Kontakty
Studovna
Místnost: B001
Tel: +420 475 286 472
Vedoucí studovny
Mgr. Jana Šípošová
Tel.: +420 475 286 525
E-mail: jana.siposova@ujep.cz
Otevírací doba
Semestr
PO - ČT 8:00 - 19:00
PÁ 8:00 - 14:00 (8:00-19:00 při výuce KS)
Zkouškové období
PO - PÁ 8:30 - 14:00
Obecné informace
Hlavním cílem studovny je poskytovat studentům a akademickým pracovníkům (nejen) katedry podporu při jejich studiu, resp. vědecké a pedagogické práci. K naplnění tohoto cíle slouží především knižní fond (On-line katalog PF) obsahující téměř pět tisíc svazků z oblastí filosofie, politologie, ekonomie, religionistiky, sociologie, moderních dějin, estetiky, umění, didaktiky společenských věd, pedagogiky a práva. Zájemci mohou vybírat i z padesáti titulů odebíraných českých a zahraničních 
odborných časopisů. Knihy i časopisy lze studovat především prezenčním způsobem. Služba také ráda podá informace o zajímavých internetových odkazech, o práci s on-line databázemi a slovníky.
Studentům i vyučujícím je k dispozici přístup k pěti počítačům (se základním programovým vybavením a internetem) a multifunkční tiskárně (Tisk přes ISIC).
Provoz studovny se řídí dle platného Knižního a Provozního řádu.
Studovna se také angažuje v dění univerzitním (pořádání filmových projekcí a odborných přednášek) i mimo univerzitním (podpora a spolupráce s ústeckou pobočkou filmového festivalu o lidských právech Jeden svět).
Nabízíme
- nové tituly
- více než 4.500 knih z oboru filosofie, sociologie, ekonomie, práva, estetiky, religionistiky a politologie, každý měsíc další nové tituly
- společenskovědní časopisy
- internet
- kopírování studijních materiálů, tisk a scan dokumentů
- klidné studijní prostředí
- pro studenty FF, PřF a PF
Filozofie (dvouoborové)
Politologie (dvouoborové)
Společenské vědy (studium odborné a se zaměřením na vzdělávání (dvouoborové)
Základy humanitní vzdělanosti – estetika
Základy humanitní vzdělanosti – politologie
------------------- -------------------- ---------------- ------------------- ------------------- ------------------- -------------------- ---------------- -------------------
Interní pokyn pro formální náležitosti "Zadání diplomových a bakalářských prací" ve Stagu
Formální požadavky na písemné práce
Práce bude obsahovat následující části:
Úvodní list
Úvod
Vlastní text
Závěr
Poznámky
Seznam pramenů a literatury
Specifikace jednotlivých částí:
ad 1) Úvodní list musí obsahovat:
obor a ročník studia
jméno autora
akademický rok absolvování předmětu
název předmětu
jméno vyučujícího
název práce
datum odevzdání práce
podpis studenta
ad 2) Úvod je přiblížení a odůvodnění zvoleného tématu, jeho zařazení v širším kontextu, stručný nástin a rozbor nejdůležitější použité literatury, stručné (minimálně v bodech) přiblížení struktury zpracovaného tématu, jak je zachycen v následující části práce.
ad 3) Autor položí otázku (nástíní problém), vypracuje ji, veškerá tvrzení musí být podložena odkazy, aby bylo zřejmé, o čí názor se jedná, z čeho autor vychází a co jsou jeho vlastní stanoviska a závěry.
ad 4) V závěru provede shrnutí zpracování otázky, kterou položil v úvodu a vypracoval v hlavní části. V závěru nesmí být žádná nová fakta a nepodložené teze. Úvod a závěr jsou pasáže, které se vzájemně doplňují.
ad 5)
Odkazy na literaturu musí mít následující formu:
kniha - I. Kant, Základy metafyziky mravů (= Základy), Svoboda, Praha 1976, str. 38
články ve sbornících a časopisech - E. Vollrath, Hannah Arendtová, in: K. Ballestrem a H. Ottmann, Politická filosofie 20. století, OIKOYMENH, Praha 1993, str ....
opakovaná citace odkazující na již dříve citované dílo - I. Kant, cit. d., str. 40 (poznámkový aparát může být pod čarou nebo na konci textu)
Specielně v politologii:
anglosaský způsob - v textu: (Sartori 2001: 74-75); v seznamu literatury pak: Sartori, G. (1998): Srovnávací ústavní inženýrství. Praha, Slon.
německý způsob - v textu číslo, pod čarou na stránce, nebo na konci textu: (Srv. apod.) Sartori, G.: Srovnávací ústavní inženýrství, s. 74-75.; v seznamu literatury pak: Sartori, G.: Srovnávací ústavní inženýrství. Praha, Slon 2001.
