Na stopě knižních krádeží v drážďanském SLUBu

Deset studentů germanistiky a archivnictví filozofické fakulty se 14. května 2025 zúčastnilo jednodenní exkurse do saského hlavního města Drážďan. Dopoledne účastníci strávili s pracovníky Saské zemské a univerzitní knihovny (SLUB), kteří se zabývají tématem tzv. „Provenienzforschung“. Čtyři vědecké pracovnice a kolem desíti pomocných pracovníků zkoumá provenienci, tedy původ jednotlivých knižních titulů ve fondech knihovny. Jejich úkolem je najít tzv. „Raubgut“, tedy takové svazky, které byly v období nacismu (1933-1945) původním majitelům – soukromým i institucionálním – v Říši i na okupovaných území odcizeny. Tuto vskutku detektivní činnost a její úskalí představila v úvodní, velmi živé přednášce Olivia Kaiserová, jedna z vědeckých pracovnic projektu. V druhé části dopoledne dostali studenti pod vedením Dr. Gabriely Brudzyńské možnost, aby si v praxi své kriminalistické schopnosti vyzkoušeli. Jejich úkolem bylo najít a charakterizovat v zapůjčené knize stopy po předchozích majitelích. Razítka zaniklých knihoven, vlepená, někdy umělecká Exlibris, ručně psaná věnování a další stopy po někdejších majitelích byly identifikovány. Na základě zjištěných indicií se studenti následně zamýšleli nad osudy knih a snažili se zmapovat jejich komplikovanou cestu např. od židovského majitele Dr. Paula Kische, bratra známějšího „zuřivého reportéra“ Egona Erwina z Prahy do fondů SLUBu. Najít všechny části takové puzzle skládačky a správně je interpretovat není vůbec jednoduché. Nicméně práce je to vzrušující, neboť ukazuje, jak tzv. velké dějinné události ovlivňují osud jednotlivce. Praktická práce potřebuje široké humanitní vzdělání a jazykové dovednosti. V závěrečné diskusi se mluvilo také o perspektivách výzkumu provenience knižních fondů v českém prostředí. Je otázkou, kam se např. poděly knihy v 20. století zestátněných zámku nebo z německých regionálních knihoven i privátních majitelů po jejich vysídlení? Zabývat se touto otázkou a tím uplatnit své na FF získané vzdělaní je výzvou pro další generaci germanistů a historiků, pokud se najde vůle a prostředky takovou činnost podporovat.

S načerpaným optimismem se studenti v odpoledních hodinách věnovali objevování architektonických skvostů „Labské Florencie“, především Zwingeru, residenčního zámku saských kurfiřtů a polských králů Augusta II. Mocného a jeho syna Augusta III. a Brühlovy terasy. Společně pak navštívili Muzeum (nejen míšeňského) porcelánu.

Zapsal Mirek Němec