Rovněž v tomto roce lze výsledky výzkumu hodnotit jako velmi úspěšné. Ten se soustředil na plošné rozšíření dosavadní sondy o rozměrech 6 x 6 m v místech, kde zachytila část konstrukce zapuštěné zásobní nádoby (tzv. dolium), obestavěné podpůrným blokem z malty a lomového kamene. Při rozšíření sondy došlo k objevu části další stavby z omítnutých tufových bloků, která však nebyla registrována georadarovým výzkumem provedeným minulý rok. Místní stratigrafie dosvědčila, že tato zeď je starší než konstrukce dolia a s ním související římská vila patrně z druhé poloviny 1. století př. Kr. až několika prvních decenií nového letopočtu. Nové zjištění tak dokládá, že na zkoumané lokalitě se nerozkládá pouze již dříve zjištěná vila, ale rovněž další stavby staršího data, které se nyní v sondě s jejím rozšiřováním postupně objevují.
To že situace na lokalitě Bufalareccia je podstatně složitější, než jsme původně předpokládali dosvědčuje i fakt, že tzv. dolium-zásobní nádoba, resp. konstrukce, která se na počátku takto jevila, je ve skutečnosti konstrukcí zcela jiného typu. Letošní výzkum doložil, že ze zásobní nádoby-dolia, byla použita pouze její horní část, ta nasedala na maltovou podlahu staršího objektu, do které byl vyhlouben kruhový otvor a pod otvorem se nacházela studna či cisterna kruhového půdorysu, vystavěna z tufových bloků a omítnuta omítkou.
Zajímavé zjištění přinesl rovněž odkryv jámového objektu v těsné blízkosti zmíněné studny či cisterny. Jáma, která v těchto místech prolomila maltovou podlahu, obsahovala četné pravoúhlé opracované bloky kamene. Ty byly původně součástí jiných staveb a sem byly vhozeny patrně při zániku zmíněné vily nebo naopak před její stavbou. Některé z těchto bloků se nacházejí v horizontální podobě a mohly by být součástmi ještě starších staveb. Tento předpoklad je však prozatím pouze předběžnou úvahou a výzkum jej bude muset v budoucnu teprve potvrdit.
Přestože práce na lokalitě probíhaly od pondělka do pátku, archeologii byla věnována vždy i následující sobota. nešlo však o úmornou dřinu v prachu a vedru, ale o poznávání nejvýznamnějších archeologických lokalit v okolí. Naši studenti se svými německými kolegy se tak seznámili s etruským chrámem v nedalekých Tarquiniích, s dochovaným opevněním ze 6-4. století př. Kr., stejně jako s proslulými hrobkami v tomto městě, jejichž stěny jsou zdobeny nástěnnými malbami ze 6.-2. století př. Kr. Čas zbyl i na návštěvu mohylové nekropole Pian di Conserva u nedaleké Tolfy a samozřejmě na návštěvu muzeí v obou městech. Po takto náročné exkurzi nám o to více chutnala vynikající pizza na tarquinijském hlavním náměstí.
