Sborník PNP Třetí prostor české literatury vyšel s přispěním katedry germanistiky
9. prosince 2025 bylo v prostorách Památníku národního písemnictví představeno za přítomnosti prof. Marka Nekuly, editora 46. čísla sborníku Literární archiv, a dalších hostů (prof. Renata Cornejo, dr. Dalibor Dobiáš, dr. Františka Schormová a moderátor doc. Hrdlička) aktuální číslo s názvem s názvem Třetí prostor české literatury, které se, jak již název napovídá, věnuje cíleně literatuře autorů s migračním pozadím či interkulturním přesahem. Zatímco dříve byli tito autoři odsouváni na periferii národních literatur, dnes jsou jejich díla vnímána jako transkulturní a dostávají se nejen do centra literárního dění, ale pronikají i do literatury světové.
Prostor tak v tomto čísle dostal nejen český exil a autoři jako Milan Kundera, Josef Škvorecký nebo Jiří Gruša, ale také autoři, jejichž jazykový a kulturní posun je součástí jejich osobní biografie – jako Jaroslav Rudiš, Michael Stavarič či Libuše Moníková. Tematicky se pak věnuje sborník otázce formování tzv. třetího prostoru v literatuře, jak ho nastínil v své postkoloniální kritice kulturních západních konceptů Homi K Bhabha (The Location of Culture, 1994).
Sborník obsahuje sedm příspěvků, přičemž tým z ústecké germanistiky je v něm zastoupen nejvýrazněji, neboť tematické zaměření čísla koresponduje s dlouhodobým vědeckým zaměřením katedry na interkulturní literaturu autorů českého původu. Zatímco prof. Renata Cornejo si jako téma svého příspěvku s názvem „A já jsem svou planetou a svým vlastním světlem“. Třetí prostor na příkladu hybridních postav a vícejazyčnosti v díle Michaela Stavariče zvolila dílo rakouského autora pocházejícího z Brna, věnovala se doktorandka Julie Adam česko-německému prostoru a historii jako rozdělující i spojující na příkladu díla česky i německy píšícího autora Jaroslava Rudiše. Doktorandka Markéta Brožová pak v rámci svého příspěvku Fasáda Libuše Moníkové aneb Hybridní výrazy jako prostředek vyjádření vlastní identitypopisuje význam hybridních struktur v díle Libuše Moníkové a poukazuje na problematiku jejich interkulturního překladu do českého jazyka.
Tematické číslo sborníku tak nabízí nejen kritickou diskuzi konceptu třetího prostoru, ale je především důležitým příspěvkem k literárnímu dílu českých autorů, nacházejících se na pomezí mezi jazyky a kulturami. To otevírá zároveň velmi aktuální otázku, co vše (ne)zahrnuje pojem česká literatura a jakými proměnami aktuálně prochází. „Za možnost publikovat ve Sborníku literární archiv jsme moc rády, protože toto číslo nejen, že tematicky koresponduje s našimi dizertačními záměry, ale především znamenalo možnost nahlédnout do způsobu redakční práce v českém prostředí, která byla v tomto ohledu na velmi vysoké úrovni a nanejvýš přínosná,“ shodují se obě doktorandky. „Velice vítám, že se publikace Památníku národního písemnictví věnuje v čísle o české literatuře autorům, kteří píší i v jiném než českém jazyce a že jsme tak měli možnost přenést výsledky našeho germanistického bádání i do českého prostředí“, dodává prof. Cornejo, která představila blíže všechny tři ústecké příspěvky u příležitosti prezentace publikace 9. prosince v PNP v Praze.
Publikace je vedle tištěné verze dostupná také na webu Literárního archivu v režimu Open Access.
