Hlavním řečníkem tohoto jejich setkání, které se konalo 13. a 14. října 2022, byl Michal Klíma, který od března působí jako zmocněnec vlády ČR pro oblast médií a dezinformací. Svůj výklad začal poněkud překvapivě, prohlásil totiž, že „možnosti demokratické země bojovat s dezinformacemi jsou limitované“. Co je podle jeho slov klíčové, je nevyklízet prostor seriózních médií. „Dezinformátoři totiž využívají prostor, který uvolňují média. S příchodem internetu skončila doba zlatého věku médií, média ztratila svoje ekonomické příjmy a většina inzerce přešla na internet. V tomto prostředí se pak logicky dezinformacím daří poměrně dobře, protože náklady na vznik dezinformačních webů nejsou velké“, míní Klíma. Jiné je to naopak s náklady seriózních médií, které samozřejmě vysoké jsou. Podle Klímy je proto třeba dezinformační weby odříznout od reklamních peněz.
Bojovat s dezinformacemi je podle jeho slov možné třemi způsoby. „Za prvé je to legislativou, kdy aktuálně ministerstvo vnitra chystá návrh zákona, který by měl dezinformační scénu omezit“, vyložil Klíma a prezentoval některé základní teze této připravované zákonné normy.
Za druhé je to podle jeho slov dodržováním práva, tedy zajištění odpovědnosti dezinformátorů v rovině trestně právní. Třetím způsobem je pak prevence, konkrétně zesílené vzdělávání ve formě mediální výchovy. „Je třeba si uvědomit, že u nás působí téměř třicet dezinformačních webů, čímž je naše země ve velmi unikátní situaci“, pokračoval ve svém výkladu Klíma.
V debatě také zaznělo, že i díky tomu, že občané ČR, ale i jiných bývalých komunistických zemí jsou dodnes citlivější na dezinformace především z Ruska, což je dáno také tím, že mají zkušenosti z života v komunismu, tak by jejich obavy vyplývající z těchto dezinformací neměly být podceňovány. Dále došlo také na roli dezinformací konkrétně v regionu, a to těch namířených vůči Romům. Podle Klímy nelze nikdy podceňovat jakékoli dezinformace, které by měly destrukční vliv na společnost a k nim zařadil právě i tento typ záměrně zkreslených informací.
Debata se konala na magistrátě města Most v rámci dvoudenního workshopu s názvem „Oddělme fakta od dezinformací o EU“. Debata byla otevřená široké veřejnosti, a kromě studentů obou univerzit se jí také účastnili studentky a studenti Ekonomického lycea v Mostě. Vedle hlavní diskuze spolu účastnice a účastníci workshopu diskutovali v pracovních skupinách a vytvářeli materiály pro efektivní výuku dezinformací a jejich vlivu na základních školách. V rámci doprovodného programu navštívili i Podkrušnohorské technické muzeum v Mostě-Kopistech, pozdně gotický Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě a jezero Most. Workshop se konal v rámci česko-saského projektu „Demokracie nad propastí? Dezinformace versus mediální gramotnost“ (DemoDes), který krom UJEP a TU Chemnitz realizuje také ještě Euroregion Krušnohoří a Kompetenční centrum Aue.
Projekt je spolufinancován Evropskou unií v rámci Programu spolupráce Česká republika – Svobodný stát Sasko 2014–2020 a jeho cílem je posilovat občanské vzdělávání v česko-saském pohraničí.
