Ein Ausflugsziel war das Schloss Krasné Březno/Schönpriesen, in dem jetzt das
staatliche Denkmalschutzamt untergebracht ist.
Weiter zunehmende Beachtung finden die jährlich von Ackermann-Gemeinde und Aussiger Universität veranstalteten COLLOQUIA USTENSIA. Sogar das tschechische Fernsehen hat in diesem Jahr über das Projekt berichtet. Ein starkes Motiv zur Teilnahme an der Sommerakademie sei die Verwurzelung vieler Teilnehmer im Land durch ihre sudetendeutschen Vorfahren, arbeiteten die Fernsehleute in ihrem Beitrag heraus. Fast 50 Teilnehmer waren aus ganz Deutschland und Österreich in das Aussiger Studentenheim am Kleischer Stern angereist. Über zwei Wochen erlebten sie ein spannendes und dicht gedrängtes Programm mit Sprachkurs am Vormittag, Ausflügen am Nachmittag, und Vorträgen am Abend.
Die meisten Teilnehmer nutzten schon um 7.30 Uhr das Angebot der Morgenandacht als Einstimmung in den Tag. Weiter ging es mit Frühstück und dem Singen tschechischer Volkslieder, bevor um 9 Uhr der Sprachunterricht begann. Gelernt wurde in Kleingruppen in fünf Leistungsstufen. Die Organisatoren um Kristina Kaiserová von der Aussiger Universität hatten wieder hochmotivierte Sprachlehrer gewinnen können, die ihren Schützlingen mit großem pädagogischem Geschick und Einsatz die Feinheiten der tschechischen Sprache nahe brachten.
Nach dem Mittagessen wartete meist schon der Bus für den nachmittäglichen Ausflug. „Es ist kaum zu glauben, dass es immer wieder gelingt, in der Umgebung von Aussig interessante Ziele zu finden, die wir noch nicht kennen“, staunten auch langjährige COLLOQUIA-Teilnehmer. In diesem Jahr standen zum Beispiel das klassizistische Schlösschen in Korozluky/Kolosruk bei Most/Brüx, das Schloss in Krasné Březno/Schönpriesen, das Franziskanerkloster in Kadaň/Kaaden, sowie Schloss und Stadt Mĕlník/Melnik auf dem Programm. In Most/Brüx wurden die Gäste ausführlich über das Konzept und den Stand der Rekultivierungsarbeiten in den früheren Braunkohle-Abbaugebieten informiert. Ein besonderes „Schmankerl“ war der Besuch des Wohnwagen-Camps Stvolínky/Drum bei Česká Lípa/Böhmisch Leipa. Der Künstler Dan Dittrich hat dort das abgelegene Gelände einer abgerissenen deutschen Brauerei gekauft und sich nicht nur selbst gemütlich eingerichtet, sondern auch eine wachsende Künstler-Kolonie begründet. Mangels Baugenehmigung hat er seine Bauten als genehmigungsfreie Filmkulissen angemeldet. Seine Familie lebt im Wohnwagen. Da das nur maximal 30 Tage im Jahr erlaubt ist, hat er zwölf Wohnwagen angeschafft, die er reihum bewohnt.
Hochkarätige Referenten vermittelten mit ihren abendlichen Vorträgen neue Erkenntnisse zu verschiedensten Themen. Während Tomáš Velímský von der Aussiger Universität seine Zuhörer mit seinen Ausführungen über die Anfänge des böhmischen Adels weit in die Vergangenheit führte, informierte Alena Mišková von der Prager Karlsuniversität über den Prager Nazi-Bürgermeister Josef Pfitzner, der 1945 öffentlich hingerichtet wurde. „Er war zwar ein unangenehmer Mensch, aber die Todesstrafe war unangebracht“, so das Resumé von Frau Mišková, die ihre Pfitzner-Forschungen gemeinsam mit dem deutschen Historiker Ferdinand Seibt betrieben hatte. Miroslav Kunštát war ebenfalls aus Prag gekommen und referierte über die österreichisch-tschechischen Beziehungen seit dem Ende des Ersten Weltkrieges. Über Miroslav Tyrš, den Mitbegründer der nationaltschechischen Turnbewegung „Sokol“, berichtete der Regisseur Vladimír Fanta. Als Friedrich Tiersch in einer deutschsprachigen Familie in Dečin/Tetschen aufgewachsen sprach der „tschechische Turnvater Jahn“ Zeit seines Lebens nur unvollkommen tschechisch.