článek v časopise - Holzer, J.: Předehra k dramatu. Ruská stranická scéna před prosincovými volbami. in: Politologický časopis,1999, č. 4, s. 365-377.
článek ve sborníku - Fiala, P.- Mareš, M. - Pšeja, P.: Vývoj politických stran a jejich systému po listopadu 1989. in: Večerník, J. (ed.): Zpráva o vývoji české společnosti v letech 1989-1998. Praha 1998, s. 269-289.
Text na webu - Kopeček, L.: Aplikace rokkanovské reorie cleavages na české politické strany na počátku éry masové politiky. in: on-line Středoevropské politické studie, č. 2-3, 2002, on-line text (http://www.iips.cz/seps)
ad 6)
Seznam pramenů a literatury musí obsahovat:
přehled použitých pramenů (pokud s nimi autor pracoval)
přehled literatury: knihy, články
!!! Seznamy musí být řazeny v abecedním pořádku !!!
Formální náležitosti písemných prací
Student si pořídí kopii práce a vyučujícímu odevzdá originál. Práce musí mít stránkování. Práce musí být napsána na psacím stroji nebo na počítači a vytištěna na tiskárně. Práce musí být vytištěna velikostí písma 12, řádkování 1,5. Odstavce musí být odsazeny tabelátorem. Citáty musí být v uvozovkách. Doporučený rozsah seminární práce je 5 - 10 stran, ročníkové práce 10 - 15 stran.
Stručný obsahový komentář
písemná práce (seminární) musí být zpracována na základě četby alespoň dvou titulů primární a minimálně jednoho titulu sekundární literatury. účelem práce není pasivně přepisovat určité pasáže, ale využít zvolené literatury k řešení určitého problému a nastolení otázek, problematizujících názory zvoleného autora či autorů, které vedou k souhlasné či polemické vlastní interpretaci položené otázky či řešeného problému autor může použít dvě knihy téhož autora nebo po jedné knize dvou autorů, jejichž výběr musí náležitě odůvodnit. sekundární literatura neslouží pouze k seznámení se s biografickými údaji, ale její využití nabývá smyslu teprve, je-li pojímána jako určitá interpretace daného problému, pomáhající získat náležitý odstup a tím povzbuzující k odvaze klást autorům otázky a vcházet s nimi do pomyslného dialogu. přímé citace z knih či pouhé parafrázování přejímaných názorů je třeba vybavit příslušnými odkazy v závěrečném seznamu literatury je nutné uvádět pouze ta díla, kterých bylo zjevně využito v samotné práci.
Komentář k písemným pracím
Smyslem tohoto dokumentu je pomoci studentům v jejich odborném růstu, při němž psaní odborných textů hraje jednu z nejvýznamnějších rolí. Smyslem vytváření vlastního odborného textů je rozvíjet svou schopnost porozumět jiným textům a schopnost samostatně, kriticky a systematicky uvažovat o určitém problému. Tento dokument určený studentům Katedry společenských věd je stručným "návodem", podle kterého je možné postupovat při tvorbě písemných prací.
Obsahové požadavky
Písemné práce mají naučit studenta samostatně studovat, myslet, orientovat se v problémech a vést ke schopnosti si klást vlastní, nové otázky a hledat na ně odpovědi. Písemné práce nemusí, ale mohou dosahovat kvality odborných "vědeckých" statí publikovaných v odborných periodikách, od nichž se očekává autorský, vědecký přínos. Písemné práce mohou být kompiláty s originálně specifikovanými tématy, problémy a strukturou jejich zpracování, nikoli však plagiáty. Samozřejmě mohou jít seminární a závěrečné práce cestou „vyšších" autorských žánrů, jimiž jsou interpretace, polemika či kritika. Tyto žánry předpokládají dobrou obeznámenost s určitou problematikou nebo určitým myslitelem, v opačném případě hrozí sklouznutí k banalitám odhalujícím neznalosti autora.
Žánry písemných prací na KPF
Referát, seminární, ročníková, bakalářská a diplomová práce jsou odlišnými „žánry", z nichž každý sleduje částečně jiný komunikační záměr.
