Doktorský studijní program České dějiny

Katedra historie FF UJEP nabízí doktorský studijní program „České dějiny“, jehož průběh úzce souvisí s tématem dizertační práce. Studium je realizováno v prezenční nebo kombinované formě, studující prezenční formy dostává po dobu 4 let stipendium a má na katedře historie k dispozici pracovní místo s PC. Standardní doba studia je 4 roky, maximální doba studia je 7 let. Úspěšné absolventky a úspěšní absolventi získávají podle zákona o VŠ č. 111/98 Sb. § 47 odst. 5 akademický titul Ph.D. (uváděný za jménem).

Složení oborové rady DSP České dějiny

Interní členové

  • prof. PhDr. Michaela Hrubá, Ph.D.,  předsedkyně oborové rady
  • prof. PhDr. Radek Fukala, Ph.D.
  • prof. PhDr. Jiří Kocián, Ph.D.
  • prof. PhDr. František Stellner, Ph.D.
  • doc. PhDr. Václav Drška, Ph.D.
  • doc. PhDr. Olga Fejtová, Ph.D.
  • doc. PhDr. Kristina Kaiserová, Ph.D.
  • doc. PhDr. Václav Ledvinka, Ph.D.
  • doc. PhDr. Jaroslav Rokoský, Ph.D.
  • doc. Mgr. Tomáš Velička, Ph.D.
  • doc. Mgr. Martin Veselý, Ph.D.

Externí členové

  • prof. PhDr. Martin Holý, Ph.D.
  • doc. PhDr. Jan Horský, Ph.D.
  • doc. Mgr. Petr Koura, Ph.D.
  • doc. PhDr. Jaroslav Šebek, Ph.D.

Doktorské studium se řídí těmito platnými směrnicemi a příkazy

Podmínky přijetí ke studiu

Doktorský studijní program (DSP) je určen absolventům magisterského studia ve studijním programu (SP) Historické vědy, případně příbuzných humanitních a společenskovědních SP.

Obsahem přijímací zkoušky je odborná rozprava, jejíž součástí je představení dizertačního projektu a předchozí vlastní tvůrčí činnosti uchazeče/uchazečky (zejména diplomová práce, publikace, další odborné aktivity). Jejím cílem je posoudit kvalitu předloženého projektu a předpoklady pro samostatnou výzkumnou a další tvůrčí činnost v oboru, schopnost vést odbornou rozpravu, argumentovat a komunikovat (včetně komunikace alespoň v jednom světovém jazyce).

Průběh zkoušky

  • Uchazeč v rámci rozpravy předloží a okomentuje projekt dizertační práce, včetně odborné historické literatury, pramenů a metodologie a jasně formuluje výzkumné cíle.  Je doporučeno projekt dizertační práce v dostatečném předstihu před odevzdáním přihlášky konzultovat s garankou studia.  – V návazné rozpravě komise prověří připravenost projektu i další předpoklady pro výzkumnou práci uchazeče/uchazečky. Je doporučeno k přijímací zkoušce přinést dosavadní výsledky odborné historické práce (publikace, kvalifikační práce, popř. další doklady o zájmu o obor).
  • O přijetí či nepřijetí ke studiu rozhoduje děkan FF UJEP na základě doporučení přijímací komise a pořadí uchazečů, které stanoví.
  • Konkrétní informace k aktuálnímu přijímacímu řízení jsou pro I. a II. kolo vyhlašovány pro každý akademický rok.

