Mezinárodní vědecké sympozium Střední Evropa „mezi“ Římem a Konstantinopolí Krakow
Mezinárodní vědecké sympozium s názvem Central Europe "between" Rome and Constantinople / Europa Środkowa „między” Rzymem a Konstantynopolem / Střední Evropa „mezi“ Římem a Konstantinopolí se uskutečnilo v Krakově ve dnech 23.–24. 4. 2026. Hlavním místem jednání bylo spolupořádající Akademickie Centrum Badań Środkowoeuropejskich i Niemcoznawczych UKEN. Sympozium dále zaštítila a organizačně podpořila Filozofická fakulta Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a Instytut Historii i Archiwistyki Uniwersytetu Komisji Edukacji Narodowej v Krakově. Organizační výbor tvořili prof. PhDr. Bogusław Czechowicz, dr, prof. dr hab. Małgorzata Świder, doc. PhDr. Václav Drška, Ph.D. a dr Barbara Bielaszka-Podgórny. Na sympoziu se sešli referující z pěti zemí, konkrétně z Polska, České republiky, Slovenska, Ukrajiny a Moldavska.
Mezioborové zaměření konference na různé podoby střetávání, prolínání i vymezování „Východu“ a „Západu“ ve středoevropském prostoru napříč staletími se odrazilo v programové skladbě šesti panelů. Panel I (moderoval Václav Drška) se koncentroval na téma raných kontaktů a hraničních prostorů na pomezí latinského a byzantského okruhu. Barbara Bielaszka-Podgórny představila příspěvek Na styku cywilizacji Wschodu i Zachodu – południowo-zachodnie rubieże średniowiecznej Rusi między Bizancjum a Rzymem, který tematizoval jihozápadní okraje středověké Rusi jako kontaktní zónu mezi dvěma tradicemi. Yaroslav Zatyliuk ve vystoupení The Emergence of the Church Statute of Prince Volodymyr: Byzantine Canonical Traditions and Religious Practices in the 13-14th Centuries soustředil pozornost na byzantské kanonické tradice a náboženskou praxi ve 13.–14. století. Trojice Radoslav Ragač – Noémi Beljak Pažinová – Ján Beljak doplnila blok příspěvkem Eastern Influences on Zvolen Castle in the 13th Century: The Presence of the Mongols in Upper Hungary and their Impact on the Royal Castle, jenž přinesl pohled na „východní“ impulzy v prostředí horních Uher a jejich otisk v prostředí královské architektury.
Panel II (moderoval František Stellner) posunul diskusi do roviny politické a narativní konstrukce „mezi“ v pozdním středověku a raném novověku. Václav Drška vystoupil s tématem „Nomen Burgundiae“ zwischen Ost und West: Karls IV. letzte Reise nach Paris als Versuch um die Entstehung des luxemburgischen Mitteleuropas, v němž propojil středoevropský prostor s dynastickými a diplomatickými horizonty lucemburské epochy. Artem Shkolnyi nabídl analýzu obrazu východních zemí v polské historiografii v příspěvku 'Good' Ruthenians in Jan Długosz's Annals: a description of the inhabitants of Ruthenian and Podolian voivodeships. Wojciech Iwańczak uzavřel panel referátem Krucjaty formą organizacji świata? Uwagi o stosunku kilku władców czeskich do wypraw krzyżowych, který otevřel otázku, jak se vybraní čeští vládci vztahovali k fenoménu křížových výprav a jak tento fenomén rámoval dobové představy o uspořádání světa.
Panel III přinesl dvě případové studie, jež ukázaly, jak se východo-západní napětí a inspirace promítají do obrazových programů a do velkých evropských konfliktů. Valentin Constantinov představil příspěvek Oblężenie Konstantynopola na freskach cerkwi Bukowiny. Koncepcja i ideologia polityczna w okresie pierwszego panowania Piotra Rareşa (1527-1538), zaměřený na ideové pozadí a politickou symboliku zobrazení dobývání Konstantinopole v kontextu bukovinských chrámových maleb. Radek Fukala navázal tématem Wydarzenia wojny trzydziestletniej jako łącznik między Wschodem a Zachodem, v němž akcentoval třicetiletou válku jako spojovací a zároveň střetovou osu mezi různými částmi Evropy.
Panel IV uzavřel první konferenční den širším kulturně-historiografickým záběrem a ukázal, že „mezi“ Římem a Konstantinopolí lze číst také jako „mezi“ tradicemi, mýty a vyprávěními o minulosti. Kinga Blaschke přednesla příspěvek Goci i Sarmaci – polskie mity etnogenetyczne między Wschodem a Zachodem, který se soustředil na polské etnogenetické mýty v napětí mezi východními a západními vzorci. Zofia A. Brzozowska nabídla téma Konstantynopol i Bizancjum w ukraińskich tekstach historycznych z XVII wieku – „Synopsisie kijowskim” i „Latopisie hustyńskim”, zaměřené na přítomnost byzantských motivů v ukrajinských historických textech 17. století. Oleksandr Pestrykov doplnil blok referátem Dzieje Śląska i wątki spoza łacińskiego kręgu Europy: przykłady z historiografii polskiej, v němž ukázal, jak polská historiografie pracuje s tématy přesahujícími latinský kulturní okruh při výkladu dějin Slezska. Program prvního dne vyvrcholil diskusí a poté společenským setkáním, které podpořilo neformální výměnu podnětů napříč obory i národními zkušenostmi. Mimo jiné se jednalo o další vědecké a projektové spolupráci FF UJEP s polskými a slovenskými univerzitami (COST).
