Děčínský rodák vystudoval na PF UJEP germanistiku* a bohemistiku, k ústecké univerzitě tak má – jak sám poznamenal – velmi blízko. Básník, který v roce 2012 obdržel mimo jiné cenu Magnesia Litera, ve své tvorbě často akcentuje nejen přírodu, ale také krajinu bývalých Sudet a vliv česko-německého příhraničí. Nejinak tomu bylo během autorského čtení, jehož moderace se ujal doc. Koten z katedry bohemistiky PF UJEP.
Během večera zazněly střídavě v češtině i němčině pasáže z česko-německých sbírek Nebožky / Selige (2011) a Linie S1 (2019). Jak sám autor vysvětlil, literární inspiraci hledá nejen v přírodě, ale také jednoduše kolem sebe: „Řada těch básní odráží jednoduše to, co jsem někde zaslechl a literárně zpracoval, pro sbírku Linie S1 mi pak byly inspirací cesty z děčínských Podmokel do německé Míšně,“ vysvětlil.
Autorské čtení se neslo v duchu nejen skvělého přednesu samotného básníka, ale bylo doplněno také fotografiemi a ilustracemi. Nechybělo ani video, které důvtipně a autenticky dokreslovalo právě výše zmíněné autorovy cesty do Míšně. „Propojení básní s videem a fotografiemi se mi líbilo, text to velmi oživilo,“ kvitovala pojetí autorského čtení jedna z návštěvnic.
Během diskuze pak Radek Fridrich zmínil ještě jedno důležité pojítko mezi svou českou a německou poezií – a sice vliv překladu. Jak se návštěvníci dozvěděli, je spisovatel zvyklý svým překladatelkám nechávat volnou ruku. I proto, že některé jeho básně lze velmi obtížně přeložit, a tak je tvůrčí přístup překladatelek stěžejní záležitostí.
Troufáme si tvrdit, že se česko-německé autorské čtení, konané v rámci doprovodného programu mezinárodního workshopu „Hranice a jejich překračování v současné literatuře“ (GA22-07846S), velmi vydařilo. Pro všechny přítomné bylo nejen zábavné, ale přineslo i zajímavý a neotřelý vhled do česko-německých vztahů a kultury.
V době, kdy byla katedra germanistiky součástí Pedagogické fakulty UJEP (pozn. red.).