Charakteristika studijního programu

Cílem doktorského studijního programu České dějiny, který realizuje katedra historie FF UJEP, je  vědecká příprava odborníků a odbornic pro tematicky široce založený výzkum českých dějin, resp. kulturní historie v období od středověku až do období soudobých dějin v kontextu evropského vývoje, včetně možných interdisciplinárních přesahů. Důraz je kladen na vědeckou a tvůrčí činnost studujících v oblasti historického výzkumu, prohloubení jejich schopnosti samostatně a kriticky poznávat minulost, přispět k poznání vědomostí o politickém, hospodářském, sociálním, kulturním a myšlenkovém vývoji lidské společnosti. Důraz je kladen na internacionální přesah realizace doktorského studijního programu, včetně důrazu na mezinárodní zakotvení výzkumné a tvůrčí činnosti studujících. Ač je přístup k tématům doktorandských prací primárně vnímán jako nadregionální a komparativní, je jedním z cílů DSP profilovat absolventy vzhledem ke geografické poloze regionu na česko-saské hranici k posilování výzkumného potenciálu, který bude orientovaný na výzkumná témata související s regionálními paměťovými institucemi a specifiky příhraničních, resp. strukturálně postižených regionů obecně, pro které je poznání historie klíčem k posílení participace obyvatel a dalších klíčových oblastí pro budoucí rozvoj. Druhotným cílem realizace DSP je pak rozvoj vědeckého potenciálu školicího pracoviště – Katedry historie Filozofické fakulty UJEP, která v návaznosti na realizovaný DSP rozvíjí tvůrčí činnost, resp. témata doktorských projektů intenzivně propojuje s vědecko-výzkumnými aktivitami.

Profil absolventa

Odborné znalosti

Absolvent DSP prokazuje spolehlivou orientaci v oboru českých dějin a vynikající ve svém specializačním zaměření. Má vynikající znalosti metodologie, techniky a metodiky historické práce relevantní pro zkoumání dějin v období od středověku do tzv. soudobých dějin. Je schopen komparovat a evaluovat různé teoretické přístupy, výzkumné metody a techniky, hodnotí a posuzuje pramenné zdroje a nové trendy v aktuálním diskursu odborné literatury v evropském i mezinárodním kontextu, reflektuje vývoj a identifikuje nejnovější trendy v dané oblasti.

Odborné dovednosti

Absolvent DSP rozumí komplexním skutečnostem, jevům a procesům v dějinách, dokáže vymezit teoretický, popř. praktický problém v dané oblasti výzkumu a řešit jej kriticky tvůrčím způsobem v rámci vědecké analýzy a zpracování textu se všemi obsahovými i formálními náležitostmi dle oborových zvyklostí. Na odpovídající úrovni respektuje etický rozměr vědeckého poznávání a výzkumu v oblasti historických věd (včetně práce se zdroji či AI). Absolvent DSP je schopen přesvědčivě a logicky písemně a ústně i mezinárodnímu publiku prezentovat výsledky svých výzkumů s ohledem na cílové publikum a zároveň si je vědom vědecké zodpovědnosti za svou komunikaci.

Průběh studia

Studijní plán (pdf)

Průběh studia se řídí individuálním studijním plánem doktoranda, který po projednání s doktorandem navrhuje školitel a schvaluje oborová rada. Individuální studijní plán studenta stanovuje náplň studijních etap (přednášky, kursy, semináře), příslušné zkoušky a zaměření jeho vědecké práce. Povinná část společných kurzů individuálního studijního plánu obsahuje zkoušky ze dvou světových jazyků, z nichž jedním je jazyk německý, pokud školitel nedoporučí jazyk jiný. Povinné kurzy oborové specializace individuálního studijního plánu obsahují zkoušky z předmětů Doktorský seminář, Historiografie a metodologie a České dějiny. Povinné součásti oborové specializace se zaměřují na aktivity související s publikační činností, s účastí na konferencích a s mezinárodní mobilitou.

Volitelné kurzy a aktivity oborové specializace individuálního studijního plánu mohou zahrnovat kurzy a aktivity související se zapojením doktorandů do výuky či jiné odborné aktivity v rámci katedry historie, které schválí školitel/ka. Zásadní roli při sestavení studijního plánu má školitel, kterého na návrh oborové rady jmenuje děkan FF UJEP na základě čl. 4, odst. 2 Studijního a zkušebního řádu studia v doktorském studijním programu UJEP v Ústí nad Labem.

O změny Individuálního studijního plánu v průběhu studia žádá doktorand/doktorandka formou písmenné žádosti, kterou obsahuje vyjádření školitele a je adresována garantce studia. Žádost je předložena oborové radě studia a o jejím rozhodnutí je žadatel informován.

