Vážené studentky a vážení studenti,
níže jsou zveřejněny termíny, ve kterých se budou konat přednášky Cyklu odborných přednášek v tomto semestru. Celkem bude 12 přednášek, první se uskuteční 22. 3. 2023 v místnosti A 306 od 15:00.
Kurz celofakultní PVK – Cyklus odborných přednášek I. (FF1/V001) a II. (FF1/V002) je zdarma přístupný široké veřejnosti. Probíhá zpravidla každou středu v průběhu semestru od 15:00 v přednáškové místnosti A 306 (pokud není uvedeno jinak).
Cílem předmětu je zprostředkovat studentům prostřednictvím cyklu odborných přednášek metodologické postupy, aktuální problémy a nejnovější zjištění oboru. Cyklus zahrnuje pravidelné přednášky domácích i hostujících odborníků na různá témata vztahující se k oboru.
Prosíme, připravte si během přednášky otázky na následnou diskuzi. Případné dotazy k organizaci kurzu a k podmínkám získání zápočtu směřujte na garanta předmětu PhDr. Filipa Hrbka (filip.hrbek@ujep.cz).
Podmínky získání zápočtu:
Účast na min. 9 přednáškách(docházka bude kontrolována udělením razítka do PVK pasu, který zapsaní studenti obdrží na jednotlivých přednáškách, a na některých přednáškách i prezenční listinou; PVK pas se odevzdává fyzicky na poslední hodině).
V případě online výuky bude docházka kontrolována prostřednictvím BBB – v takovém případě se přihlašujte pod svými skutečnými jmény.
Do 19. května 2023 odevzdat závěrečný text – report k jedné z navštívených přednášek, reakce na tuto akci, její zhodnocení, komentář k tomu, co zaujalo či nezaujalo, v čem byla přínosná, inspirativní; rozsah max. 1NS, zaslat elektronicky na e-mail filip.hrbek@ujep.cz.
Srdečně zdraví,
PhDr. Filip Hrbek
20. února 2023
Program přednášek na LS 2022/2023
Hortus Montium Mediorum
17. 5. 2023 | 13:00 | A 306
PhDr. Kamil Podroužek, Ph.D.POZOR – ZMĚNA TERMÍNU NA 17. 5. 2023 OD 13:00.
Detailní informace obdrželi všichni studenti v emailu.
Uplynulé přednášky
Středověká venkovská sakrální architektura v okrese Louny
22. 2. 2023 | 15:00 | A 306
Mgr. Jaroslav Skopec, NPÚ ÚOP Ústí nad LabemPřednáška s navazující vernisáží. Výstava společně s kritickým katalogem vznikla jako jeden z výstupů pětiletého výzkumného projektu NAKI II „Proměna středověkého venkovského kostela jako symbolu duchovní tradice a lokální identity“. Cílem projektu bylo zkoumat, poznat a definovat faktory, které vývoj středověkého venkovského kostela formovaly od jeho vzniku až po současnost, a interpretovat, jakým způsobem se na stavbě projevovaly. V rámci projektu byly zkoumány kostely v současných okresech Děčín, Ústí nad Labem, Litoměřice a Louny, přičemž s ohledem na předpokládaný objem získaných dat bylo zvoleno jejich zpracování do výsledné publikace a výstavy pouze pro okres Louny. Ve snaze o komplexní postihnutí rozsáhlé problematiky byl výzkum lokalit zvolen jako interdisciplinární, zahrnující poznatky specialistů z různých oborů zabývajících se zkoumáním stavebního díla. Podrobně byly zkoumány pouze kostely se zachovaným středověkým jádrem, které se zároveň nacházejí ve venkovském prostředí, tedy v regionu mimo aglomerace bývalých královských měst Louny a Žatec. Celkem se jednalo o 37 kostelů, z nichž většina stála dlouhodobě mimo zájem širší odborné veřejnosti a informace o nich můžeme mnohdy čerpat pouze ze stručně zpracovaných hesel v soupisové literatuře.
ERASMUS+
1. 3. 2023 | 15:00 | A 306
Mgr. Stanislava Musilová, Ph.D. a přáteléSeznámení s možnostmi tohoto programu, odpovědi na položené otázky. Zkušenosti se studijními pobyty či praktickou stáží v rámci programu Erasmus+. Praktické informace, rady a tipy.
Klíčové problémy dějin Slovenska 1939–1945
8. 3. 2023 | 15:00 | A 306
doc. PhDr. Anton Hruboň, PhD., prof. PhDr. Peter Mičko, PhD., prof. PaedDr. Miroslav Kmeť, PhD., doc. PhDr. Rastislav Kazanský, PhD., MBA (všichni z Univerzity Mateja Bela v Banskej Bystrici)Představení VŠ učebnice s důrazem na politické, vojensko-bezpečnostní, hospodářské a kulturní aspekty.
