Katedra germanistiky Filozofické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem nabízí v průběhu zimního semestru 2021 unikátní sérii přednášek (ONLINE), na kterých participuje řada renomovaných literárních vědců z několika evropských univerzit (Bayreuth, Lipsko, Poznań,Toulouse, Wrocław). Společným jmenovatelem jsou „aktuální otázky“ germanistické literární vědy, což ale neznamená, že se jedná o problematiku čistě teoretickou.
Úvodní přednáška prof. Moniky Wolting (Uniwersytet Wroclawski), která se konala 5. října ve večerních hodinách, se věnovala např. tématům rezonujícím nejen v literatuře, ale i v evropské společnosti – útěku, migraci, problematice exilu a ztráty domova. Monice Wolting se podařilo poskytnout působivý úvod do migrační a uprchlické literatury, navíc velmi přístupnou formou, kterou ocenili zejména studující 1. ročníku ústecké germanistiky Martin a Lukáš Tran: „Bylo to pro nás velmi zajímavé, získali jsme nejen přehled o literatuře věnující se problematice uprchlíků a migrace, ale také zajímavé tipy na konkrétní autory a jejich díla jako ‚Zone 5‘ od Markuse Stromiedela, ‚Der Russe ist einer der Birken liebt“ Olgy Grjasnowy nebo „Hesmats Flucht: Eine wahre Geschichte aus Afghanistan“ od Wolfganga Böhmera.“
Přednáška prof. Wolting mj. blíže osvětlila, proč je postava ‚uprchlíka‘ tak produktivním námětem pro množství současných literárních textů, které jsou někdy alarmujícím způsobem přesnými diagnózami doby a dosahují mimořádného významu v moderním mediálním a informačním prostředí. „Přednáška profesorky Wolting názorně ukázala, jak slovo ‚Flüchtling‘, utečenec, nedobrovolně stigmatizuje. To platilo v r. 1943 pro Hannah Arendtovou a Bertolta Brechta, a to platilo také ještě i v roce 2015, kdy byl tento výraz zvolen Společností pro německý jazyk slovem roku. A dodnes proti tomu literatura bojuje, jak dokládají díla Christopha Heina, Moniky Maronové, Martina Walsera, Elfriede Jelinekové a dalších. Postava ‚utečence‘ je klíčovou i pro ‚novou světovou literaturu‘, jak ji chápe významná literární kritička Sigrid Löfflerová, která se mimochodem narodila v Ústí nad Labem“, vysvětluje doc. Hrdličková z katedry germanistiky FF UJEP.
Literární texty se tak stávají médiem, které umožňuje komunikaci překračující jak mezilidské, tak i státní hranice. Diskutován byl mezi online přítomnými nejen z ústecké germanistiky, ale i z dalších českých, polských a německých univerzit také ‚prorocký potenciál‘ literatury. „Problémy dnešního světa, jako je ochrana životního prostředí, globální problémy nebo politické krize, jsou v literatuře ztvárňovány mnohem dříve, než se stanou celospolečensky vnímanými a diskutovanými tématy, takže autoři se mnohdy vidí v roli antické věštkyně Kasandry, která sice měla dar vidět do budoucnosti, ale zároveň byla bohy odsouzena k tomu, že jejím proroctvím nebude nikdo věřit“, dodává doc. Cornejo, organizátorka přednáškového cyklu, který je určen zejména (ale nejen) pro doktorandy katedry germanistiky a koná se díky finanční podpoře FF UJEP.
Na dalších přednáškách, které se konají vždy od 17:30 hod., se seznámíme blíže s Lenkou Reinerovou, poslední reprezentantkou tvz. Pražské německé literatury v roli novinářky (18.10. HélèneLeclerc), literárním žánrem deníku na příkladu Thomase Manna (8.11. Izabela Sellmer), s interpretací Goethova románu Západovýchodní Díván z interkulturního pohledu (22.11. Yomb May) nebo s autofikcionálními texty nejmladší generace autorek (30.11. Ilse Nagelschmidt). Bližší informace najdete v aktualitách KGER nebo Vám podá doc. Cornejo.