Die Schlacht bei Kulm jährt sich in diesem Jahr zum 200. Mal. Der bedeutende Sieg der Koalitions-Armeen über einen Teil von Napoleons Armee im Vorfeld der Völkerschlacht bei Leipzig ist Anlass für eine Sonderausstellung, die im Aussiger Stadtmuseum besichtigt wurde. Interessante Einblicke in die Entwicklung der tschechischen Sicht auf diese Schlacht gab der Prager Historiker Jiři Rak. Im 19. Jahrhundert war die Schlacht wichtig für die Entwicklung des Selbstwertgefühls des tschechischen Volkes. Die Verdienste der tschechischen Soldaten wurden hervorgehoben und ihre Würdigung durch den österreichischen Staat verlangt. Nach 1918 folgte die Kehrtwende. Jetzt gehörte den Franzosen – der Schutzmacht der neu entstandenen Tschechoslowakei – in der Rückschau die Sympathien. Von einem Engagement von Tschechen auf österreichischer Seite war nicht mehr die Rede. Die Bedeutung der Schlacht wurde insgesamt herunter gespielt, da nach neuer Lesart die Falschen gesiegt hatten. Nach 1948 wurde die Sichtweise erneut umgekehrt. Jetzt wurden die Verdienste der russischen Armee am Sieg über die Franzosen in den Mittelpunkt gerückt, und die Schlacht bei Kulm als leuchtendes Beispiel für die russisch-tschechische Waffenbrüderschaft dargestellt.
Kristina Kaiserová und ihr Mitarbeiter Martin Veselý präsentierten auch das jüngste Projekt ihres Instituts für slawisch-germanische Forschung, didaktische Filme zum Thema Patriotismus, Nationalismus und Extremismus. Ganz anders als mit herkömmlichen Lehrfilmen gelingt es mit diesen modern gemachten Streifen, die Schüler wirklich anzusprechen und über die Hintergründe von Extremismus und Ausländerhass aufzuklären. Entsprechend positiv sind auch die Rückmeldungen der Schulen, an denen diese Filme bereits gezeigt wurden.
Dem Teilnehmer Emil Spannbauer war es vorbehalten, am abschließenden Bunten Abend die zurückliegenden Erlebnisse in Gedichtform Revue passieren zu lassen. Auch die vier Rollen Klopapier pro Person auf dem Zimmer („Wer kann denn so viel Papier verbrauchen“) und der Kommentar eines Teilnehmers zum Chaos im Mensa-Büro nach einem nächtlichen Einbruch („In meinem Büro schaut es immer so aus“) fanden Erwähnung. Die Übergabe der Lehrgangs-Zertifikate, weitere lustige und besinnliche Beiträge sowie ein von den tschechischen Freunden vorbereitetes opulentes Buffet machten den letzten Abend zu einem würdigen Abschluss der zwei spannenden und lehrreichen Wochen in Aussig. Der Abschied am nächsten Morgen wurde erleichtert durch die Aussicht auf ein Wiedersehen im nächsten Jahr. Die XXIII. Colloquia Ustensia sind für den 17. bis 30. August 2014 geplant. Neue Teilnehmer und sind herzlich willkommen. Interessenten wenden sich bitte an Christoph Lippert, e-mail info@lti-training.de
Unterrichtet wurde in Kleingruppen in fünf Leistungsstufen entsprechend
den Vorkenntnissen der Teilnehmer.
Kolokvium „200 let bitvy u Chlumce, pohledy z české a z ruské strany“ v Muzeu města Ústí nad Labem.
Pořadatelé: Muzeum města Ústí nad Labem a Ústav slovansko-germánských studií FF UJEP.
Kolokvium se koná ve středu 28.8.2013 od 10.00 do 15.00 v Císařském sále Muzea města Ústí nad Labem. Jednacími jazyky jsou čeština a ruština, tlumočení zajištěno.
Referát by neměl přesáhnout maximální délku 15 minut, k dispozici je Wi-Fi, PC a dataprojektor.
Pro účastníky bude připraveno malé občerstvení, pro referující je zabezpečen také oběd na náklady pořadatelů.
Pokud bude zapotřebí zajistit nocleh, je třeba o tom podat zprávu obratem, nejlépe na mob.: 734 320 041. Pro referující zajišťujeme případně jeden nocleh na náklady pořadatelů.
