Jejím cílem bylo představit a přiblížit širokému ústeckému publiku zajímavý fenomén současné literatury v německé jazykové oblasti – tvz. migrační literaturu, a sice na příkladu německy píšících autorů českého původu. Pojem „migrační literatura“ se objevil v Německu poprvé v 80. letech 20. století a označuje autory a autorky, kteří píší v jiném než rodném jazyce.
Mezi úspěšné autory v německé jazykové oblasti patří právě i autoři z bývalého Československa, kteří z něj odešli většinou po r. 1968. Za svá literární díla získali již řadu prestižních ocenění (Libuše Moníková a Jan Faktor Cenu Alfreda Döblina, Ota Filip je členem Bavorské akademie krásného umění, Michael Stavarič získal několikrát prestižní Rakouskou státní cenu za literaturu pro děti a mládež, Jaromír Konečný se stal dvakrát vicemistrem celoněmeckého poetry slamu).
Cílem bylo přestavit širokou paletu literatury těchto autorů a také různé generace. Mezi ty nejstarší patří Ota Filip, který podobně jako Jiří Gruša nebo Pavel Kohout, emigroval v době, kdy byl již známým spisovatelem ve své rodné zemi a jazyce. Jan Faktor nebo Jaromír Konečný odešli do zahraničí již v dospělém věku, většinou bez znalosti německého jazyka a tento pro ně cizí jazyk si zvolili později za svůj jazyk literární. A konečně generace nejmladší, kterou reprezentuje Michael Stavarič, se dostala do německého jazykového prostředí ještě v dětském věku, když emigrovali jejich rodiče.
Témata, styl a jazyk těchto autorů a autorek jsou proto často velmi rozdílné. Co je však bezesporu spojuje, je společná zkušenost změny země, kultury a jazyka, která v jejich literárním díle zanechala zřetelné stopy, i když různým způsobem. Zmíněný vliv se projevuje jak v tematice, tak i ve stylu psaní, v oblibě pro jazykové hry a hříčky a celkově ve velmi vědomém, často inovativním a neotřelému přístupu k novému jazyku.
Kromě toho má většina těchto autorů i nadále velmi intenzivní vztah k rodné vlasti a angažuje se na poli kulturního zprostředkovatele. Ota Filip píše dnes opět česky, Jaromír Konečný pomohl vybudovat v České republice scénu poetry slamu, Jan Faktor se v posledním románu „Jiříkovi starosti o minulost“ z r. 2010 vrací do svého dětství v Praze, Milan Ráček nebo Jaromír Konečný ve svých povídkách popisuje kromě jiného humorně zvyky a tradice své rodné země.
