Intenzivního třídenního setkání s názvem „Střední Evropa v díle Jaroslava Rudiše (Německo – Polsko –Česko)“, kterého byl po celou dobu přítomen i sám autor, se zúčastnilo přes 30 studujících ze tří různých univerzit: studující kulturního managementru z Musikhochschule Franz Liszt v německém Výmaru pod vedením prof. Steffena Höhneho, studující aplikované lingvistiky z polské univerzity Adama Mickiewicze pod vedením prof. Stephana Woltinga a studující ústecké germanistiky pod vedením prof. Renaty Cornejo a Julie Adam, M.A. v roli hostitelské instituce.
„Naším cílem bylo, aby studenti ze všech tří univerzit získali neotřelý vhled do díla Jaroslava Rudiše a zároveň změnili svůj pohled na literaturu a zažili ji ‚jinak‘ – multimediálně a ‚na vlastní kůži‘. A když se ukázalo, že Jaroslav Rudiš, česko-německý autor multimediální ražení, mající také velmi blízký vztah k severočeskému regionu i samotnému Ústí, je ochoten strávit společně s námi celé tři dny, bylo rozhodnuto“, prozrazuje prof. Cornejo vznik celého nápadu. „Pak už jen zbývalo získat potřebné finance“.
Nabitý program zahájila ve čtvrtek 30. listopadu projekce filmu „Alois Nebel“ (2011) v prostorách Filozofické fakulty, na kterou navazovalo ve večerních hodinách autorské čtení v ústeckém Činoherním studiu. Jaroslav Rudiš zde představil svou knížku „Návod k použití železnice“, která letos vyšla v českém překladu Michaely Škultéty v nakladatelství Labyrint. Jaroslav Rudiš vystoupil, jak už bývá v Ústí nad Labem tradicí, za doprovodu známého ústeckého hudebníka Jiřího Imlaufa a pro účastníky workshopu zařadil i několik pasáží v německém originále. V pátek pak probíhala hlavní odborná část workshopu, kdy studující z jednotlivých univerzit prezentovali a společně diskutovali své referáty k jednotlivým dílům, ke kterým patřily grafický román „AloisNebel“, Rudišův první německy psaný román „Winterbergova poslední cesta“ a drama „Anšlus“, jehož česká premiéra se konala v prosinci 2021 v ústeckém Činoherním studiu.
Zajímavosti o pozadí vzniku jednotlivých děl a vzájemné, nanejvýš inspirativní spolupráci dvou umělců se studující dozvěděli z rozhovoru Jaroslav Rudiš s jeho dlouholetým kamarádem, hudebníkem, výtvarníkem a zároveň spoluautorem „Aloise Nebela“, Jaromírem 99. Povídali si nejen o tom, jak vznikl nápad na tento komiks, ale také, jak probíhala příprava stejnojmenného rotoskopického filmu a řeč přišla i na jejich společnou hudební produkci v Kafka Bandu. Dalším speciálním hostem byla dramaturgyně drážďanské činohry Staatsschauspielhaus Katrin Schmitz, která pro tamní scénu připravila divadelní inscenaci dramatu „Anschluss“. Ve společné besedě s Jaroslavem Rudišem, kterou moderovala Julie Adam, se dotkli například tématu společných historických traumat, či toho, jak vůbec probíhá spolupráce divadla a autora při realizaci dramatického textu, což názorně ilustrovaly videoukázky z drážďanské inscenace. „Bylo pro mě velmi zajímavé vidět, jak Jaroslav Rudiš ke své tvorbě přistupuje. Společné diskuze s autorem, dalšími hosty a studenty z jiných oborů mi navíc přinesly mnoho podnětů, jak přistupovat k analýze literárních děl,“ podělila se o své dojmy jedna ze studentek.
Workshop pak vyvrcholil celodenním sobotním výletem vlakem, což je příznačné nejen pro román, ale pro celou Rudišovu tvorbu. Celá skupina se vydala pod vedením autora po stopách jeho románového hrdiny Wenzla Winterberga do Liberce. Zde zamířila nejprve k místnímu krematoriu a poté do Radničního sklípku – dvou míst, která jsou pro román „Winterbergova poslední cesta“ stěžejní. Celkovou atmosféru umocňovalo navíc zimní počasí, neboť po celou dobu výletu – podobně jako v románu – hustě sněžilo a cestou zpět na nádraží zažila výprava dokonce i sněhovou bouři, ve které se nakonec Winterberg v románu, a tím i jeho stopa, ztrácí...
Třídenní společné setkání, které připravila katedra germanistiky FF UJEP ve spolupráci s partnerskými univerzitami, mělo u účastníků ze všech tří zemí velmi pozitivní odezvu: „Některé rozhovory či diskuze volně přecházely z němčiny do češtiny i polštiny a zpět. I to podtrhlo téma střední Evropy jako transkulturního vícejazyčného prostoru, kde němčina plnila dříve funkci jakéhosi středoevropského esperanta“, doplnila Julie Adam.
Zahraniční hosté využili před svým nedělním odjezdem nabídku shlédnout výstavu „Naši Němci“, kterou doc. Kaiserová spojila i s improvizovanou miniprohlídkou Ústí. „Myslím, že němečtí i polští studující odjížděli, soudě podle jejich reakcí, plní dojmů a s novým pohledem na tento kousek střední Evropy a s poznáním, že nás spojuje více, než si původně mysleli“, uzavírá prof. Renata Cornejo z katedry germanistiky.
Příjemná a přátelská atmosféra celého workshopu tak ukázala, jak může být literatura pojítkem celé (střední) Evropy.