Všechny přednesené referáty budou publikovány, texty v rozsahu cca 10-15 normostran + přílohy je nutné odevzdat do konce září 2013, citační úzus dle ČČH.
Program:
9.00-10.00 prezence
10.00-11.30
Zdeněk Radvanovský: Bitva u Chlumce 1813 v pracích studentů katedry historie ústecké univerzity.
Bohuslava Chleborádová: 1813 – Teplice srdce Evropy
Jiří Šlajsna: Alexandr I. a Chomutov.
Grigorij Nikolajevič Bibikov: Bitva u Chlumce v zahraničních taženích ruské armády.
Radomír Vlček: Bitva u Chlumce a Přestanova v souvislostech evropské diplomacie 1813-1814.
13.00-14.30
Jiří Rak: Zapomenutí čeští přemožitelé Napoleona.
Dmitrij Georgijevič Celorungo: Ruští vojenští účastníci bitvy u Chlumce
Alexej Michajlovič Olferev: Potěmkin a Semjonovský pluk. Jejich účast v bitvě u Chlumce.
Zdeněk Munzar: Rakouští velitelé v bitvě u Chlumce a Přestanova - Hieronymus hrabě Colloredo-Mansfeld a Vinzenz Ferrerius Bianchi.
Vojtěch Kessler: Bitva u Chlumce v české historické paměti.
14.30-15.00 diskuse a závěr jednání
15.00-16.00
Václav Houfek: Komentovaná prohlídka výstavy „Bitva u Chlumce 1813“
Těším se na setkání s Vámi a na naši spolupráci.
Se srdečným pozdravem
Vedoucí historického oddělení
Masarykova 1000/3
400 01 Ústí nad Labem
IČ: 00361321
GSM: 733 334 008
Tel.: 475 210 937
Ústecká muzejní a vlastivědná společnost
Do Ústí nad Labem zavítal poslední srpnové pondělí polský historik Dr. Dagnoslaw Demski, aby na půdě Ústavu slovansko-germánských studií Filozofické fakulty Univerzity J. E. Purkyně (ÚSGS FF UJEP) představil výstupy svého projektu zabývajícího se politickými karikaturami dvacátého století. Doktor Demski přednesl zajímavý příspěvek, kde zhodnotil politické karikatury dvacátého století v několika zemích střední Evropy a vyzdvihl jejich přínos pro vizuální kulturu a celkový význam pro uchopení soudobé politické reality. Během svého vystoupení představil Dr. Demski svou knihu zabývající se politickými karikaturami a okomentoval příslušný výstavní banner, který tuto vědeckou práci reprezentuje.
Slova se posléze ujal jeden z iniciátorů setkání doktorand katedry historie FF UJEP Mgr. Petr Karlíček, který v projektu zastupoval českou historickou obec. Ve svém příspěvku podnikl historickou exkurzi monitorující proměny vizuálního charakteru politických karikatur od druhé světové války do závěru dvacátého století.
Akce se konala za účasti ředitelky ÚSGS FF UJEP doc. Kristiny Kaiserové, CSc. a proděkana pro vědu a zahraniční vztahy FF UJEP Mgr. Davida Tomíčka, Ph.D. I přes prázdninový čas si cestu do sídla ÚSGS ve Velké Hradební našlo několik zástupců z řad studentů.
V prostorách Muzea města Ústí nad Labem proběhla dne 18. 3. 2013 přednáška doktoranda katedry historie Mgr. Martina Tichého na téma útěku ministra československé vlády Karla Feirabenda a jeho rodiny v roce 1948 po Labi do Hamburku. Součástí přednášky bylo promítání dokumentárního filmu Útěk po Labi a beseda s autorem scénáře Uwe Radou. Překlad z německého jazyka zajistila iniciátorka přednášky doc. PhDr. Kristina Kaiserová, CSc. Přednáška měla i svůj odraz Českém rozhlase. Celou reportáž si můžete poslechnout zde.
