Krajské kolo dějepisné soutěže aneb Cestami i necestami dějin 20. století také na Ústecku, zaslíbeném místě pro dějepisné vzdělávání?
Ve středu 2. dubna 2025 se na půdě Filozofické fakulty UJEP sešli žáci a žákyně a jejich vyučující ze šestnácti gymnázií Ústeckého kraje. Setkání změřilo sílu znalostí tříčlenných žákovských týmů ve světových dějinách 20. století nejen mezi přímými účastníky krajského kola, ale na dálku také s desítkami dalších týmů z České a Slovenské republiky. Otázky se týkaly politiky, sportu, techniky, kultury… mnozí gymnazisté přesvědčili, že znají například tyto pojmy (Kuomintang, Hagana, OPEC…), místa (Iwodžima, Dien Bien Phu, Fulton…) a jména (Mark Spitz, Paul Newmann, Ethel a Julius Rosenbergovi…).
Zatímco týmy bojovaly doslava o každý bod, jejich vyučující aktivně diskutovali s profesorem Františkem Stellnerem nad potenciálem využití umělé inteligence ve středoškolské, respektive vysokoškolské výuce a výchově, především prostřednictvím společenských věd. Výsledky soutěže (přestože bodování v rámci humanitních oborů má svá četná úskalí a limity) předčily očekávání. Ze 118 možných bodů jich nejúspěšnější gymnázia (Beroun, Liberec - Partyzánská, Olomouc - Hejčín) získala 115. Mezi tyto premianty se zařadilo také ústecké Gymnázium Václava Šmejkala, které podalo v rámci Ústeckého kraje nejvíce koncentrovaný výkon. Na dalších pomyslně medailových pozicích se umístily týmy z Loun a Žatce, které si vybojovaly přímý postup do listopadového chebského finále. Toho se i díky vysokému bodovému zisku účastní také Chomutovští, Litvínovští, Lovosičtí a Roudničtí. Ústecký kraj tak bude mít při této mimořádné příležitost nejpočetnější zastoupení ze všech krajů České republiky! Přejme této “velké sedmě” úspěch i v dalším klání.
Po vyhlášení výsledků, nutno podotknout, že velmi dobrými výsledky se prezentovaly i další školy v kraji. Následoval spíše “relaxační” program: prohlídky muzejních expozic za doprovodu Václava Houfka, Martina Krska, či Tomáše Okurky, respektive komentovaná procházka po stopách a místech paměti spjatých s událostmi, či připomínáním druhé světové války v krajském městě s Josefem Märcem. Poděkování si zaslouží ovšem také vyučující dějepisu, kteří pomohli svým žákům a žákyním s přípravou, zaměstnanci a studenti FF, kteří umožnili zdárný a přívětivý průběh setkání, zakončeného společným obědem v restauraci Na Rychtě, již opravdovou relaxací. A třeba si někteří účastníci mohli odnášet pocit podobný refrénu jedné z písní muzikálu Hair (rovněž součásti jedné z testových otázek): Let the sunshine, let the sunshine in, the sunshine in…