Informace ke zkouškám Cizí jazyk A, Cizí jazyk B

Zkoušku zajišťuje Centrum jazykové přípravy – Mgr. Martin Škvára

Zkoušený je schopen komunikovat v daném jazyce na úrovni B2 podle Společného evropského referenčního rámce. Doktorand zvládne sebeprezentaci v daném jazyce, je schopen souvisle hovořit o svém oboru a problémech, které studuje. Zároveň dokáže prezentovat svou disertační práci a umí číst a překládat odborné texty v daném oboru.

Textové podklady ke zkoušce

  1. Anotace doktorandské práce v příslušném jazyce (rozsah cca 1800 znaků – jedna normostrana).
  2. Prostudovaný odborný text nebo soubor textů v daném jazyce (cca 200 stran).
  3. Power-pointová prezentace doktorandské práce (lze použít i jiný prezentační software, nicméně je třeba SW zajistit, např. z webu, vlastního notebook atp.).

Průběh zkoušky

  1. Ústní sebeprezentace doktoranda.
  2. Ústní představení klíčových problémů daného oboru.
  3. Ústní prezentace doktorandské práce s oporou power-pointová prezentace.
  4. Rozhovor o tématech týkajících se doktorandského projekt
  5. Čtení a překlad komisí vybrané části odborného textu (maximálně jedna strana)

Ukončení studia

Doktorské studium je zakončeno po složení všech předepsaných zkoušek a splnění dalších předepsaných studijních povinností státní doktorskou zkouškou a obhajobou disertační práce:

a) Státní doktorská zkouška je završením doktorského studia a ověřuje metodologické, problémové i faktografické znalosti v daném oboru. Obsah státní doktorské zkoušky vychází zejména z tématu disertační práce a individuálního studijního plánu studujícího a ověřuje zvládnutí teoretických základů a znalostí v oboru České dějiny získané během doktorského studia, včetně metodologických východisek vědecké práce.

b) Obhajoba disertační práce je vědeckou rozpravou, ve které doktorand/doktorandka představí dizertační práci, její metodologická východiska, průběh a výsledky výzkumu, včetně jeho přínosu pro poznání českých dějin. Dizertační práce musí obsahovat původní výsledky výzkumu a musí odpovídat aktuálním vědeckým poznatkům v oboru a  respektovat etické zásady vědeckého činnosti. Průběžné výsledky výzkumu by měly být v průběhu doktorského studia publikovány formou dílčích studií, popř. prezentovány na odborných historických konferencích.

Témata dizertačních prací

Téma dizertační práce, které musí být v souladu s vědecko-výzkumným zaměřením studovaného doktorského programu, se musí týkat problematiky českých dějin. Student má možnost předložit vlastní téma dizertačního projektu, které předem prokonzultuje s garantkou studia, nebo si vybrat z nabídky pracoviště.

Návrhy témat (obecné příklady):

ČESKÉ STŘEDOVĚKÉ A PŘEDMODERNÍ DĚJINY

Města ve vrcholném a pozdním středověku

  • role městských elit v ekonomickém, sociálním a kulturním vývoji měst a v městské správě
  • městská společnost ve světle nejstarších městských písemností
  • městská správa, městské kanceláře, městské knihy a možnosti jejich interpretace směrem k funkcionalitě měst
  • horní města a městečka v Krušnohoří, role vazeb na Sasko a další středoevropské regiony orientované na produkci rud;
  • vliv horního podnikání na hospodářský rozvoj širšího regionu severozápadních Čech a kontakty se Saskem