Muzeum města Ústí nad Labem
Společnost pro dějiny Němců v Čechách
Ústav slovansko-germánských studií FF UJEP
zvou na prezentaci příběhu o napínavém útěku československého politika Ladislava Karla Feierabendaroku 1948 po Labi do Hamburku
Prezentace se bude konat 18. 3. 2013 v 17.00
v Muzeu města Ústí nad Labem (přednášková místnost v přízemí)
Po únoru 1948 nastala další vlna odchodů občanů z Československa. Kolikátá již v naší minulosti? Podobaly se více útěkům, při nichž byl ohrožen život exulantů, zejména však jejich pomocníků, převaděčů. Prchající věděli, že mohou být zadrženi, zatčeni a odsouzeni k mnohaletému věznění; perzekuci byli vystaveny i jejich rodiny a přátelé. Snažili se proto hledat a nacházet takové cesty, dobovou terminologií „kanály“, které byly spojeny s co nejmenším rizikem. Přesto nejeden útěk, jak víme, skončil tragicky; známe však i příběhy s dobrým koncem. I ty nebyly prosty nebezpečenství, které se po letech ve vzpomínkách aktérů jen zvolna proměňovalo v dobrodružství, často obestřené tajemstvím. Útěk významného československého politika Ladislava Karla Feierabenda, jeho manželky a dvou dětí, patří mezi ně. Jejich cesta za svobodou by nebyla úspěšná bez mnoha pomocníků, kteří ji pomohli zorganizovat, bez profesionálního přístupu Josefa Nováka, jenž na plavidle ČPSL převezl exulanty do bezpečí hamburského přístavu. Cesta k němu nebyla ani jednoduchá, ani přímá. Je dodnes obestřena otázkami, na něž jen těžko hledáme adekvátní odpovědi. Neznamená to ale, že bychom měli na zodpovězení alespoň části z nich rezignovat.
Program prezentace:
Přednáška Martina Tichého(Ústav pro studium totalitních režimů)
Mgr. Martin Tichý napsal na základě archivních rešerší odbornou studii na dané téma.
Promítání filmu Útěk po Labi za účasti autora scénáře Uwe Rady.
Německý filmař Holger Rada spolu se svým bratrem, novinářem a autorem řady úspěšných populárních knih zejména o symbolu řek v dějinách (v březnu vyjde kniha o Labi) Uwe Radou zpracovali filmovou podobu této akce. Jsou osobně zainteresováni, lodník Josef Novák, který útěk dovedl k úspěšnému konci, byl jejich prastrýc. Nechybí tedy ani osobní svědectví.
Diskuse
Překlad zajištěn
Na podzim roku 2013 uplyne 200 let od „bitvy národů“ u Lipska, která ukončila dvě desetiletí revolučních a napoleonských válek, z nichž se zrodila nová Evropa. Dějištěm rozhodujících událostí byly tehdy české země. Praha byla střediskem politické emigrace z Německa, v Čechách probíhala diplomatická jednání mezi rakouským císařem, carem a pruským králem, v Praze se měl konat mírový kongres. Po jeho ztroskotání se zde soustřeďovala Česká armáda pod velením maršála Schwarzenberga. V severních Čechách pak utrpěla francouzská vojska porážku, která bezprostředně předznamenala bitvu u Lipska.
Tyto pohnuté události jsou dobře známy a nadcházející výročí jistě přinese nové poznatky i interpretace. Stranou pozornosti české historiografie ale zatím zůstává „druhý život“ napoleonské epopeje v českém myšlení. Právě do této doby ale spadají počátky českého moderního nacionalismu („národního obrození“) českého i německého.
Zásluhy na porážce Napoleona si během 19. století připsal nacionalismus německý reprezentovaný Pruskem, resp. po roce 1871 Německou říší a habsburská monarchie i navzdory tomu, že Rakušané (Schwarzenberg, Radecký) byli strůjci konečného vítězství, zůstala v pozadí. Češi se ke svému podílu nehlásili vůbec. Z dějin české obrozenské literatury zmizely básně a kantáty vyzývající k boji proti revoluční a napoleonské Francii stejně jako oslavy vítězného císaře Františka a velebení českých zásluh na jeho triumfu. Naposledy protestovala česká veřejnost proti německé „privatizaci“ boje proti Napoleonovi při stém výročí lipské bitvy roku 1913. Ani další desetiletí nejsou bez různorodé reflexe napoleonských válek jak v českém, tak i německém prostředí. Druhým tématickým okruhem plánovaného semináře by měly být lokální tradice spojované s napoleonskými válkami.
Kolokvium pořádá Společnost pro dějiny Němců v Čechách, Ústav slovansko-germánských studií Filozofické fakulty UJEP, Muzeum města Ústí nad Labem a Archiv města Ústí nad Labem. Místem jednání bude Muzeum města Ústí nad Labem. Kolokvium se bude konat ve dnech 30. a 31. 5. 2012.
