Oba rodiče byli za války vězněni v koncentračních táborech. V březnu 1948 celá rodina emigrovala nejprve do Německa, později do Spojených států.
Erazim Kohák vystudoval filosofii a teologii na předních amerických univerzitách, stal se profesorem na univerzitě v Bostonu. Už jako student se rozhodl, že vedle vystudování filosofie a teologie zůstane Čechoslovákem v Masarykově smyslu. Také si už ve studentských letech uložil praktický úkol: cokoliv napíše a vydá anglicky, napíše a vydá i česky. V jeho bibliografii lze vysledovat, že závazek dodržel. Dokonce v něm pokračoval i po roce 1990, kdy se po 42 letech vrátil zpět domů.
Máme-li stručně zhodnotit jeho přínos filosofii, společnosti a demokracii, je třeba vyzdvihnout zvláště:
- Překladatelskou práci. Zprostředkoval tak vstup zejména české filosofie anglofonním čtenářům, a to včetně filosofie, vůči níž měl kritický odstup.
- Práci na poli fenomenologické filosofie. Zde navazoval zejména na Husserlovo pojetí fenomenologie jako přísného a přesného uvažování o světě a vědomí, které vychází z fenoménů, v nichž se nám věci a svět dávají a otevírají. Uvažoval také o sdílených strukturách hodnot a smyslu, prostřednictvím nichž svět vidíme, zakoušíme, hodnotíme a jednáme v něm. Jeho fenomenologie se prolíná s hermeneutikou porozumění a čtení smyslu přírody, lidského světa i dějin a se stěhováním metafor, ovšem se značným odstupem od Heideggerovy existenciální hermeneutiky, kterou považuje za zavádějící a temnou.
- Rozvíjení české a československé filosofie: Kohák navazoval zejména na Masaryka a to v důrazu na srozumitelnost, praktičnost, pracovitost, na etické zásady, kterými bychom se měli řídit ve filosofii i ve veřejném životě. Inspirován byl i Masarykovým pojetím humanitní demokracie a důrazem na věcné, střízlivé, osvícenské filosofování.
- Promýšlení etických otázek. Člověk má hledat smysl, má se snažit myslet a mluvit pravdivě, rozhodovat správně. Hledání, rozhodování i jednání není jednou pro vždy dané, ale je celoživotním úsilím a procesem. Proto má člověk mít odvahu veřejně vystoupit s určitými názory a otázkami, i když s ním většina nesouhlasí nebo je proti. V tomto smyslu byl kritický v mnoha směrech k našemu polistopadovému vývoji. Kohákova etika ale byla zejména ekologickou etikou. Šlo mu o přiblížení základních ekologických koncepcí, včetně biocentrické, hlubinné, či Schweitzerovy úcty k životu. Zcela fundamentální byl apel na uskromnění člověka.
- V politické filosofii navazoval na Masarykovo demokratické myšlení, ale také na americký pragmatismus, transcendentalismus a personalismus. Zdůrazňoval význam diskuse, férovou argumentaci, kritické přezkoumávání vlastních pozic i pozic protivníka. U každé filosofie se ptal: Z čeho vychází? Na čem je založena? K čemu vede?
Erazim Kohák, který sám sebe jmenoval dělníkem na vinici páně, završil 8. února svou životní pouť. Odešel člověk inspirativní a inspirující, který obohatil česk(oslovensk)é filosofické i politické myšlení a zasloužil se o česk(oslovensk)ou demokracii. Za to mu patří náš vděk.
Klademe si za čest, že v březnu 2017 přijal prof. Erazim Kohák čestný titul doctor honoris causa Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.
V Ústí nad Labem dne 10. 2. 2020.
Martin Šimsa a Jan Musil
