Sidebar

21
kvě, so
53 Aktuality

Vážené studentky a vážení studenti,

níže jsou zveřejněny termíny, ve kterých se budou konat přednášky Cyklu odborných přednášek v tomto semestru. Celkem bude 11 přednášek, první se uskuteční 16. 2. 2022 v místnosti A 306. Výuka začne v prezenční formě. Pouze v případě zhoršení epidemiologické situace budou přednášky probíhat ve virtuální místnosti BBB - Cyklus odborných přednášek II. (FF1/V002)

Kurz celofakultní PVK – Cyklus odborných přednášek I. (FF1/V001) a II. (FF1/V002) je zdarma přístupný široké veřejnosti. Probíhá zpravidla každou středu v průběhu semestru od 15:00 v přednáškové místnosti A 306 (pokud není uvedeno jinak).

Cílem předmětu je zprostředkovat studentům prostřednictvím cyklu odborných přednášek metodologické postupy, aktuální problémy a nejnovější zjištění oboru. Cyklus zahrnuje pravidelné přednášky domácích i hostujících odborníků na různá témata vztahující se k oboru.

Prosíme, připravte si během přednášky otázky na následnou diskuzi. Případné dotazy k organizaci kurzu a k podmínkám získání zápočtu směřujte na garanta předmětu PhDr. Filipa Hrbka (filip.hrbek@ujep.cz).

Podmínky získání zápočtu

  • Účast na min. 8 přednáškách(docházka bude kontrolována udělením razítka do PVK pasu, který zapsaní studenti obdrží na jednotlivých přednáškách, a na některých přednáškách i prezenční listinou).  
  • V případě online výuky bude docházka kontrolována prostřednictvím BBB – přihlašujte se prosím pod svými skutečnými jmény. 
  • Do 21. května 2022 odevzdat závěrečný text– report k jedné z navštívených přednášek, reakce na tuto akci, její zhodnocení, komentář k tomu, co zaujalo či nezaujalo, v čem byla přínosná, inspirativní; rozsah max. 1NS, zaslat elektronicky na e-mail filip.hrbek@ujep.cz. 

Srdečně zdraví,
PhDr. Filip Hrbek
8. února 2022


Program přednášek na LS 2021/2022

Josef Pavel: Život a doba

4. 5. 2022 | 15:00 | A 306
PhDr. Milan Bárta, Ph.D.

Prezentace knihy Josef Pavel: Život a doba

 


Uplynulé přednášky

ERASMUS+

16. 2. 2022 | 15:00 | A 306
Mgr. Stanislava Musilová, Ph.D. a přátelé

Autentické příběhy a zkušenosti studentů a studentek, kteří vyrazili na studijní pobyt či praktickou stáž v rámci programu Erasmus+. Praktické informace, rady a tipy. Seznámení s možnostmi tohoto programu, odpovědi na položené otázky.

Dilema americké pravice a levice

23. 2. 2022 | 15:00 | A 204
MUDr. Roman Joch

Osoba prezidenta Donalda Trumpa vytvořila napětí uvnitř Republikánské strany a mnozí jeho intelektuální stoupenci tvrdí, že starý "reaganovský konsensus " uvnitř této strany, tzv. fusionismus, je již mrtvý a nahradil jej prý "národní konzervatismus". Je to adekvátní čtení situace? Pnutí se objevila i na americké levici, uvnitř Demokratické strany. Pozabití George Floyda v květnu 2020 se její mladí voliči zradikalizovali progresivním, tzv. "woke" směrem, ale mnozí demokratičtí politici, např. senátor Manchin a senátorka Sinema je odmítají následovat, proto má prezident Biden problém prosadit své programy v Kongresu. Je cenou za radikalizaci Demokratické strany oslabení jejích šancí na volební úspěch v listopadových volbách do Kongresu? 

Archivy na dosah ruky – ráj badatelů, "hrob" archivářů?

2. 3. 2022 | 15:00 | A 306
PhDr. Pavel Holub, Ph.D.