Druhý den sympozia zahájil Panel V, jenž se zřetelněji posunul k dějinám architektury, umění a kulturních transferů, přičemž zkoumal konkurenci i dialog Říma a Konstantinopole v symbolické i materiální rovině. Bogusław Czechowicz vystoupil s příspěvkem Aedificatum ad similitudinem Graecorum templorum. Konstantynopolitańska alternatywa dla Rzymu w architekturze Europy Środkowej wieków średnich i nowych, v němž tematizoval „konstantinopolskou alternativu“ v architektuře střední Evropy od středověku do novověku. Piotr Krasny představil referát Cappella dei Fondatori w Monasterze Grottaferrata. Dzieło Domenichino między Rzymem a Bizancjum, který propojil italské umělecké prostředí s byzantskou tradicí prostřednictvím konkrétního díla a lokality. Michał Kurzej uzavřel panel tématem Nowożytna architektura kościelna ziem ruskich Korony pod wpływami Zachodu i Wschodu, zaměřeným na raně novověkou sakrální architekturu ruských zemí Koruny v působení obou kulturních pólů.
Závěrečný Panel VI rozšířil chronologii směrem k 18. a 19. století a zviditelnil „mezi“ Římem a Konstantinopolí jako problém diplomacie, náboženských svobod, geopolitických konfliktů i konfesních strategií v širším evropském rámci. Vladyslav Volodymyrovych Hrybovskyi přednesl příspěvek The Crimean Khanate and the Kingdom of Prussia during the Seven Years’ War (1756–1763): Diplomatic Relations and Economic Cooperation, který ukázal vazby mezi Krymským chanátem a Pruským královstvím v době sedmileté války. František Stellner navázal referátem Die Problematik der Religionsfreiheit der katholischen Untertanen des preußischen Königs Friedrich II. des Großen im mitteleuropäischen Kontext, věnovaným otázce náboženské svobody katolických poddaných v pruském prostředí a jejím středoevropském zasazení. Marian Hochel (online) přispěl tématem Austerlitz 1805 mezi Východem a Západem: střet na linii dvou světů, které zpracovalo bitvu u Slavkova jako střet dvou světů v politicko-vojenském i symbolickém smyslu. Kristina Kaiserová uzavřela odborný blok příspěvkem Die katholische Kirche in Bosnien und Herzegowina am Ende des 19. Jahrhunderts und der Versuch der Redemptoristen sich zwischen 1888 und 1889 im Lande niederzulassen, jenž akcentoval konfesní a institucionální dimenze působení katolické církve v Bosně a Hercegovině i konkrétní misi redemptoristů v letech 1888–1889.
Z FF UJEP referovali děkan Doc. PhDr. Václav Drška, Ph.D., který předestřel středoevropský pohled na lucemburskou epochu v příspěvku „Nomen Burgundiae“ zwischen Ost und West: Karls IV. letzte Reise nach Paris als Versuch um die Entstehung des luxemburgischen Mitteleuropas a ukázal, jak se politická geografie a dynastické strategie překlápěly do konceptů středoevropské identity. Prof. PhDr. Radek Fukala, PhD. (Katedra historie) ve vystoupení Wydarzenia wojny trzydziestletniej jako łącznik między Wschodem a Zachodem zdůraznil význam třicetileté války jako fenoménu, který propojoval regiony, zájmy a ideové rámce napříč Evropou a přirozeně tak zapadal do ústředního tématu konference. Prof. PhDr. František Stellner, Ph.D. (Katedra historie) se v příspěvku Die Problematik der Religionsfreiheit der katholischen Untertanen des preußischen Königs Friedrich II. des Großen im mitteleuropäischen Kontext soustředil na citlivé rozhraní mezi státní mocí, konfesní politikou a každodenní praxí víry, a tím velmi konkrétně ukázal, jak se „mezi“ Východem a Západem může projevovat i v rámci středoevropských debat o náboženské toleranci, právu a loajalitě poddaných. Doc. PhDr. Kristina Kaiserová, CSc. (Ústav slovansko-germánských studií) pak v referátu Die katholische Kirche in Bosnien und Herzegowina am Ende des 19. Jahrhunderts und der Versuch der Redemptoristen sich zwischen 1888 und 1889 im Lande niederzulassen. nabídla perspektivu náboženských dějin a konfesní politiky v jihovýchodní Evropě a ukázala, že téma „mezi“ se nevyčerpává středověkem, ale přetrvává i v modernějších konfliktech a církevních strategiích.
Celkově sympozium nabídlo kompaktní, ale tematicky bohatý průřez problematikou střední Evropy jako prostoru kontaktu, transferu i napětí mezi latinskou a byzantskou tradicí, přičemž jednotlivé panely logicky vystavěly cestu od středověkých hraničních zón a kanonických tradic přes politické narativy, ikonografii a historiografické konstrukce až k architektonickým a konfesně-politickým otázkám novověku a moderní doby. Významnou přidanou hodnotou byla mezinárodní skladba referujících z pěti zemí a současně promyšlená organizace s dostatkem času na diskusi v každém bloku, která umožnila konfrontovat různé metodologické přístupy i národní historiografické tradice nad společným tématem „mezi“ Římem a Konstantinopolí. Pokud bude na tento formát navázáno i do budoucna, nabízí se rozšíření o další srovnávací roviny (například recepci byzantského práva, mobilitu elit nebo materiální kulturu každodennosti), nicméně už stávající program ukázal, že zvolená osa je mimořádně produktivní pro propojování dějin politiky, náboženství, umění i historiografie v dlouhém časovém horizontu.