Témata příspěvků lze zasílat do 31. 12. 2012 na adresu:
Ústav slovansko-germánských studií FF UJEP
Velká Hradební 15, 400 96 Ústí nad Labem
Mail:
usgs@ujep.cz
kaiserova@albis-int.cz
Za pořadatele
Mgr. Václav Houfek Doc. Dr. Kristina Kaiserová, CSc. PhDr. Jiří Rak
Lecturers:
Doc. Kristina Kaiserová (USGS UJEP)
Doubravka Olšáková, PhD. (USGS UJEP)
Mgr. Václav Houfek (USGS UJEP)
Katarina Beňová, PhD. (Slovak National Gallery, Bratislava)
Prof. Roman Holec (Historical Institute, Slovak Academy of Sciences, Bratislava)
Prof. Andras F. Balogh (Eötvös Loránd University, Budapest)
Mgr. Gert Rohrborn (Robert Schuman Foundation, Warszawa)
Mgr. Akad. Arch. Roman Brychta a Petr Lešek (Projektil Architekti, Praha)
Aims and objectives of the course:
The main goal of the course is to work with collective and historical memory of various nations living in the area of Central Europe. Their lives and fortunes often influenced one another but seldom intersected. And when they did, it usually included only narrowly defined groups which intentionally searched for continuity in the space of discontinuity. An example of such efforts is found, e.g., in the aims of Sudeten German social democrats who referred with reverence to Jan Hus whom they viewed as a symbol of Czechoslovak statehood, though they saw him through a lens corresponding to their interpretation of Czechoslovak-German relations.
Can one find a joint element or a shared line of interpretation within all these memories of V4 nations and groups? In the 19th century, interpretation models of national histories were defined in direct opposition to the political discourse of the ruling political majority. (The only possible exception being Hungary, which secured for itself a kind of double role.) In the 20th century, models of national histories changed and came to be defined in accordance with the requirements of totalitarian regimes. During the period of Nazi occupation, national histories of V4 countries were revised so as to find and highlight Germanic elements. In the second half of the 20th century, what was emphasised were elements of shared Slavic heritage or allegiance to the Soviet model.
This situation led to an accumulation of historical schemes which reflected political demands but not historical reality and memories of older generations. After 1989, however, most political taboos concerning this part of Europe fell together with the Iron Curtain. Central Europe abandoned a unified Marxist-Leninist interpretation of national history, which led to an unmasking of ‘blank spaces’ within these national narratives. These parts of history are now gradually mapped and interpreted, and yet, in some cases, the taboo surrounding particular subjects (forced removals, ethnic cleansing, East versus West) is broken only gradually and painfully. These issues are influenced by developments in foreign policies and by political priorities of international relations and in the course of these processes, old stereotypes sometimes also come back to life.
New interpretation of existing historical discourse also opens new opportunities for working with historical memory, and this is where exhibitions can play a significant role. Currently, we are witnessing several debates surrounding the possibility of permanent exhibitions that would reflect interpretation shifts. In Germany, foundation Sichtbares Zeichen. Flucht, Vertreibung, Versöhnung is preparing an exhibition on the subject of expulsion, resettlement, and racial cleansing in Central Europe, which should take place under the auspices of the German Historical Museum. In the Czech Republic, the Collegium Bohemicum is preparing a new permanent exhibition that would trace the history of Germans in the Czech Lands.
Aims:
The process of disclosing various layers of collective memories should be approached carefully so as to make sure that old clichés are not just replaced by new but equally schematic views. Graduates of this course should learn to search for historical issues’ context not only on a theoretical, i.e., historical, level but also from the perspective of work with different kinds of historical memory. In order to achieve this, the course will focus on analysis of visual stereotypes of historical memory as they appeared both in graphic art and in film.
Course description:
The course is divided in two equal parts. Within the theoretical section, students attend lectures as well as seminars on select issues. In this lecture-based section, they will also visit various museums in V4 countries. These excursions will be guided by the guarantors of the course who will be responsible for providing all requisite historical background of these ‘field excursions’. During museum visits students will also benefit from the expertise of architects who will use practical examples from expositions to demonstrate the basic ways of working with historical symbols in a particular space, the use of various ways of exhibiting relevant items, strategies used to influence and guide visitors, etc.
Completing the course:
The course will be completed by writing a short essay, which could be used an introduction to an exhibition project whose subject the student chooses in relation to the course. What is to be evaluated is student’s ability to clearly describe the main historical issue, his or her skill in presenting the subject in a form attractive to potential exhibition visitors, and his or her ability to work with material of varying historical quality and importance. The essay/project will be discussed in a group.
