Vážené studentky a vážení studenti,
níže jsou zveřejněny termíny, ve kterých se budou konat přednášky Cyklu odborných přednášek v tomto semestru. Celkem bude 10 přednášek, první se uskuteční 4. 3. 2026 v místnosti A306 od 15:00.
Kurz celofakultní PVK – Cyklus odborných přednášek I. (FF1/V001) a II. (FF1/V002) je zdarma přístupný široké veřejnosti. Probíhá zpravidla každou středu v průběhu semestru od 15:00 v přednáškové místnosti A 306 (pokud není uvedeno jinak).
Cílem předmětu je zprostředkovat studentům prostřednictvím cyklu odborných přednášek metodologické postupy, aktuální problémy a nejnovější zjištění oboru. Cyklus zahrnuje pravidelné přednášky domácích i hostujících odborníků na různá témata vztahující se k oboru.
Prosíme, připravte si během přednášky otázky na následnou diskuzi. Případné dotazy k organizaci kurzu a k podmínkám získání zápočtu směřujte na garanta předmětu PhDr. Filipa Hrbka (filip.hrbek@ujep.cz).
Podmínky získání zápočtu: 

• Účast na min. 7 přednáškách (docházka bude kontrolována udělením razítka do PVK pasu, který zapsaní studenti obdrží na jednotlivých přednáškách, a na některých přednáškách i prezenční listinou; PVK pas se odevzdává fyzicky na poslední hodině).  
• Do 17. května 2026 odevzdat závěrečný text – report k jedné z navštívených přednášek, reakce na tuto akci, její zhodnocení, komentář k tomu, co zaujalo či nezaujalo, v čem byla přínosná, inspirativní; rozsah max. 1NS, zaslat elektronicky na e-mail filip.hrbek@ujep.cz. 

Srdečně zdraví,
PhDr. Filip Hrbek

Program přednášek na LS 2025/2026

'Kosovo’s Linguistic Landscape'. Official Language Policy and the Role of English

4. 3. 2026 | 15:00 | A 306
Prof. Asoc. Blertë Ismajli, University of Prishtina „Hasan Prishtina“, v AJ

This presentation explores Kosovo’s Linguistic Landscape, focusing on the country’s official language policy and the evolving role of English. It examines how Albanian and Serbian function as official languages, the challenges of multilingual governance, and the linguistic dynamics in public institutions and everyday life. The presentation also outlines the central role of Albanian, which serves as the majority language and the primary medium of administration, education, and public communication across most of Kosovo. Additionally, it highlights the growing influence of English in education, business, and youth culture, discussing how it shapes identity, opportunity, and international connectivity within Kosovo.

Albánská národní identita: formování moderní albánské identity v historickém kontextu

11. 3. 2026 | 15:00 | A 306
Mgr. Přemysl Vinš

Přednáška se zabývá okolnostmi relativně opožděného formování moderní albánské identity v období od poloviny 19. století do počátků formování moderního albánského státu na počátku 20. let 20. století. V přednášce budou shrnuta složitá kulturně-historická východiska v procesu vytváření jednotné albánské identity a rovněž budou zdůrazněny geopolitické a regionální okolnosti, které albánské sjednocovací procesy urychlily.

Průmyslové dědictví

18. 3. 2026 | 15:00 | A 306 + foyer fakulty
Mgr. David Šťastný, CDDKD FF UJEP a Katedra architektury, FSv ČVUT v Praze

Přednáška se věnuje stavbám průmyslového dědictví, které představují fyzický doklad industrializace společnosti a jsou nedílnou součástí kulturního dědictví. V současné době je pod institucionální ochranou nevýznamné procento průmyslových objektů, a i z toho důvodu dochází k zániku hodnotných architektonických a technologických řešení. Jedním z výstupů projektu NAKI III s názvem "Aktivní záchrana nemovitého průmyslového dědictví formou nového využití" je snaha najít a metodologicky podchytit vhodnou formu záchrany takovým způsobem, aby objekty mohly nadále sloužit pro nové, nejčastěji nevýrobní funkce. Projekt je realizován na Katedře architektury Fakulty Stavební ČVUT v Praze.

Enverismus – víra v jednoho boha: specifická albánská cesta ke komunismu

25. 3. 2026 | 15:00 | A 306
Mgr. Přemysl Vinš

Přednáška se věnuje historickému vývoji Albánie v letech 1944 až 1991 a mapuje podobnosti a rozdíly albánského komunistického režimu ve srovnání s dalšími zeměmi východního bloku. Důraz bude kladen na proměnu zahraničněpolitické orientace Albánie v uvedeném období a na silné budování kultu osobnosti doprovázené snahami o vykořenění tradiční zbožnosti a kontrolou nad tradiční společností.

