Univerzitní kampus ve dnech 20.–22. 9. 2022 přivítal nejen historičky a historiky z akademických a dalších odborných pracovišť, ale i představitele příbuzných oborů či vyučující dějepisu, pro které byl připraven speciální workshop. V rámci 12. sjezdu českých historiků byly uspořádány 3 hlavní panely, téměř 40 panelů volných a celkem 6 kulatých stolů. Zaznělo 425 referátů a celkově se registrovalo téměř 600 účastníků. Akce se zúčastnili i představitelé profesních historických organizací ze Slovenska a Polska, samostatný kulatý stůl byl připraven pro německé historiky, kteří reflektovali bohemikální bádání v posledních třiceti letech.
„Celá akce byla organizačně opravdu velmi náročná. Přípravy trvaly rok a půl, na organizaci se podíleli jak pracovníci naší fakulty, tak i velké množství našich studentů,“ poznamenala hlavní organizátorka setkání historiků děkanka FF UJEP prof. Michaela Hrubá
Program 12. sjezdu českých historiků odstartoval v úterý 20. 9. úderem poledne. Oficiální slavnostní zahájení proběhlo ve večerních hodinách v Severočeském divadle opery a baletu. Zde krom oficiálních projevů a zdravic zazněl koncert zdejšího orchestru. Nejočekávanějším bodem programu bylo slavnostní vystoupení prof. Alana Soubigou, jednoho z nejvýznamnějších evropských bohemistů, který přednáší na pařížské Sorbonně a proslovil přednášku na téma T. G. Masaryk a čeští historikové – historie jednoho nedorozumění ve veřejném prostoru.
„Do programu sjezdu jsme se snažili zařadit témata, která rezonují ve společnosti a jsou dokladem toho, že historický výzkum není pouze akademickou disciplínou uzavřenou do archivů a knihoven, ale že má velký význam pro společnost. Lze upozornit např. na panely Historie a populismus či Historie v době pandemie,“ uvedla prof. Michaela Hrubá.
Své místo na Sjezdu měla i nejmladší generace badatelů, tedy doktorandky a doktorandi, kteří mohli do soutěžní sekce zaslat poznatky ze svých výzkumů ve formátu posterů. Vítězné postery každého tematického okruhu vybrala odborná komise, v průběhu Sjezdu pak mohli jeho účastníci hlasovat pro jeden poster, který získal cenu děkanky FF UJEP. Vyhlášení vítězů proběhlo na závěrečném plenárním zasedání. V soutěži bodovali doktorandky a dokorand katedry historie FF UJEP – Monika Stará, Veronika Lešková, Eliška Coubalová a Jan Knobloch.
Na závěrečném plenárním zasedání proběhlo rovněž vyhlášení Ceny Josefa Pekaře pro nejlepší historickou knihu autora či autorky do 35 let. Letošní vítězkou se stala PhDr. Michaela Žáková, Ph.D. z Historického ústavu AV ČR s knižní publikací „Tereziánský ústav šlechtičen na Pražském hradě“.
Do programu byla zařazena i diskuze zaměřená na aktuální téma historie českých zemí mezi Východem a Západem, kterou moderoval Petr Honzejk a byla určena pro širší veřejnost. Její záznam je zveřejněn na webových stránkách sjezdu, stejně jako zajímavé tematické podcasty, které v průběhu sjezdu natočil doktorand katedry historie a novinář Luboš Palata ( https://historieusti2022.ujep.cz/).
Setkání kromě odborných přednášek a diskuzí nabídlo doprovodný program, který přinesl zajímavé exkurze v Ústí nad Labem a jeho okolí. Záměrem organizátorů bylo představit město i kraj jako inspirativní místo s bohatou historickou a kulturní stopou.
„Snažili jsme se vytvořit pro účastníky sjezdu přívětivé prostředí, a přitom dát prostor k propagaci našeho kraje. Účastníkům jsme zajistili lokální potraviny a zároveň jsme představili některé z regionálních firem. Každý účastník si tak mohl například odvézt upomínkový hrníček z porcelánky v Dubí. Chtěli jsme ukázat Ústí nad Labem a Ústecký kraj jako nikoli vyloučenou, ale výjimečnou lokalitu s bohatou kulturní a historickou tradicí. Myslím, že výbornou reklamu to přineslo také naší univerzitě a univerzitnímu kampusu, jehož zázemí si pochvalovali i zástupci z ostatních univerzit. Velmi si ceníme i finanční podpory města Ústí nad Labem a Ústeckého kraje, bez které bychom tuto náročnou akci nedokázali zabezpečit, “dodává děkanka FF UJEP prof. Michaela Hrubá.
Historické sjezdy mají dlouhodobou tradici, první proběhl již v roce 1937 v Praze. Po druhé světové válce byla tradice obnovena, nicméně pojetí sjezdů i jejich periodicita nesly zátěž totalitního přístupu ve vědě a výzkumu, který neumožňoval svobodné bádání navázané na mezinárodní odbornou komunitu. Plně se poslání sjedu podařilo naplnit až po roce 1990, kdy se staly příležitostí pro rekapitulaci historického bádání, prezentaci nových metodologických podnětů a koncepcí a neposlední řadě i příležitostí pro diskuse nad aktuálními tématy a výzkumnými výzvami.
Sjezdy československých/českých historiček a historiků v minulosti:
- sjezd československých historiků, Praha, září 1937
- sjezd československých historiků, Praha, 5.–11. října 1947
- sjezd československých historiků, Praha, 16.–19. září 1959
- sjezd československých historiků, Brno, 27.–29. září 1966
- sjezd československých historiků, Praha, 19.–21. února 1982
- sjezd československých historiků, Praha, 9.–11. února 1989
- sjezd českých historiků, Praha, 24.–26. září 1993
- sjezd českých historiků, Hradec Králové, 10.–12. září 1999
- sjezd českých historiků, Pardubice, 6.–8. září 2006
- sjezd českých historiků, Ostrava, 14.–16. září 2011
- sjezd českých historiků. Profesní setkání historiček a historiků České republiky, Olomouc, 13.–15. září 2017
- sjezd českých historiků. Profesní setkání historiček a historiků České republiky, Ústí nad Labem, 20.–22. září 2022.