TENTATIVE TIME-FRAME OF LECTURES:
WINTER TERM:
1) What is Central Europe? (K. Kaiserová)
2) Museum and exhibitions in theory and practice (V. Houfek)
3) Poland and its minorities after 1918 (TBC)
4) Polish visual canon of history of Central Europe (D. Olsakova)
5) Czechoslovakia and its minorities after 1918 (K. Kaiserová)
6) Czech visual canon of history of Central Europe (D. Olsakova)
7) Hungary and its minorities after 1918 (A. Balogh)
8) Slovakia after 1918 (R. Holec)
9) The function of museums in the 20th century (theory), part I (V. Houfek)
10) The function of museums in the 20th century, part II (V. Houfek)
11-12) Visit of a selected exhibition in the Czech Republic (Ústí nad Labem, Lidice, etc.) – (R. Brychta/P.Lešek)
Summer term:
1) Hungarian and Slovak visual canon of history of Central Europe (K. Benova)
2) Sovietisation of Central Europe after 1946 (D. Olsakova)
3) Marxist interpretation of national histories after 1948 (D. Olsakova)
4) History of Central Europe in film, part I (TBC)
5) History of Central Europe in film, part II (TBC)
6) Marxist interpretation of national histories after 1948 (D. Olsakova)
7) Main memorial institutions in V4 countries (G. Roehrborn)
8) Research on history of minorities in Central Europe after 1989 (K. Kaiserová)
9 -10-11) Excursion abroad (Warsaw/Bratislava/Budapest) - (R. Brychta/P.Lešek)
Bibliography:
- Arendtová H., Původ totalitarismu I-III, Praha 1996
- Behringer W., Kulturní dějiny klimatu. Od doby ledové po globální oteplování, Praha 2010
- Belcher M., Exhibitions in Museums, Leicester 1991.
- Beneš, Z., Rozumět dějinám: vývoj česko-německých vztahů na našem území v letech 1848-1948, 2002.
- Burke E., Úvahy o revoluci ve Francii, Brno 1997
- Canetti E., Masa a moc, Praha 1994
- Caulton T., Hands-on exhibitions: managing interactive museums and science centres, 1998.
- Dějiny států – tématická řada NLN: Dějiny Maďarska, Dějiny Slovenska, Dějiny Německa, Dějiny Rakouska ....
- Elvert J., Mitteleuropa!: deutsche Pläne zur europäischen Neuordnung (1918-1945), 1999.
- Friedl E., Kulturní dějiny novověku II. Krize evropské duše od černé smrti po první světovou válku, Praha 2006
- Geary P., The myth of nations: the medieval origins of Europe, 2003
- Hitzel F., Osmanská říše 15.-18. století, Praha 2005
- Hladký L., Bosenská otázka v 19. a 20. století, Brno 2005
- Holec R., Ekonomický nacionalizmus v strednej Európe v 19.storočí. Bratislava, 1995.
- Holec R., Tragédia v Černovej a slovenská spoločnosť. Martin, Matica slovenská 1997.
- Holec R., Poslední Habsburgovci a Slovensko. Bratislava, Ikar 2001, 304 s.
- Holec R., Zabudnuté osudy. Martin, Matica slovenská 2001, 264 s.
- Hroch M., V národním zájmu, Praha 1999
- Kolektiv autorů, Museums in motion: an introduction to the history and functions of museums, 2008.
- Kolektiv autorů, Mýty naše slovenské, 2005.
- Kolektiv autorů, Nineteenth century Polish painting, 1988.
- Křen J., Dvě století střední Evropy, Praha 2005
- Lord B. a G., The manual of museum exhibitions, 2002.
- Patai R., The Jews of Hungary: history, culture, psychology, 1996.
- Rak J., Bývali Čechové. Historické mýty a stereotypy. Jinočany : H & H, 1994
- Suchodolska M., Suchodolski B., Poland--nation and art: a history of the nationʼs awareness and its expression in art.
- Sugar P. F., Hanák P., A History of Hungary, 1994
- Teich M., Kováč D., Brown M. D., Slovakia in History, 2011.
- Thiessová A.M.: Vytváření národních identit v Evropě 18. až 20. století, CDK Brno 2007
- - Walek J., A History of Poland in Painting, 1988.
- Wolff R., German minorities in Europe: ethnic identity and cultural belonging, 2000.