Přednáška představí archivy jako moderní instituce umožňující veřejnosti 24 hodin po 7 dnů v týdnu studium národního archivního dědictví. Ve srovnání s běžnou představou o roli archivu ve společnosti (sklepní místnost zaprášených polic) bude poukázáno na nové trendy a technické možnosti, které musí být reflektovány i v těchto institucích, pokud mají udržet krok s vývojem společnosti. Přednáška se zaměří nejen na samotnou formu prezentace digitalizátů, ale také na požadavky plynoucí z digitalizace na instituci jako takovou.

Narodil jsem se den poté… Hardcore punková subkultura a politická participace v Ústeckém kraji

9. 3. 2022 | 15:00 | A 306
Mgr. Petr Bláha, Ph.D. 

Extremistologický pohled na subkultury je zpravidla determinuje jako projev sociální deviace a potenciální bezpečnostní hrozbu pro společnost. Na základě dlouhodobého sociologického a etnografického výzkumu v terénu se zcela zřetelně ukazuje, že tomu tak vždy není. Spíše naopak. Subkultury často vstupují do veřejného prostoru jako legitimní politický aktér, který nekonvenční formy politické participace využívá, aby korigoval oblasti, kde přístup státu selhává nebo není schopen hájit zájmy místního společenství. A jaké problémy se snaží řešit hardcoristé v severních Čechách? Jaké k tomu používají metody? A jak jsou úspěšní?

Svobodné zednářství – privátní spolek jako badatelská výzva

16. 3. 2022 | 15:00 | A 306
Mgr. Rudolf Kardoš, Ph.D.

Přednáška bude zaměřená na pramennou reflexi německé frakce svobodného zednářství, která byla v období první Československé republiky sdružená ve Veliké Lóži Lessing zu den drei Ringen, disponovala třemi desítkami spolků a sdružovala na dva tisíce členů. Autor se zaměří na typy pramenů, které je možné v rámci zpracování využít a reflektuje diference mezi jazykově německým a českým zednářstvím. 

Podpořeno v rámci projektu č. UJEP-IGA-JR-2021-63-009-2: „Wir sind deutsche Freimaurerei“ – svobodné zednářství jako kulturně-společenský prvek českých Němců.

Past středního příjmu a její dopady na strukturálně postižené regiony

23. 3. 2022 | 15:00 | A 306
Mgr. Lukáš Vomlela, Ph.D. 

Problém „pasti středního růstu“ lze definovat jako situaci, kdy ekonomika, která překonala vzdálenost od nízkých úrovní růstu k průměrným úrovním růstu, zde zůstává „v pasti“ a není schopna překonat vzdálenost od průměrné úrovně růstu k vysoké úrovni růstu. Některé regiony České republiky patřily mezi rozvinutější oblasti Rakouska-Uherska (zejména části dnešního Moravskoslezského kraje, zahrnujících území okresů Ostrava-město a Karviná), přičemž velmi výrazně zbohatly v důsledku industrializace v průběhu druhé poloviny 19. století. Ve druhé polovině 20. století tyto mnohé regiony postupně vyčerpaly konkurenční výhody a dnes hledají nový model ekonomického růstu. Přednáška se zaměřuje na možnosti a schopnosti regionálních aktérů ovlivňovat ekonomický rozvoj s ohledem na rizika spojená s pastí středního příjmu.

O počátcích ruského státu: Odkud se vzala ruská země a jaké byly její další osudy

30. 3. 2022 | 15:00 | A 204
doc. PhDr. Dana Picková, CSc.

V 18. století přišli němečtí historici působící v Rusku s tzv. normanskou teorií, podle níž založili nejstarší ruský stát švédští varjagové. To vyvolalo prudký nesouhlas ruské vzdělané veřejnosti a následně vědecký spor, který v podstatě trvá dodnes. Co víme dnes o tom, jak probíhala geneze původního ruského státu? Stáli u zrodu Kyjevské Rusi skutečně germánští vikingové nebo se o její genezi zasloužili především slovanští obyvatelé východní Evropy? Koho původně označovalo etnonymum Rus?
Je identita raněstředověké Rusi shodná s novodobým Ruskem?

