Paměť pod tlakem: Fórum Dějiny ve veřejném prostoru se zaměřilo na proměny vztahu k minulosti

Válka proti Ukrajině, umělá inteligence, nové muzejní expozice, kontroverzní pomníky, téměř neviditelné stopy minulosti či paměť menšin. To jsou jen některé oblasti, kterým se věnoval čtvrtý ročník fóra Dějiny ve veřejném prostoru s názvem Paměť pod tlakem: napětí, konflikty, katarze.

Paměť bez konfliktů, rozdílných perspektiv a neustálých proměn neexistuje. Aktuálně na ni působí celá řada vlivů: prožíváme ozbrojené konflikty i kulturní války a v souvislosti s proměnami životního prostředí také citlivěji vnímáme stopy minulosti v krajině. Čtvrtý ročník fóra Dějiny ve veřejném prostoru se konal ve dnech 17. až 18. října a přinesl dva dny diskusí o tom, jakým směrem se proměňuje vztah k minulosti v českém i evropském kontextu.

„Fórum Dějiny ve veřejném prostoru je v Česku největším pravidelně konaným setkáním sdružujícím všechny, kdo se profesně zajímají o to, jak se v současnosti vztahujeme k dějinám. Na konferenci se tak setkávají akademici s pracovníky muzeí, učiteli, vysokoškolskými studenty nebo třeba zástupci neziskových organizací či umělci,“ řekl vedoucí programového výboru Václav Sixta z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Konferenci zahájil Andrew Hoskins, světově uznávaný odborník na historickou paměť a její proměny pod vlivem technologického rozvoje z Glasgowské univerzity.

„Britský Seveřan Andrew Hoskins rozvinul i na českém Severu řadu možností jak technologie, databáze informací umožňují "definitivně a maximálně" dokumentovat nedávné i současné události, ale zároveň nejsou schopny zajistit jejich hodnověrnou akceptabilitu ve veřejném prostoru, a tak znejisťovat i velmi zjevné "pravdy" (a navíc v době, kdy mnohý z nás je sám sobě tím nejlepším paparazzim),“ uvedl Josef Märc z Katedry historie FF UJEP.

V dalších panelech se mohli zájemci a zájemkyně těšit na diskuse o proměnách paměti, sporech o minulost či o tom, jak paměť na socialismus zprostředkovávají digitální média či muzejní expozice. Pozornost se ale zaměřila také na konkrétní případy, které ukazují, jak lze pracovat se stopami minulosti v krajině, a na méně obvyklé projevy paměti, jako jsou opuštěné sportovní areály, vily německých továrníků nebo povinná vojenská služba či výzvy spojené s jejich odhalováním a zkoumáním. Součástí prvního dne byl také diskusní večer na téma Videohry a historie, který probíhal v prostorách Muzea města Ústí nad Labem.

„Program byl skutečně pestrý. Vybrané příspěvky nabízely časově, prostorově, ale i metodologicky široké spektrum témat spojených s dějinami. Věřím, že každý, kdo se dějinami zabývá a má zájem o rozvíjení současných debat i kritické reflexe ve vztahu k paměti, si přišel na své,“ dodala členka programového výboru Renata Berkyová z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.

Konference, kterou pořádali Filozofická fakulta Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Historický ústav AV ČR, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, Národní muzeum, Antikomplex, z.s., a Muzeum města Ústí nad Labem byla otevřena všem, kteří se profesně věnují minulosti na akademické půdě i mimo ni.

„Na přípravě akce se podílela řada různých subjektů a stejně tak mezi přednášejícími i posluchači byli lidé z různých oborů; bourání oborových hranic je jednou z největších devíz tohoto setkávání, které snad svým čtvrtým ročníkem v Ústí nad Labem neskončí,“ doufá Josef Märc a doplňuje: „Děkuji všem zapojeným domácím i dočasným Ústečanům (UJEP, zaměstnanci, vyučující a studenti FF UJEP, Muzeum města, Hraničář...) že byli dobrými a příjemnými hostiteli a průvodci, odbornými garanty.“

Více informací je na stránkách fóra Dějiny ve veřejném prostoru. Mediálním partnerem konference byl časopis Dějiny a současnost.