Dne 19. října 2009 se v prostorách Filozofické fakulty univerzity Jana Evangelisty Purkyně uskuteční česko-saská konference nazvaná „Středoevropský den“. Collegium Bohemicum ji pořádá ve spolupráci s Kompetenčním centrem pro střední a východní Evropu v Lipsku (KOMOEL). Cílem této jednodenní akce je umožnit univerzitám, nevládním organizacím, vědeckým a kulturním institucím z česko-saského prostoru, aby představily projekty vzájemné přeshraniční spolupráce. Zástupci těchto institucí se budou moci na konferenci také podělit o své zkušenosti, prohloubit vzájemné kontakty a navázat nové formy spolupráce.
http://www.collegiumbohemicum.cz/clanek/120-stredoevropsky-den-v-Usti-nad-labem/
Ústí nad Labem 19. a 20. dubna 2012
V roce 2012 si v Ústí nad Labem připomeneme 165 let od založení první drožďárny v Rakouském císařství. V roce 1847 vestfálští podnikatelé Hermann a Louis Eckelmannové založili v Krásném Březně, dnes části města Ústí nad Labem, vůbec první moderní průmyslovou drožďárnu. Ta se postupně stala průmyslovým gigantem, v první polovině 20.století reprezentovala cca 25% trhu s kvasnicemi v českých zemích. Tato výroba byla ukončena v roce 1994. Souběžně s ní se ale od počátku rozvíjela také výroba likérů a dalších lihovin. Z nich zdaleka nejslavnějšími místními výrobky se staly likér Klášterní tajemství a zvláště pak všeobecně známý alkoholický nápoj Stará myslivecká.
Tento nápoj se původně jmenoval Alter Korn/Stará žitná. Ve třicátých letech 20. století se pak přejmenoval na dnes proslulou Starou mysliveckou. Jako základ se dříve používal žitný destilát, ale v současnosti ho nahradil destilát z francouzského vína. Specifickou chuť dotváří směs bylinek, exotického koření a také sušené švestky, meruňky, jablka, hrušky nebo ořechy. Jeho typická chuť a vůně patřily, zvláště v období omezeného přístupu k dovozovému alkoholu, k tomu nejlepšímu, co se v Čechách vyrábělo. Oblíbeným příležitostným pitím byl například pro herce Jana Wericha, který často bral s sebou na ryby kromě jiných přátel také „myslivce“.
Samotné kolokvium se bude věnovat tématům hospodářských dějin výroby likérů a lihovin a souvisejících oborů, obchodování s nimi včetně jejich reklamy a dále pak tématům spojených s pitím likérů a lihovin a s dalšími formami jejich spotřeby. Zde bychom se také rádi věnovali tradičním zvyklostem a společenským standardům spojených s požíváním likérů a lihovin v různých národnostních, sociálních nebo kulturních prostředích. Dalším okruhem témat je reflexe pití likérů a lihovin v kultuře a v umění, samozřejmě sem patří také snahy odpůrců pití lihovin. Nelze ani opomíjet širší kontext výroby a požívání dalších alkoholických nápojů.
Vlastní okruh témat není vymezen chronologicky, prostorově by se mělo jednat především o oblast České republiky, ale to by nemělo bránit přirozeným přesahům do sousedních zemí ani logickým komparacím.
Kolokvium pořádá Společnost pro dějiny Němců v Čechách, Ústav slovansko-germánských studií Filozofické fakulty UJEP, Muzeum města Ústí nad Labem a Archiv města Ústí nad Labem. Místem jednání bude Muzeum města Ústí nad Labem. Kolokvium se bude konat ve dnech 19. a 20. 4. 2012.
Témata příspěvků lze zasílat do 31. 1. 2012 na adresu:
Ústav slovansko-germánských studií FF UJEP
Brněnská 2, 400 96 Ústí nad Labem
Mail: usgs@ujep.cz nebo kaiserova@albis-int.cz
Za pořadatele
Mgr. Václav Houfek
Doc. Dr. Kristina Kaiserová, CSc.
