Osobnost a dílo Franze Fühmanna měli studující možnost poznat během několika tematických akcí, poprvé 11. 10. 2022 v rámci Dnů české a německé kultury. Během hudebně-literárního pásma, které se uskutečnilo pod záštitou Collegia Bohemica v Muzeu města Ústí nad Labem, zazněly texty Franze Fühmanna za hudebního doprovodu BARLEN ensemble a Hany Shabuové-Baborákové. Šíři Fühmannovy tvorby ústeckému publiku zprostředkoval svým osobitým přednesem herec Jaroslav Achab Haidler. „Hudba vhodně doplnila obsah jednotlivých literárních úryvků a pomohla mi tak pochopit, jak rozmanitá Fühmannova tvorba opravdu je,” okomentovala hudebně-literární večer jedna z návštěvnic.
Během večera byla prezentována brožurka „Návrat k sobě”, jejíž autorkou je doktorandka katedry germanistiky Markéta Brožová. „Tato brožurka vznikla z podnětu Spolku pro obnovu hudebního života v Rokytnici nad Jizerou, z. s. a hudebně-literárního festivalu Rokytnice zní, přičemž mapuje osobnost a dílo tohoto rokytnického rodáka v širším kontextu. Přestože je vnímán zejména jako východoněmecký autor, rozhodně nelze tvrdit, že jeho texty jsou politicky poplatné dané době. Zejména z pozdější tvorby je patrné, jak Fühmann z komunistických idejí vystřízlivěl a jak ho následný reálný socialismus v NDR zklamal. Věřím proto, že tato brožurka pomůže objevit autorovy literární i lidské kvality. Zatímco v Německu Fühmannovy knihy – zejména tvorba pro děti – stále vycházejí, českého překladu se doposud dočkalo jen několik málo děl,” okomentovala obsah a význam brožurky její autorka.
K širšímu poznání díla Franze Fühmanna následně přispěla také přednáška s názvem „Umělec a svoboda: Franz Fühmann, Ernst Barlach a totalitarismus”, kterou na půdě FF UJEP přednesl 7.12. 2022 dr. Roman Kopřiva. Ten se dílem Ernsta Barlacha zabývá kontinuálně již 35 let a jak zdůraznil, v případě Ernsta Barlacha jde o muže mnoha profesí – mimo jiné také básníka, sochaře, keramika či medailéra. Barlacha lze považovat za jednu z ikon umění Výmarské republiky, která byla následně v době nacismu – jako jeden z nejvýznamnějších představitelů expresionismu (tzv. entarteteKunst) – vystavena represím totalitního režimu.
Přednáška představila nejen rozmanité vnímání Barlachovy osobnosti a jeho význam v tehdejší době. Nastínila i jeho vliv na Fühmannovu literární tvorbu, zejména pak na novelu „Zlý rok” (vydanou v r. 1963 pod názvem „Das schlimme Jahr”, o dese let později pod názvem „Barlach in Güstrow”). „Fühmann se jejím prostřednictvím na modelovém případu vyrovnává se vztahem umělce k totalitárnímu režimu a s idejí svobody umělecké tvorby. Na Barlachově případu si Fühmann ujasňoval nejen svou vlastní identitu, ale po letech oficiálního zatracování Barlacha v NDR přispěl rovněž k renesanci recepce Barlachova díla u široké veřejnosti,” okomentoval význam novely dr. Roman Kopřiva.
Její filmové zpracování mohli zájemci zhlédnout bezprostředně po přednášce. Trezorový film s názvem „Ztracený anděl” („Der verlorene Engel“ 1966/71) režiséra Ralfa Kirstena vypráví děj jediného dne, během kterého se Ernst Barlach dozvídá o násilném odstranění své sochy z güstrowského dómu. Film, komponovaný jako expresionistické stacionární drama, sugestivním způsobem zobrazuje příběh vnitřního světa těžce nemocného umělce, kterého se tamní režim snaží eliminovat a odstranit z veřejného života.
Sérii akcí konaných u příležitosti 100. výročí narození Franze Fühmanna uzavřel dne 8. 12. seminář dr. Romana Kopřivy na katedře germanistiky, během kterého měli studující možnost dosud nabyté poznatky dále prohloubit. „Jsem ráda, že naši studující měli příležitost nahlédnout na Fühmannovu novelu o Barlachovi z interdisciplinární perspektivy – z pohledu uměleckého (sochař), politického (postavení umělce v totalitní době), mediálního (obrazové ztvárnění novely na filmovém plátně) a v neposlední řadě i z pohledu literárního na závěrečném germanistickém semináři. Je důležité, aby studující byli schopni vnímat literární díla a jejich autory i v širším kontextu, což se myslím v tomto případě povedlo na výbornou,” okomentovala přínos akcí doc. Renata Cornejo z KGER.
„Jsem rád, že se univerzita přihlásila k Fühmannovu odkazu a že se našel prostor i pro nezaslouženě opomíjené dimenze jeho díla, které on sám věnoval jinému velkému, leč opomíjenému autorovi,”dodává k významu těchto akcí dr. Roman Kopřiva.
