Přednáška se zaměří na ideová východiska a koncepty identity, sebepojetí a vztahu k dalším národům, Evropě a světu ve 20. století. Chronologicky projde 20. stoletím, symbolicky od T.G.M., přes Rádla, Patočku, Tigrida, Kunderu, Havla až k Sametové revoluci a téměř neznámému Jiřímu Krupičkovi. Součástí budou i zahraniční pohledy na českou roli ve světě.
Vánoční přednáška
19. 12. 2024, čtvrtek | 18:00 | A 219
prof. PhDr. Ing. Jan Royt, Ph.D., DSc.
Přednáška bude zaměřena nejen na ikonografii Kristova Narození a dětství. Přednáška bude doprovázena bohatou obrazovou dokumentaci.
Uplynulé přednášky
ERASMUS+
9. 10. 2024 | 15:00 | A 306
Mgr. Kristina Koudelková a přátelé
Autentické příběhy a zkušenosti studentů a studentek, kteří vyrazili na studijní pobyt či praktickou stáž v rámci programu Erasmus+. Praktické informace, rady a tipy. Seznámení s možnostmi tohoto programu, odpovědi na položené otázky.
Dějiny ve veřejném prostoru
16. 10. 2024 | 15:00 | A 118
Diskutující budou upřesněni, moderuje Mgr. Josef Märc, Ph.D.
Diskuzní kulatý stůl účastníků konference Dějiny ve veřejném prostoru.
Konference Poohří 2024 - Uchovávání historické paměti
17. – 18. 10. 2024 | akce mimo FF UJEP | Radnice a budova archivu v Lounech
Možnost splnit si jednu účast na přednášce celofakultního PVK individuální pasivní účastí (poslech, bez vystupování) na jednom dni konference Poohří 2024, která se bude konat 17. října v budově lounské radnice a 18. října v moderní budově lounského archivu. Vstup na akci je volný, po příchodu na místo se stačí pro potvrzení účasti nahlásit Mgr. Janě Barákové. V rámci programu vystupují i studentky, studenti a vyučující nejen ústecké filozofické fakulty. Program konference je dostupný na webu http://www.poohri.org/program-konference-poohri-2024.htm.
Pochybnosti o muzeu – příběh budovy č.p. 171 v Litoměřicích
30. 10. 2024 | 15:00 | A 306
PhDr. Kamil Podroužek, Ph.D.
Stará radnice v Litoměřicích, která nedávno prošla kompletní rekonstrukcí a v níž dnes sídlí oblastní muzeum, je i díky základnímu dílu Evy Šamánkové považována za ikonickou stavbu rané renesance severních Čech. Oprávněně, nebo se jen jedná o mýtus? Co je možné ještě považovat za renesanční památku a co již ne? Nad muzealizací a autenticitou kulturního dědictví se na základě výsledků hloubkového stavebněhistorického průzkumu staré radnice v Litoměřicích zamyslí právě tato přednáška.
My a oni, já a ty. Teorie cizího a jejich český překlad
6. 11. 2024 | 15:00 | A 306
Mgr. Jan Budňák, Ph.D., Filozofická fakulta Masarykovi univerzity v Brně
Jak chápat, jak popsat vztah mezi "vlastním" a "cizím", mezi identitou a alteritou? Tak zní jedna v věčných lidských otázek, zdánlivě jednoduchá, a přece takřka neřešitelná. Kniha "Teorie cizího" od rakouského kulturního a literárního vědce Wolfganga Müllera-Funka,který vyšla v českém překladu (2021) v nakladatelství Host, nabízí shrnutí a vysvětlení několika nejproduktivnějších přístupů k tématu alterity: od psychologických (Freud, Lacan) přes filozofické (Lévinas, Waldenfels) až po moderní (Todorov, Steiner). Přednášejícíje překladatelem knihy, zaměří se tedy i na problémy překladu publikace do češtiny.
Nepomucenský kult v severních Čechách před Janovou kanonizací
13. 11. 2024 | 15:00 | A 306
P. ThLic. Miroslav Herold SI, Ph.D.
Úcta ke svatému Janu Nepomuckému zprvu klíčila kolem mučedníkova hrobu v pražské katedrále, před vypuknutím třicetileté války se začala nesměle rýsovat v Janově rodišti, ale teprve po skončení války a prvních vlnách rekatolizace se šířila do dalších oblastí Čech a do okolních zemí katolického smýšlení. V severních Čechách se první známky svatojánského kultu objevily v 70. letech 17. století. Do Nepomukova svatořečení (1729) se zde tento kult rozvinul do mohutných rozměrů. Přednáška se zaměří na stručný přehled vývoje předkanonizační nepomucenské úcty v novodobě vymezeném prostoru severních Čech. Budou zkoumány cesty a způsoby, kterými se tato úcta šířila, představeny osoby, které v jejím rozvoji sehrály roli, a nastíněny rozmanité podoby Janova kultu, od hmotných památek po dobrodiní, která ctitelé připisovali přimlouvám svého svatého patrona.