Mgr. Martin Krsek
Projevy
Projev předsedy senátu ČR Petra Pitharta http://www.pithart.cz/archiv_textu_detail.pp?id=239
Projev prezidenta republiky Václava Klause http://www.klaus.cz/clanky/273
Průběh konference
Ve dnech 26. – 28. března 2004 se v Ústí nad Labem konala česko-německá konference nazvaná Tolerance místo intolerance, Němci v českých zemích včera, dnes a zítra, kterou pod záštitou Alexandra Vondry uspořádal Magistrát města Ústí n. L., Muzeum města Ústí n. L. a Ústav slovansko-germánských studií UJEP. Rozpočet konference byl hrazen necelou třetinou z rozpočtu města, zbylé dvě třetiny poskytli sponzoři. Celá akce, jíž se zúčastnila více než stovka předních historiků, politiků, zástupců nadací a významných osobností z několika evropských zemí byla slavnostně zahájena v muzeu a městském divadle. Zde přednesli své projevy primátor města Petr Gandalovič, prorektorka UJEP Iva Ritschelová a Alexandr Vondra, který mj. přečetl i dopis Václava Havla, jenž nemohl kvůli onemocnění osobně přijet. Večer v divadle vyvrcholil jednoaktovou operou Giacoma Pucciniho Plášť a slavnostním banketem.
Sobota pak již proběhla především v pracovním duchu. Na programu byly čtyři diskusní panely, z nichž první tři byly zaměřeny na reflexi česko-německého soužití a vztahů od středověku až po nedávnou minulost. V rámci nich vystoupili se svými příspěvky nejen renomovaní historici (namátkou Jan Křen, Zdeněk Beneš, Hans Lemberg) a publicisté (Petr Brod, Barbara Coudenhove-Kalergi), ale i designovaný velvyslanec ČR ve Vídni Rudolf Jindrák, či místopředsedkyně německého Bundestagu Antje Vollmer. Dalším vysoce postaveným politikem, který zavítal na konferenci byl předseda Senátu ČR Petr Pithart, jenž se ve svém projevu při slavnostním obědě zamyslel nad různými pohledy na to, kam po patnácti letech dospěly česko-německé vztahy, poukázal na selektivní paměť, která se vyskytuje na obou stranách a vyzval, aby se vzájemný dialog zkusil vést i po vzoru starých scholastiků.
Při čtvrtém panelu představili Petr Gandalovič a Kristina Kaiserová projekt na vybudování instituce nazvané Collegium Bohemicum. To by se mělo stát moderním centrem výzkumu, porozumění a komunikace v oblasti česko-německých vztahů na bázi historické a kulturní a do budoucna by v něm mělo být integrováno muzeum, archiv a vědecké pracoviště. Projekt se přes některé vyslovené výhrady a připomínky setkal s podporou účastníků konference, mezi nimiž byli i zástupci institucí, v jejichž kompetenci je finanční podpora obdobných záměrů. Všeobecný konsensus zavládl ve volbě našeho města jakožto sídla Collegia, neboť zde jsou nejen předpoklady historické, ale i současné – přítomnost a odborné zázemí univerzity, podpora města, které pro ni vyčlenilo volné prostory muzea a výborná spolupráce s archivem a muzeem.
Po celodenním jednání v interhotelu Vladimír připravili organizátoři pro účastníky večeři na zámku v Trmicích, kde ji svým proslovem symbolicky zahájil kníže Karel Jan Schwarzenberg, který mimo jiné glosoval polohu zámku a téma konference slovy: „Blízkost stadického pole, odkud údajně přišel Přemysl Oráč do Prahy, nám připomíná, co všechno jsme ve vzájemných vztazích zvorali“.
V nedělním dopoledni proběhl poslední panel věnovaný současnosti a směřování Evropské unie, kde v diskuzi vystoupil i německý velvyslanec v ČR Michael Libal, který odmítl vyslovenou myšlenku, že Německo si v rámci EU buduje v Evropě dominantní pozici. Diskuze mezi účastníky měly v průběhu konference vůbec jeden z prioritních významů a jen málokdy sklouzly z věcné polemiky do nic neřešící roviny dogmatické.
Závěr konference se opět odehrál v Městském divadle, kde se svým projevem vystoupil prezident ČR Václav Klaus. Jestliže poselství Václava Havla by se dalo zjednodušit do výzvy k překonání mýtů a dogmat v česko-německých vztazích, rozvíjení vzájemného dialogu a svobodné reflexi historie, mottem řeči Václava Klause bylo smíření s minulostí, která by podle něj již neměla zatěžovat společnou budoucnost.
Zda uplynulá akce, která neměla v Ústí nad Labem za poslední léta obdoby, splnila svůj účel i v delším časovém horizontu, ukáže především další osud představeného projektu Collegium Bohemicum.