Stavovská společnost v předmoderních dějinách

  • problematika mocenských struktur; fungování a vývoj institucí zemské, krajské, městské a patrimoniální správy v kontextu zemí České koruny
  • normy a realita fungování stavovské společnosti 
  • roviny komunikace ve stavovské společnosti
  • městská a šlechtická společnost ve světle dobových písemností – možnosti jejich interpretace; každodenní život a hmotná kultura; ego-dokumenty (možnosti a limity); sociální, ekonomická a kulturní role společenských elit
  • religiozita a její projevy; role náboženských bratrstev, církevní donace
  • vzdělanost a intelektuální elity šlechtické a měšťanské společnosti
  • recepce knih jako obraz vzdělanosti raně novověké společnosti
  • historické souvislosti vzniku a recepce uměleckých děl; kulturní a umělecká centra

ČESKÉ MODERNÍ A SOUDOBÉ DĚJINY

Politické a hospodářské elity v 19. a ve 20. století s důrazem na pohraniční regiony

  • profilace regionů a regionální i celospolečenský význam elit
  • vliv elit na politický, společenský a kulturní život, rozvoj lokalit, spolková činnost atd.

Konfesní instituce, myšlenkové proudy a konfesní myšlení (zejm. v příhraničních regionech)

  • reflexe 18. století – „Bolzanova škola“ - politický a národní katolicismus
  • mládežnické hnutí - role katolické i evangelické konfese 1800–1945
  • nacistické hnutí a zneužití náboženského hnutí v podobě „Gott gläubig“ 

Česko-německé vztahy v moderních dějinách 

  • německé politické strany, jejich role a vývoj
  • role českých Němců v hospodářském a kulturním vývoji Československa
  • odsun německých obyvatel pro roce 1945 a jeho důsledky 
  • německá menšina po roce 1945 (postavení, každodenní život)
  • reflexe dobových událostí po roce 1990 

Československá republika 1918–1938

  • pozemková reforma 1919–1936 a její dopad na pohraniční regiony
  • hospodářský život v pohraničí
  • ochrana hranic a bezpečnostní složky
  • šlechta po roce 1918 

Druhá světová válka

  • období Říšské župy Sudety (správa, bezpečnostní aparát, vč. existence pobočných koncentračních táborů, sociální záležitosti, zdravotnictví, kultura, postavení církve, hospodářství, zemědělství, válečná výroba, každodennost, postavení žen, dětí a mládeže, Čechů)
  • Protektorát Čechy a Morava (osobnosti, protektorátní správa, bezpečnostní aparát, hospodářství, válečná výroba, každodennost, odpor a odboj) 

Československo v éře Třetí republiky a socialismu

  • obnova a vývoj správy v letech 1945–1948
  • osidlování pohraničí v kontextu vývoje poválečného Československa
  • osobnosti, vč. představitelů KSČ, vlády apod.
  • správa, vč. politické se zaměřením na region (činnost OV/KV KSČ, ONV/ KNV apod.)
  • politické procesy, justice 
  • kolektivizace, činnost JZD, zemědělská výroba obecně s přihlédnutím k regionu 
  • třetí odboj a odpor
  • emigrace po roce 1948 a 1968 a její působení 
  • kulturní vývoj (hudba, malé divadelní scény, kultura v každodenním životě)
  • hospodářství a jeho dopady na region, vývoj klíčových závodů, popř. odvětví

Vzpomínkové symboly 

  • reflexe roku 1945, 1948, 1968, 1989 (orální historie, ego dokumenty, dobová media, perspektiva lokálních, národních a zahraničních pohledů)

Seznam školitelů

  • doc. PhDr. Václav Drška, Ph.D.
  • doc. PhDr. Olga Fejtová, Ph.D.
  • prof. PhDr. Radek Fukala, Ph.D.
  • prof. PhDr. Martin Holý, Ph.D.
  • prof. PhDr. Michaela Hrubá, Ph.D.
  • doc. PhDr. Kristina Kaiserová, CSc.
  • prof. PhDr. Jiří Kocián, CSc.
  • doc. PhDr. Václav Ledvinka, CSc.
  • prof. PhDr. ing. Jan Royt, Ph.D.
  • doc. PhDr. Jaroslav Rokoský, Ph.D.
  • prof. Ing. arch. Petr Urlich
  • doc. Mgr. Martin Veselý, Ph.D.

Dokumenty