Studenti univerzit v Ústí a Drážďan debatovali se starosty o problémech pohraničí

České pohraničí ztrácí obyvatele. Úbytek je trvalým trendem, problémem je odchod především mladých lidí. Současné problémy obcí, které přicházejí o tyto obyvatele, řešili studenti univerzit v Ústí nad Labem a Drážďan v Dubí v debatě se starosty v českém a saském pohraničí.

Debata se konala v Modrodomě v Dubí a se studenty přijeli debatovat starosta Dubí Jiří Kašpar a starosta saského pohraničního města Bad Gottleuba-Berggießhübel Thomas Peters. Oba se shodli na tom, že sledují se znepokojením tyto tendence a uvádějí, že za nimi stojí především nedostatek pracovních příležitostí, špatná infrastruktura nebo přístup ke vzdělání.

Ovšem pokud se studenti ptali na to, jak to vypadá s vývojem obyvatelstva v jejich obcích, které jsou prostorově poměrně rozlehlé a zhruba stejně veliké (mezi 8000 a 9000 obyvateli), tak dostali odlišné odpovědi. Zatímco saské město Bad Gottleuba-Berggießhübel ztrácí obyvatele, tak naopak Dubí se daří lákat k bydlení nové obyvatele, především mladé lidi. „V naší obci se staví a daří se nám také nově definovat naši dříve převážně negativní identitu, která souvisela s tranzitem E55 a s tím souvisejícími problémy. My se teď snažíme akcentovat hornickou tradici a také hledáme nové cesty rozvoje turismu,“ řekl starosta Kašpar.

Jak Dubí, tak i Bad Gottleuba-Berggießhübel jsou dnes také lázeňskými městy, což je pro ně významný rozvojový prvek. „U nás narůstá každoročně počet ubytování, což je pozitivní. Ale uvědomuji si, že toho musíme dost dělat hlavně pro naše lidi. Jak mi jednou řekl náš lázeňský lékař: musíme být vůči občanům především fér, nelhat jim a klást důraz i na pozitivní věci. Těch negativních denně slýchají ažaž,“ uvedl starosta Bad Gottleuba-Berggießhübel Thomas Peters.

Debatovalo se také o tom, jak se starostové staví k tomu, že v pohraničních obcích zůstává silněji zastoupeno obyvatelstvo, které je na tom sociálně a ekonomicky hůře, že zde kvete chudoba a také jaké zvolit strategie pro to, aby se obce rezidenčně zatraktivnily a posílily. To je problémem v řadě obcí Ústeckého kraje, například na Teplicku nebo Podbořansku, jak potvrdil i Lukáš Novotný z FF UJEP, který diskuzi organizoval: „Hlavním důvodem odlivu hlavně mladých lidí jsou slabé ekonomické a pracovní podmínky. Ústecký kraj vykazuje vyšší nezaměstnanost než průměr ČR, aktuálně je asi 6,2 %. Tato situace vede k tomu, že mladí lidé či kvalifikovaní pracovníci se stěhují jinam za lepší pracovní možností,“ vysvětlil Novotný.

Velkým tématem pódiové diskuze byla také uvažovaná těžba lithia. Pro starosty je sice výzva pro nové pracovní podmínky, ale například podle starosty Dubí Jiřího Kašpara je třeba nejprve získat od ČEZ odpovědi na to, jak by případně těžba zatížila dopravu v Dubí a také životní prostředí.

Součástí dvou a půldenního programu, který se konal od 23. do 25. října, bylo také putování po stopách česko-německého soužití na Předním Cínovci, kterého se studenti zúčastnili společně s germanistou a znalcem pohraničí Janem Kvapilem. Následovala návštěva Muzea východního Krušnohoří v zámku Lauenstein, kde se seznámili s hornickou historií regionu a jeho přeshraničními kulturními vazbami. Další část programu se uskutečnila na Filozofické fakultě UJEP a zahrnovala mimo jiné pódiovou diskuzi s demografy Tomášem Kosteleckým ze Sociologického ústavu AV ČR a Timem Leibertem z Leibniz Institutu v Lipsku, stejně jako skupinové práce studentů, kteří v česko-německých týmech zpracovávali postery o aktuálních problémech pohraničí.

Projekt re:demo je spolufinancován Evropskou unií v rámci Programu spolupráce – Česká republika – Svobodný stát Sasko 2021–2027 a jeho cílem je posilovat občanské vzdělávání v česko-saském pohraničí.