Během tohoto povinného kurzu byli studenti seznámeni se současnými metodami dokumentace hmotných historických pramenů. Jako vhodný předmět zájmu posloužil areál zámku v Zahořanech, který je významným dokladem stavitelství v období renesance a raného baroka.

Studenti se konkrétně seznámili s následující metodami. Pomocí 3D laserových a optických skenerů byly vytvořeny digitální modely některých částí barokních portálů i renesanční plastické štukové výzdoby v interiéru zámku. Stavební měření probíhalo ve zděných částech jižního křídla i v krovu. Půdorysy a svislé řezy byly vyhotoveny v elektronické podobě v prostředí CAD.

Pro hodnotné dveřní a okenní výplně byly vypracovány inventarizační karty, obsahující vedle základní grafické dokumentace i verbální popis, při němž se studenti zdokonalovali v odborné terminologii. Při inventarizaci a tvorbě plánové dokumentace se uplatňovala metoda jednosnímkové fotogrammetrie, 3D skenování, ruční zaměření a frotáže. Významné nálezové situace stratigrafie omítek a drobných památek v okolí zámku byly zapracovány do elaborátů Operativního průzkumu a dokumentace.

Starší plošný průzkum obce byl doplněn o další objekty. Nově byly v obci identifikovány další stavby využívané v minulosti k sušení chmele, mezi něž patří severní křídlo zámku se severovýchodní věží, která byla na hvozdovou sušárnu přestavěna zřejmě na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Tato zjištění přispěla k naplňování projektu NAKI „Dokumentace staveb sloužících ke zpracování chmele“, na němž se CDDKD podílí s NPÚ ÚOP v Ústí nad Labem.

Výstupy z praxe přispějí k přípravě stavebněhistorického průzkumu zámku, který proběhne v následujícím období a jako předprojektová dokumentace k opravě dvou drobných sakrálních památek v areálu obce.

Fotografie z praxe