Tématem letošní letní školy, určené pro středoškoláky, ale i studenty vysokoškolské, kteří se na „mladších“ učili, byly sny, vize a fantazie v dějinách.
Přednášky a další výukové programy byly široce rozkročené mezi středověkem a 20. stoletím. V jednom anonymním hodnocení z pera frekventanta/frekventantky kurzu se lze dočíst, že byla podceněna či dokonce upozaděna antika. To skutečně byla. Smyslem kurzu nicméně bylo především identifikovat určité konkrétní sny, které v evropské kultuře po staletí rezonují. Výsledkem debat byly sny, které lze vztáhnout k vladaři (panovníkovi), resp. mesiášovi (dobrému i špatnému/falešnému), státnímu útvaru, společenskému uspořádaní, blahobytu apod. K těmto tématům směřovaly i přednášky, o něž se postarali pracovnícia doktorandi ústecké „fildy“.
Mgr. David Tomíček, Ph.D., k programu letošní letní školy řekl: „Byla to v podstatě taková hra. Celé téma se dá shrnout pod pojem imaginace, což odkazuje na dílo významného francouzského historika Jacquese Le Goffa. V průběhu letní školy jsme cítili, že si tak trochu pinkáme, hrajeme s fantazií, přemýšlíme o snech a hledáme vize minulých staletí.“
Účastnící kromě aktivit v jídelně/posluchárně rovněž „výletničili“. První den je čekal výstup na horu Malý Stožec, která má sice milosrdný název, ale je ve skutečnosti příkrá a skalnatá. Celodenní výlet do Rumburku byl ve znamení návštěvy zdejšího zámku (dnes školy), fantastické, leč zaniklé prvorepublikové kavárny Venuše a pochopitelně proslulé Lorety. Další náročný výlet směřoval do Šluknova. Zde bylo možné si prohlédnout zrenovovaný zámek a okolní park. Pak kroky studentů letní školy směřovaly do Fukovského výběžku a k potoku, který nese název Spréva. Až se potok stane řekou a jeho voda doteče do Berlína, bude tvořit zásadní hydrologickou kulisu hlavního města našeho souseda. Poslední den byla na programu křížová cesta v samotném Jiřetíně pod Jedlovou.
„Letos letní škole přálo počasí. Táboráky se proto podařilo zrealizovat dva. Zejména ten první byl dosti hlasitý, neboť letošní banda byla vyloženě muzicírská a pěvecká, čili hrálo se a zpívalo. A taková byla nakonec celá Letní škola historie: velké množství zábavy, doslova ‚co síly stačily‘,“uzavírá dr. Tomíček.