Referát
Jeho smyslem je naučit se orientovat se v odborném textu a porozumět mu. Účelem referátu je porozumění určitému jednomu dílu či textu. Používá metodu výtahu. Cílem výtahu je identifikovat hlavní myšlenky určitého textu a parafrázovat je. Referát může jít náročnější cestou interpretace díla (tzv. "čtení" ve filosofii).
Rozsah: cca 4 normostrany (20 minut ústního přednesu).
Seminární práce
Smyslem seminární práce je, aby student prokázal orientaci v určitém poměrně úzce definovaném problému, jeho pochopení a schopnost o něm systematicky pojednat. Seminární práce by měla být výkladem určitého jednoho problému či otázky. Otázka by měla vycházet ze seminářů, mělo by jít o užší problém, než jak byl probírán na semináři. Proto by téma seminární práce mělo být nejprve konzultováno. Výkladových metod je celá řada (chronologická, komparativní, syntetická, analytická atd.). Tyto metody by si měl student osvojit, aby s nimi dokázal pracovat ve své závěrečné práci. Seminární práce je metodologickou přípravou pro sepsání závěrečné bakalářské či diplomové práce.
Písemná práce (seminární) musí být zpracována na základě četby alespoň dvou titulů primární a minimálně jednoho titulu sekundární literatury. Účelem práce není pasivně přepisovat určité pasáže, ale využít zvolené literatury k řešení určitého problému a nastolení otázek, problematizujících názory zvoleného autora či autorů, které vedou k souhlasné či polemické vlastní interpretaci položené otázky či řešeného problému. Student může použít dvě knihy téhož autora nebo po jedné knize dvou autorů, jejichž výběr musí náležitě odůvodnit. Sekundární literatura neslouží pouze k seznámení se s biografickými údaji, ale její využití nabývá smyslu teprve, je-li pojímána jako určitá interpretace daného problému, pomáhající získat náležitý odstup a tím povzbuzující k odvaze klást autorům otázky a vcházet s nimi do pomyslného dialogu.
Rozsah: 5 - 10 normostran
Ročníková práce
Doporučujeme, aby ročníková práce vycházela z projektu bakalářské práce a představovala předběžný rozvrh bakalářské práce.
Rozsah: 10 - 15 normostran
Struktura práce
Úvod
Úvod by měl obsahovat zdůvodnění tématu - např. téma je aktuální, téma zatím nebylo zpracováno, daný autor, osobnost není u nás dost známa či naopak atd.. Dále by měl obsahovat vysvětlení, o jaký problém půjde např. pomocí položení si otázek a jeho zařazení v širším kontextu. Dále by měl student v úvodu zdůvodnit zvolenou metodu (postup). Poté by měl krátce uvést strukturu práce, např. pomocí stručného přehledu kapitol. Rovněž by měl uvést hlavní prameny práce a rozbor nejdůležitější použité literatury.
Vlastní text
Autor položí otázku (nástíní problém), vypracuje ji, veškerá tvrzení musí být podložena odkazy, aby bylo zřejmé, o čí názor se jedná, z čeho autor vychází a co jsou jeho vlastní stanoviska a závěry. V první kapitole se může student věnovat podrobnějšímu vysvětlení metody práce a výkladu klíčových pojmů. Každá kapitola má svůj krátký úvod a závěrečné shrnutí.
Závěr
V závěru provede shrnutí otázky, kterou položil v úvodu a vypracoval v hlavní části. Závěr obsahuje stručné shrnutí myšlenek, ke kterým autor dospěl, např. pomocí shrnutí závěrů všech kapitol. V závěru může autor přiznat, co nedokázal zodpovědět, co nebylo zvládnuto, čemu se nevěnoval oproti původnímu záměru a proč. V závěru nesmí být žádná nová fakta a nepodložené teze. Úvod a závěr jsou pasáže, které se vzájemně doplňují.
Formální požadavky
Dodržení formálních požadavků v písemné práci je samozřejmým předpokladem odborného textu v akademické obci. Jejich splnění nevypovídá nic o obsahové kvalitě práce. Proto závažné nerespektování formálních požadavků nebude mít vliv na konečné hodnocení práce (výslednou známku), ale povede k nepřijetí práce. V práci nesmí být gramatické chyby a překlepy. Studentům se doporučuje, aby věnovali náležitou pozornost literárnímu stylu práce.
Plnění formálních požadavků sleduje dva cíle:
etický - omezuje např. plagiátství, tedy vykrádání myšlenek
estetický - učí studenty předkládat své myšlenky v kulturní formě
Strana 2 z 2
