Tolerance místo intolerance
Projevy
Projev předsedy senátu ČR Petra Pitharta http://www.pithart.cz/archiv_textu_detail.pp?id=239
Projev prezidenta republiky Václava Klause http://www.klaus.cz/clanky/273
Průběh konference
Ve dnech 26. – 28. března 2004 se v Ústí nad Labem konala česko-německá konference nazvaná Tolerance místo intolerance, Němci v českých zemích včera, dnes a zítra, kterou pod záštitou Alexandra Vondry uspořádal Magistrát města Ústí n. L., Muzeum města Ústí n. L. a Ústav slovansko-germánských studií UJEP. Rozpočet konference byl hrazen necelou třetinou z rozpočtu města, zbylé dvě třetiny poskytli sponzoři. Celá akce, jíž se zúčastnila více než stovka předních historiků, politiků, zástupců nadací a významných osobností z několika evropských zemí byla slavnostně zahájena v muzeu a městském divadle. Zde přednesli své projevy primátor města Petr Gandalovič, prorektorka UJEP Iva Ritschelová a Alexandr Vondra, který mj. přečetl i dopis Václava Havla, jenž nemohl kvůli onemocnění osobně přijet. Večer v divadle vyvrcholil jednoaktovou operou Giacoma Pucciniho Plášť a slavnostním banketem.
Sobota pak již proběhla především v pracovním duchu. Na programu byly čtyři diskusní panely, z nichž první tři byly zaměřeny na reflexi česko-německého soužití a vztahů od středověku až po nedávnou minulost. V rámci nich vystoupili se svými příspěvky nejen renomovaní historici (namátkou Jan Křen, Zdeněk Beneš, Hans Lemberg) a publicisté (Petr Brod, Barbara Coudenhove-Kalergi), ale i designovaný velvyslanec ČR ve Vídni Rudolf Jindrák, či místopředsedkyně německého Bundestagu Antje Vollmer. Dalším vysoce postaveným politikem, který zavítal na konferenci byl předseda Senátu ČR Petr Pithart, jenž se ve svém projevu při slavnostním obědě zamyslel nad různými pohledy na to, kam po patnácti letech dospěly česko-německé vztahy, poukázal na selektivní paměť, která se vyskytuje na obou stranách a vyzval, aby se vzájemný dialog zkusil vést i po vzoru starých scholastiků.
Při čtvrtém panelu představili Petr Gandalovič a Kristina Kaiserová projekt na vybudování instituce nazvané Collegium Bohemicum. To by se mělo stát moderním centrem výzkumu, porozumění a komunikace v oblasti česko-německých vztahů na bázi historické a kulturní a do budoucna by v něm mělo být integrováno muzeum, archiv a vědecké pracoviště. Projekt se přes některé vyslovené výhrady a připomínky setkal s podporou účastníků konference, mezi nimiž byli i zástupci institucí, v jejichž kompetenci je finanční podpora obdobných záměrů. Všeobecný konsensus zavládl ve volbě našeho města jakožto sídla Collegia, neboť zde jsou nejen předpoklady historické, ale i současné – přítomnost a odborné zázemí univerzity, podpora města, které pro ni vyčlenilo volné prostory muzea a výborná spolupráce s archivem a muzeem.
Po celodenním jednání v interhotelu Vladimír připravili organizátoři pro účastníky večeři na zámku v Trmicích, kde ji svým proslovem symbolicky zahájil kníže Karel Jan Schwarzenberg, který mimo jiné glosoval polohu zámku a téma konference slovy: „Blízkost stadického pole, odkud údajně přišel Přemysl Oráč do Prahy, nám připomíná, co všechno jsme ve vzájemných vztazích zvorali“.
V nedělním dopoledni proběhl poslední panel věnovaný současnosti a směřování Evropské unie, kde v diskuzi vystoupil i německý velvyslanec v ČR Michael Libal, který odmítl vyslovenou myšlenku, že Německo si v rámci EU buduje v Evropě dominantní pozici. Diskuze mezi účastníky měly v průběhu konference vůbec jeden z prioritních významů a jen málokdy sklouzly z věcné polemiky do nic neřešící roviny dogmatické.
Závěr konference se opět odehrál v Městském divadle, kde se svým projevem vystoupil prezident ČR Václav Klaus. Jestliže poselství Václava Havla by se dalo zjednodušit do výzvy k překonání mýtů a dogmat v česko-německých vztazích, rozvíjení vzájemného dialogu a svobodné reflexi historie, mottem řeči Václava Klause bylo smíření s minulostí, která by podle něj již neměla zatěžovat společnou budoucnost.
Zda uplynulá akce, která neměla v Ústí nad Labem za poslední léta obdoby, splnila svůj účel i v delším časovém horizontu, ukáže především další osud představeného projektu Collegium Bohemicum.
