Sidebar

17
úno, po
21 Aktuality

Kurz celofakultní PVK – Cyklus odborných přednášek I. (FF1/V001) a II. (FF1/V002) je zdarma přístupný široké veřejnosti. Probíhá každou středu v průběhu semestru od 15:00 v přednáškové místnosti A 306 (pokud není uvedeno jinak).

Cílem předmětu je zprostředkovat studentům prostřednictvím cyklu odborných přednášek metodologické postupy, aktuální problémy a nejnovější zjištění oboru. Cyklus zahrnuje pravidelné přednášky domácích i hostujících odborníků na různá témata vztahující se k oboru.

Program přednášek na LS 2019/2020

Erasmus     

19. 2. 2020 | 15:00 | FF A 306
Mgr. David Tomíček, Ph.D. a přátelé

Autentické příběhy a zkušenosti studentů a studentek, kteří vyrazili na studijní pobyt či praktickou stáž v rámci programu Erasmus+. Praktické informace, rady a typy. Seznámení s možnostmi tohoto programu, odpovědi na položené otázky.

Fantastická místa, předměty a tvorové a kde je najít? 

26. 2. 2020 | 15:00 | FF A 306
PhDr. Filip Hrbek

Fantastická místa, předměty a tvorové se nevyskytují pouze v moderní fantasy literatuře. Objevovali se již od počátků lidské civilizace jako přirozená součást kultur napříč všemi zeměmi. Dílčí motivy se zejména v průběhu staletí dlouhého středověku postupně propisovaly do kolektivní imaginace jednotlivých proto-národů a národů, až se často během národnostního vypětí a s ním spojeného hledání vlastní identity v 19. století dostaly i do současné kolektivní imaginace moderních národů. Cílem přednášky je na příkladu vybraných středověkých českojazyčných epických textů ukázat, jak vypadal inventář fantastična pozdně lucemburských Čech, jaká místa, předměty a tvorové ho vyplňovali, a na původu těchto motivů ukázat, že to, co je dnes považováno za tradiční český motiv, může ve skutečnosti často být výsledkem pouhého přejímání motivů z "bestsellerů" středověké Evropy.

 

Sto studentských (r)evolucí. Životopisná vyprávění vysokoškolských studentů roku 1989 v časosběrné perspektivě.

4. 3. 2020 | 15:00 | FF A 306

prof. PaedDr. Mgr. Miroslav Vaněk, Ph.D.
Mgr. Petra Schindler-Wisten, Ph.D.

Přednášející představí výsledky projektu (publikace, tematický web, dokument), který byl zaměřen na studentské aktivisty z roku 1989. Díky nově využité časosběrné orálně historické metodě se podařilo zachytit vliv formativní zkušenosti listopadové revoluce v roce 1989 na životní cesty bývalých studentů v osobním, profesním, případně politickém životě. Přednáška se zaměří na konkrétní metodicko-technické postupy a následně interpretativní části výzkumu - např. otázku, zda se stávkující studenti po třiceti letech považují za homogenní studentskou generaci roku 1989 apod.

Smrt jako téma filosofie a lékařské vědy

11. 3. 2020 | 15:00 | FF A 306
Mgr. Barbora Řebíková, Ph.D. (Katedra politologie a filozofie FF UJEP)

Co je to smrt, odkud o ní víme, existuje pro člověka naděje za hranicí smrti a jak se máme k smrti postavit? Jak se pojetí smrti v dějinách proměňovalo a jak komunikovat s umírajícím pacientem. Téma bioetiky, dějin i filosofie v jedné přednášce, v jednom dlouhém zamyšlení o smrti.

 

Představení knihy Jan Žižka: Život a doba husitského válečníka

12. 3. 2020 | 16:30 | Vědecká knihovna UJEP (volný výběr)
prof. PhDr. Petr Čornej, DrSc.

Autor představí nejen svou knihu o Žižkovi, nýbrž krátce podá i osobnostní charakteristiku husitského vojevůdce a nabídne též průhled do jeho náboženského myšlení i cítění. Poté proběhne autogramiáda.

 

Konec vědění: poznámky k digitální revoluci

18. 3. 2020 | 15:00 | FF A 306
Mgr. Vít Pokorný, Ph.D. (Katedra politologie a filozofie FF UJEP)

Francouzský filosof M. Serres ve svém eseji o digitální revoluci upozorňuje na změny, které přináší technologická proměna spojená s digitálními a síťovými médii. Spolu s ním si v této přednášce položíme otázku po tom, do jaké míry jsou naše dnešní instituce, zejména pak ty vzdělávací, připraveny se proměňujícímu se světu přizpůsobit a do jaké míry jsou stále sevřeny starými myšlenkovými schématy. Přináší digitální revoluce, jak se domnívá Serres, osvobození našich poznávacích schopností nebo naopak zotročení pod nadvládou digitálních aparátů?