Střední Asie: mezi tradicemi a násilím

1. 4. 2026 | 15:00 | A 306
Bc. Yelena Yugay, Spolek FF UJEP 

Přednáška se bude věnovat státům Střední Asie s důrazem zejména na domácí tradice, využívání politického jazyka a legitimizaci domácího násilí jako zdánlivě integrální součásti domácí kultury. Po historicko-politologickém úvodu, ve kterém bude představen kontext vývoje po roce 1991, se přednáška zaměří na konstrukci tradic, které mohou sloužit jako politický jazyk. Pozornost bude následně věnována marginalizaci tématu domácího násilí ve společnostech Střední Asie, způsobům využití emocí jako místního nástroje vládnutí a bude zakončena tématem zneužití genderu jako způsobu politické kontroly. Přednášející je studentkou politologie a její přednáška je spolupořádána ve spolupráci se Spolkem FF UJEP.

Proč se nacházíme v polovině 19. století a proč se právě tehdy zrodilo německo-české nepřátelství?    

8. 4. 2026 | 15:00 | A 306
prof. PhDr. Miroslav Šedivý, Ph.D., Ústav historických věd, Fakulta filozofická, Univerzita Pardubice

Přednáška propojí současnou mezinárodní politiku s transformací systému mezinárodních vztahů v polovině 19. století. Toto srovnání nabízí mnoho užitečných paralel mezi současností a minulostí. Její druhá část bude věnována negativním důsledkům tohoto nadčasového procesu, jmenovitě úpadku důvěry v sílu mezinárodního práva a zachování míru, ve vztazích mezi Němci a Čechy.

Den kariéry UJEP

15. 4. 2026 | 15:00 | A 306
Přednášející bude upřesněn

Expedice Bubny – promítání dokumentu s diskuzí

22. 4. 2026 | 15:00 | A 306
Pavel Štingl, Památník ticha, Tomáš Jiráček

Snímek Expedice Bubny přibližuje patnáctiletou zkušenost autorského týmu, kultivujícího místo paměti, spojené se židovskými deportacemi z Prahy do ghett a koncentračních táborů. Politické rozhodnutí léta roku 2024 zastavilo široce založený veřejný dialog, jenž komunikoval odkazy příběhů téměř padesáti tisíc občanů židovského původu, deportovaných z válečné Prahy. Vzdělávací programy, výstavy a vzpomínkové akce každoročně uspořádané na nádraží Bubny, navštívily statisíce lidí, aby hledaly – spolu s autorským týmem Památníku ticha, současný jazyk připomínání. Dvanáctiletá veřejná komunikace z místa paměti byla bez relevantního vysvětlení zlikvidována jedním politickým rozhodnutím.

Spojené státy a Latinská Amerika ve 20. a 21. století

29. 4. 2026 | 15:00 | A 306
PhDr. Pavel Szobi, Ph.D., Katedra severoamerických studií, Institut mezinárodních studií, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy

Latinská Amerika byla prvním světovým regionem, kde se aktivizovala národní hnutí usilující o nezávislost. Ta vyústila ve vlnu dekolonizace a vznik samostatných národních států. Už v prvních etapách jejich státnosti hrálo významnou roli navázání porozumění se Spojenými státy, jejichž mezinárodní obchodní i politická váha během 19. století neustále rostla. Zlomem ve vývoji, který jasně ukázal zájmy USA v oblasti, byla nejprve americko‑mexická a později americko‑španělská válka. Oba konflikty prokázaly technologickou i ekonomickou převahu Spojených států nad ostatními zeměmi Severní, Střední a Jižní Ameriky a předznamenaly směřování americké zahraniční politiky ve 20. století. Dolarová diplomacie a přímé zásahy do vnitřních poměrů států Karibiku se postupně proměnily v jemnější formy vlivu, uplatňované prostřednictvím celní politiky, investic a finanční podpory preferovaných elit jednotlivých zemí Latinské Ameriky. Přesto se Spojené státy během celého 20. století nevyhýbaly vojenským operacím, jejichž cílem bylo přímo odstranit stávající politické režimy. S přestávkami tato politika přetrvává dodnes.

Obléhání Olomouce v roce 1758 jako ukázka pevnostní války 18. století    

13. 5. 2026 | 15:00 | A 306
Mgr. Jiří Borovský, Ph.D., Archiv hlavního města Prahy

Pevnostní města měla velký význam v celkové strategii vedení válek v období raného novověku. Ztráta Slezska a tamních fortifikací v průběhu válek o rakouské dědictví byla proto z tohoto pohledu pro Marii Terezii fatální. Vybudování „císařsko-královské hlavní hraniční pevnosti“ Olomouc v letech 1742–1757 bylo reakcí na tuto novou vojensko-politickou situaci. Křest ohněm krátce po dokončení pevnosti nabízí možnost ukázat obléhání jako ideální příklad dobové válečné praxe. Přednáška představí strategii, komunikaci a formulování bezpečnostní hrozby z pohledu městské správy vůči vídeňskému centru, přiblíží krátce výstavbu, a zejména se zaměří na dvouměsíční obléhání Olomouce pruským vojskem. Na pozadí vojenských událostí budou analyzovány příprava a každodennost města, a to především na základě dobových deníkových záznamů.

Přednášky pro doktorandy mohou navšívit i další zájemci po předchozí domluvě s Oddělením pro vědu a výzkum. Pro získání odkazu přednášky pište, prosím s předstihem, na e-mail: michaela.koumarova@ujep.cz. Děkujeme.