Discoland Filda aneb zmrtvýchvstání fakultního plesu

Dne 23. 2. 2024 se po čtyřech letech opět uskutečnil ples Filozofické fakulty UJEP, tentokrát pod pořadovým číslem 14.

Fakultní plesy mívaly na FF dlouholetou tradici, kterou přetrhl covidový rok, a pak na ni nikdo nenavázal – tedy až do teď. Nápad se zrodil na děkanátu, ale brzy se k jeho realizaci přidali studenti z fakultních studoven a organizační dream team byl na světě!

Výběr tématu byl jednoduchý: devadesátky. Kdo by neměl rád devadesátky? Ikonická hudba, bizarní televizní kultura, podnikatelské baroko a otřesná móda (?). Taková laciná kořist, na kterou nalákáme hodně hostů! …Nebo ne? Během prvních dvou týdnů prodeje lístků jsme jich prodali asi 40. Ze 150. Nálada byla ponurá a vidiny zalidněného večera se rozplývaly a byly by se asi i rozplynuly úplně, kdyby nepřišel týden plesu. Téměř ze dne na den vyprodáno a kvůli kapacitnímu omezení jsme museli lámat srdce těm, kteří přišli pozdě. 

Za prostor byl díky své nezaměnitelné atmosféře téměř ihned zvolen ústecký Národní dům, na jehož pronájem laskavě přispělo vedení fakulty. Ale jinak byl organizační rozjezd pomalý – nevěděli jsme, koho oslovit s DJingem, jaký vymyslet doprovodný program (nebude tancování hostům málo?), nedařilo se sehnat sponzory do tomboly a půlnoční překvapení jsme změnili asi 3x. Ti, kdo na plese byli, ale vědí – vše se nám nakonec podařilo vyřešit. Za DJjský stůl zasedl Míla (aneb Ing. Mgr. Miloslav Kolenatý z FŽP), tancování jsme doplnili 90s kvízem ve formátu pořadu Riskuj!, jehož vítězný tým obdržel zlatého Bludišťáka a při kterém měl pan děkan v zápalu soutěživosti náběh na mrtvičku, tombola, na jejíž prodej byly vyhrazeny dvě hodiny, se rozprodala za neuvěřitelných 40 minut, a o půlnoci jsme hosty překvapili úplně prapůvodním nápadem, kterým bylo limbo. A aby toho nebylo málo, udělali jsme po vzoru amerických filmů Prom King and Queen, neboli (v našem podání) Volbu veličenstva plesu, která skončila ne jednou, ale hned dvěma královnami. 

Při ohlédnutí za uplynulým večerem se vybavují vzpomínky na akademiky létající vzduchem, paruky evokující Jardu Jágra, radostné tváře tancující makarenu, rozbalující své LIPO hodinky a mávající nad hlavou kartonovými Teletubbies.
Závěrem: moc děkujeme. Děkujeme vedení fakulty za finanční podporu, děkujeme jmenovitě panu děkanovi také za to, že se s námi přišel pobavit a že svým proslovem otevřel ples, děkujeme celému našemu organizačnímu týmu, děkujeme Verče a Kubovi za nebojácné moderování večera a zábavnou módní přehlídku, děkujeme Mílovi, že nám zahrál, Bohunce za focení v terénu, Národnímu domu za pronájem prostor a v neposlední řadě děkujeme vám všem, kteří jste přišli na pár hodin zakusit (snad) atmosféru devadesátek. Bez vás by to nemělo smysl.

Na viděnou na dalším plese!