O počátcích ruského státu: Odkud se vzala ruská země a kdo začal v Kyjevě panovat jako první?

25. 3. 2020 | 15:30 | FF A 306
doc. PhDr. Dana Picková, CSc. (Ústav světových dějin FF UK)

V 18. století přišli němečtí historici, působící v Rusku, s tzv. normanskou teorií, podle níž založili nejstarší ruský stát švédští varjagové. To vyvolalo prudký nesouhlas ruské vzdělané veřejnosti a následně vědecký spor, který v podstatě trvá dodnes.

Odkud se vzala ruská země a kdo začal v Kyjevě panovat jako první?Stáli u zrodu Kyjevské Rusi skutečně germánští vikingové nebo se o její genezi zasloužili především slovanští obyvatelé východní Evropy? Koho původně označovalo etnonymum Rus?

doc. PhDr. Dana Picková, CSc.- Odborné zaměření: dějiny východní a jihovýchodní Evropy ve středověku (Rus, Byzanc, slovanské státy na Balkáně)

Ziegenberg 1770. Kulturní dějiny a velký světový příběh malého českého sesuvu.

1. 4. 2020 | 15:00 | FF A 306
Mgr. Vilém Zábranský, Ph.D. (Katedra historie FF UJEP)
doc. Mgr. Pavel Raška, Ph.D. (Katedra geografie PřF UJEP)

V posledních desetiletích je tradiční přírodovědný přístup ke studiu přírodních pohrom stále významněji obohacován společenskými vědami. Sociologické, psychologické i historické analýzy přírodních pohrom nabízejí inovativní výsledky, přičemž je souběžně zdůrazňován proces sociální konstrukce či amplifikace přírodních pohrom i jejich reflexe a reprezentace v pramenné základně. V příspěvku představujeme případovou studii historické sesuvné události na Kozím vrchu u Ústí nad Labem v roce 1770, která se přes svůj limitovaný rozsah stala vlivem dobového geovědního diskursu a historicko-geografických okolností významným příkladem celospolečenské percepce přírodních pohrom v 18. století. Výsledky výzkumu umožňují diskutovat nejen událost samotnou, ale hlavně specifické cesty šíření lokálních informací v pozdně preindustriálním období. Zároveň nabízí v českém kontextu unikátně dokumentovaný příklad ilustrující způsob, jakým byla realita přírodních pohrom veřejně vnímána a reprezentována a nechávala tak vzniknout paralelním obrazům téže události.

8. 4. 2020 se celofakultní PVK nekoná – Sportovní den rektora.

 

15. 4. 2020 | 15:00 | FF A 306
Bude upřesněno.

 

Wrocław - Breslau - Vratislav: historie jména a historie o jménu

22. 4. 2020 | 15:00 | FF A 306
dr. Jarosław Malicki (Univerzita Vratislav/Wroclaw)

Neexistují psané prameny, které by dokládaly vznik a počátky slezské metropole. Jedním z mála spolehlivých dokladů je tak její jméno. Čas jeho vzniku spadá zřejmě do období, kdy komunita obývající toto sídlo mluvila ještě praslovanským jazykem. V pozdějších dobách zde žili polští, němečtí a možná i čeští mluvčí a jméno města prošlo několika proměnami. V souvislosti s jeho různými formami byly vysloveny hypotézy o okolnostech vzniku jména a genezi města. Silná tradice spojuje vznik města a význam jeho jména s několika motivy českých dějin.

 

29. 4. 2020 | 15:00 | FF A 306
Bude upřesněno.

 

Greek Ritual Practice: Can Clothes Save Your Life?

6. 5. 2020 | 15:00 | FF A 306
Michaela Senková, MA, Ph.D., AFHEA

This paper addresses the use of clothing in ancient Greek religious contexts, mainly in the Greek Classical period of fifth and four centuries BC. It reviews examples of clothing-related votives within Greek shrines and asks whether the dedication and deposition of these items might in some cases be related to turning to the divine for concerns with health or a search for healing.

Michaela Senková is a University of Leicester graduate, where she currently teaches ancient Greek history and archaeology. Her main research interests include ancient Greek medicine, especially the patient’s perspective and experience, gender, and religion.