Autorské čtení Celiny Keute – hlas paměti, trauma války a síla lidskosti
Ve čtvrtek 9. října 2025 uspořádala katedra germanistiky FF UJEP čtení německé autorky Celiny Keute, která představila nedávno vyšlou knihu Schüsse in der Stille [Výtřely v tichosti]. Publikace napsaná v němčině čerpá z memoárů autorčina pradědečka Hermanna Kronemeyera (1927-2025), vyrůstajícího ve venkovském prostředí rodinného hospodářství kopáčů rašeliny na německo-holandské hranici. V rodině se mluví dialektem Plattdeutsch, který je blízký nizozemskému nářečí z druhé strany hranice. Nářečí, ráz krajiny, každodenní těžká práce a obyčejný život vytvářejí pocit regionální sounáležitosti navzdory státní hranici, kterou členové rodiny takřka dennodenně překračují. Totalita nacistického Německa však idylu a dospívaní protagonisty neúprosně zničí.
Autorka vybrala ke čtení emotivní pasáže z knihy, v nichž s citlivostí zachycuje brutalitu nastupující diktatury, zřízení pracovních táborů pro odpůrce nacistického režimu a válečné zajatce a později bestialitu války. Otřesných událostí v životě dospívajícícho chlapce přibývá a jsou stále krutější. Stáva se svědkem zastřelení uprchlého válečného zajatce přímo na rodinném statku, oplakává staršího bratra, který padl na východní frontě, teprve sedmnáctiletý je rekrutován do wehrmachtu a nasazen nejen geograficky blízkém Holandsku a nakonec se dostává na frontu a sám střílí. Memoáry zapsané pravnučkou však také ukazují snahy uchovat si lidskost v konfrontaci s bestialitou totality a války, ačkoliv hlavnímu hrdinovi jde nakonec o vlastní život. Traumatizující zážitky nedospělého vojáka rozvolňují hranice mezi vinou a nevinou, pachatelem a obětí, zlem způsobeným a prožitým.
Příběh násilí totalitního režimu zaujal všechny posluchače a rozproudil velmi živou diskuzi o otázkách odpovědnosti jedince, následné snaze vyrovnat se svou ambivalentní minulostí i kolektivní pamětí, překonat a vyrovnat se s traumaty a uchovat si schopnost empatie vedoucí k uvažování o možnostech usmíření. Nevšední perspektiva knihy nabízí obecná paradigmata, která bohužel i v 21. století zůstávají stále aktuální.