Obraz němčináře v české společnosti 19. a 20. století
15. 3. 2023 | 15:00 | A 306
doc. Dr. phil. Miroslav NěmecUčitel němčiny neměl v moderní české společnosti nikdy na růžích ustláno. Jeho komplikované postavení jak před žáky ve třídě, před kolegy ve sborovně tak i v české společnosti velmi úzce souviselo s politickou situací a vztahem české společnosti k německé. Asymetrický vztah mezi po všech stránkách etablovanou německou a o národní emancipaci usilující českou kulturou stavěl němčináře během 19. a 20. století před otázku, jak naplňovat svou roli vyučujícího. Jak nadchnout české žáky pro svůj předmět, aniž by na učitele padl stín renegátství, zrádcovství či oportunismu? Na druhé straně byl německý jazyk v tomto období součástí všední české kultury a němčina jako druhý zemský jazyk umožňovala nejen každodenní komunikaci, ale i výrazně přispívala k osobnímu sociálnímu vzestupu. Kulturněhistorická přednáška chce upozornit na proměnu symbolického kapitálu (P. Bourdieu) němčinářů během cca. 100 let od roku 1867 v kontextu politického vývoje, úspěšné politické emancipace českého národa a etablování české germanistiky jako vědního oboru. Chce zodpovědět otázku, zda a jak dokázaly tyto tři aspekty proměnit obraz němčináře v české literatuře, která bude v přednášce chápána jako průsečík společenských debat, představ a kolektivního vnímání.
Post Bellum
22. 3. 2023 | 15:00 | A 306
Mgr. Magdalena BenešováProgram představí organizaci Post Bellum a její aktivity.
Evangelické kostely Otto Bartninga v Předlitavsku do roku 1914 a jejich dobová reflexe
29. 3. 2023 | 15:00 | A 306
PhDr. Václav Zeman, Ph.D.Přednáška představí počátky tvorby významného německého architekta první poloviny 20. století Otto Bartninga (1883–1959) v rakouských a českých zemích v letech 1906 až 1914. Jeho práce z tohoto období představují výhradně kostely a jiné stavby pro evangelickou církev, v nichž hledal jak vlastní architektonický výraz, tak dispoziční uspořádání odpovídající dobovým nárokům. Druhá poloviny výkladu se zaměří na dobové vnímání této modernisticky pojaté architektury, a to zejména v její propagaci příslušnými stavebníky. Tento výklad vychází z nejnovějšího autorova výzkumu, jehož výsledky budou aktuálně publikovány na stránkách čtvrtletníku Umění/Art.
Potřebuje demokracie filosofické odůvodnění?
5. 4. 2023 | 15:00 | A 306
PhDr. Mgr. Martin Šimsa, Ph.D.Světová a česká perspektiva této otázky.
Sochařská dílna rodiny Kitzingerů v Milešově
12. 4. 2023 | 15:00 | A 306
Mgr. Kryštof Loub, FF UKPřednáška si klade za cíl detailněji popsat a zasadit sochařskou rodinu Kitzingerů do kontextu umělecké produkce regionu severozápadních Čech v 17. století. Abrahám (1624-1688), který se usadil se svou rodinou v Milešově, a jeho dva synové Mikuláš a Abrahám (později Abrahám Felix) byli postupně pověřeni uměleckými zakázkami v Litoměřicích, Milešově, Děčíně a na dalších místech. Kombinací archivních zdrojů a stylového rozboru se ukazuje, že jejich práce na zámku a farním kostele v Milešově, morovém sloupu v Litoměřicích či v zámecké zahradě v Děčíně nevychází pouze z díla pražského sochaře J. J. Bendla, ale svým uměleckým projevem a vysokou kvalitou ji můžeme spojit se starším i soudobým sochařským projevem saských umělců jako Böhme ze Schneebergu, Christoph Dehne či rodina Walterů. Mimo široký rozsah různých typů zakázek a vysokého společenského statusu objednavatelů těchto uměleckých děl je pozoruhodné, že již v 70.-80. letech 17. století vystupuje tato regionální a našemu poznání spíše unikající dílna s vysoce pokročilým uměleckým projevem, který může být svou kvalitou porovnán pouze s několika málo soudobými díly v uměleckém prostoru Čech.
Smrt jako téma filosofie a lékařské vědy
19. 4. 2023 | 15:00 | A 306
Mgr. Barbora Řebíková, Ph.D.Co je to smrt, odkud o ní víme, existuje pro člověka naděje za hranicí smrti a jak se máme k smrti postavit? Jak se pojetí smrti v dějinách proměňovalo a jak komunikovat s umírajícím pacientem. Téma bioetiky, dějin i filosofie v jedné přednášce, v jednom dlouhém zamyšlení o smrti.
Petr Zenkl – pražský komunální politik
26. 4. 2023 | 15:00 | A 306
Doc. PhDr. Olga Fejtová, Ph.D., AHMP, FF UJEPJak měřit historickou gramotnost?
3. 5. 2023 | 15:00 | A 306
Mgr. Vojtěch Ripka, Ph.D. (ÚSTR a Anglo-American University, PhDr. Pavla Sýkorová (ÚSTR a PedF UK)Postoje k poznání a poznávání (tzv. epistemická přesvědčení) se v posledních dvou desetiletích stávají jednou z klíčových perspektiv vývojové psychologie, obecné pedagogiky, ale též oborových didaktik včetně dějepisu. V Dějepisu plus, tedy rozsáhlém dvouletém experimentu ve výuce dějepisu na českých, především základních školách, využíváme tuto perspektivu k měření efektivity programu. Představíme jak teorii, tak praktickou aplikaci teorie postojů k poznání a poznávání. Vzhledem k praktické části přednášky prosíme o přinesení mobilních zařízení či NB.