Dne 6. března 1645 se u Jankova po měsíčním manévrování setkaly dvě armády. Na jedné straně narychlo složené císařské vojsko pod velením Melchiora von Hatzfeld, proti ní se postavila hlavní švédská armáda Lennarta Torstenssona. Do dějin toto střetnutí vstoupilo jako jedno z nejkrvavějších v průběhu třicetileté války a zapříčinilo rozpad Habsburské armády. Kniha čtenáře seznamuje s průběhem a pozadím jedné z největších bitev českých dějin, bitvy u Jankova.
Samotný výzkum bitvy u Jankova je součástí autorova dlouhodobého zájmu o třicetiletou válku. V této souvislosti podnikl badatelské cesty mj. do Vídně a Stockholmu. Nejinspirativnější cestou pro něj však byla cesta na samotný Jankov, kde se bitva odehrála. V současnosti se tam každoročně koná rekonstrukce bitvy, které se autor aktivně účastní. „Mohu si jako příslušník těžké pěchoty terén „obšlápnout“ ve výstroji a výzbroji, která se tam v té době mohla objevit. I tento přístup lze podle mého považovat za badatelský,“ dodává Lukáš Sláma.
Válečné střetnutí v Čechách 17. století je možné sledovat z mnoha úhlů. Autor především vycházel z hlášení zúčastněných generálů, zejména Melchiora von Hatzfeld a Lennarta Torstenssona. U Hatzfeldovy zprávy upozorňuje na strategii, s jakou se snaží vysvětlit válečný neúspěch. „Například, že jízda vyrazila bez rozkazu, další část vojska zase odmítala vykonat rozkaz, nikdo jej neposlouchal… To ale spíše dokládá jeho faktickou autoritu v pozici vrchního velitele,“ upozorňuje Lukáš Sláma. „Torstensson naopak opěvuje vůli svých vojáků bojovat,“ podtrhuje.
Rozhodně zajímavým pramenem pro jeho výzkum byly dobové noviny. Zpráva o vítězství se rozšířila velice rychle a s odstupem několika dní až týdnů byla dostupná v Kolíně nad Rýnem nebo Paříži. „Třeba v Hamburku se v novinách objevil zvláštní otisk takřka celého Torstenssonova hlášení královně Kristině. Obyvatelé Stockholmu si zprávu v novinách mohli přečíst až zhruba o týden později,“ zmiňuje autor.
Další možností je sledování místních pramenů, lidových písní nebo říkaček. „Pořekadlo: „Dopadl jako Kec u Jankova“, je odkaz na neúspěšný útok Johanna von Götz a jeho smrt poblíž rybníka, kterému se do dnes říká „Vražedný“, objasňuje Lukáš Sláma. Pramenem jsou i dobová vyobrazení nebo dochované bojové prapory. „Ve Stockholmu je například uložen prapor z bitvy u Jankova, v jehož středu je vyobrazen sv. Václav,“ dále upozorňuje.
Kniha mimo jiné nabízí překlad Torstenssonovy relace královně Kristině. Dále se v ní objevují drobné medailonky osobností, které jsou v knize zmíněny. U obrazové přílohy pak autor upozorňuje na náhrobníky Johanna von Götz z kláštera Na Slovanech v Praze a Johanna von Sporck z Lysé nad Labem.
Oficiální křest knihy proběhne 5. 3. přímo v Jankově u mohyly připomínající bitvu. V ten den se zde bude odehrávat i rekonstrukce samotné bitvy.
Kniha Bitva u Jankova 6. 3. 1645 vyšla za institucionální podpory Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v nakladatelství Veduta.