State Building: The Case of Kosovo

6. 4. 2022 | 15:00 | A 306
Prof. asoc. dr. Vjosa Hamiti, PhD., University of Prishtina "Hasan Prishtina"

The lecture will focus on the modern history of Kosovo, from 1989 to the present.  Kosovo’s federal status was revoked illegally by Serbian dictator Milosevic in 1989, and Kosovo’s communist leadership fizzled out. A unique civic resistance was launched alongside the birth of a non-Communist Kosovo political establishment led by Ibrahim Rugova, who presided over a decade-long peaceful and political struggle for freedom, democracy and independence as well as the (first, internationally unrecognized) Republic of Kosovo, which is known universally as the ‘parallel state of the Kosovo Albanians’. In 1998-1999 the Kosovo Liberation Army (in Albanian UÇK) led and armed struggle for the liberation of Kosovo against a heavy Serbian military and paramilitary police machinery, which forcefully drove half of Kosovo’s population out of the country in the spring of 1999 and killed at least 12.000 Kosovar Albanians. The UN administration of 1999-2008 and an UN-sponsored negotiating process to determine the final status of Kosovo led to the birth of Kosovo as a new nation on the political map of the world, which is yet to become a fully recognized and integrated member of the international system. 

Přednáška proběhne v anglickém jazyce.

Rozmary počasí, epidemie a ochrana proti nim v raném novověku

13. 4. 2022 | 15:00 | A 306
doc. PhDr. Ludmila Sulitková, CSc. 

V kontextu vývoje evropského klimatu (a nástupu tzv. malé doby ledové) se přednáška soustředí na představení unikátních pramenů dochovaných z přelomu 16. a 17. století pro vrchnostenské město Židlochovice, které informují o rozmarech počasí v jednotlivých letech a jejich následcích pro dobovou agronomii. Jde tedy o záznamy z období před pravidelným přístrojovým měřením počasí a mimořádné jsou i tím, že informují o řadě let za sebou, zatímco kronikářské záznamy uchovávají jen doklady o mimořádných živelních událostech. V další části přednášky bude zřetel obrácen k pramenům zachovaným pro královské město Brno (úřední prameny, dobové kroniky, díla dobových lékařů), které pro totéž období podávají svědectví jak o zemědělsky všestranně využitelném zázemí města (a tedy o bohaté úrodě v dobrý letech), tak ale i o častých pohromách, které narušovaly poklidný rytmus života obyvatel. Půjde o různé klimatické jevy i astronomické úkazy, ale také o poměrně časté epidemie, které místní sužovaly. Rozebrán bude jedinečný protiepidemický městský řád ze 17. století, jehož zásady se v některých ohledech podobají i dnešním opatřením.

Poslední česká královna? Zita Bourbon-Parmská!

20. 4. 2022 | 15:00 | A 204
doc. PhDr. Jan Galandauer, DrSc.

Otazník a vykřičník je v nadpisu proto, aby dal vyniknout poněkud bizarnímu obrazu spojující českou korunu s francouzskou a severoitalskou dynastii. Necelé dva roky, kdy Zita „panovala“, představují jen nepatrný časový úsek ve srovnání s předchůdkyněmi v habsburské dynastii (např. krásná „Sissi“ provázela Františka Josefa 44 let), přesto můžeme ženu císaře Karla charakterizovat za politicky daleko nejaktivnější, téměř bychom mohli říci nejvíce „dějinotvornou“ ze všech „spoluvládkyň“ habsburských panovníků. Ze Zitina dlouhého života (zemřela v březnu 1989) soustředíme pozornost především na období války, kdy Zita ať už dobře či sporně, v každém případě pronikavě, zasáhla do překotného dění – války, jež nakonec vyústila v převratnou přeměnu střední Evropy.

Vybledlé, ale ne ztracené: Po stopách šumavské historie/Verblichen, aber nicht verschwunden: Eine Spurensuche im Böhmerwald

27. 4. 2022 | 15:00 | A 204 a foyer
Wolfgang Schwarz, Tomáš Kraus

Přednáška k derniéře výstavy (v češtině)