Vyjádření k průvodci Do Klíše

V minulém týdnu proběhla především na sociálních sítích diskuze k nedávno vydanému architektonicko-historickému průvodci s názvem „Do Klíše. Průvodce ústeckou čtvrtí“, který byl jedním z výstupů projektu studentů Filozofické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Vyjádření autorského týmu k této diskuzi, které je plně podpořeno vedením Filozofické fakulty UJEP, si můžete přečíst níže.

Vzhledem k probíhající diskuzi k průvodci Do Klíše bychom se za projektový tým rádi vyjádřili k některým připomínkám ze strany veřejnosti.

V první řadě děkujeme za zájem ze strany čtenářů, děkujeme také za připomínky, kterým budeme věnovat větší pozornost v připravovaném druhém vydání a jeho elektronické verzi.

Největší debata probíhala ohledně názvu Do Klíše a návazně ve věci rodu názvu čtvrti. Název Do Klíše vzešel především z abstraktní invence autorů a měl vzbuzovat potřebu proniknout do hloubky poznání historie čtvrti. Zároveň dobře odpovídá trase procházky, kterou publikace provází a která vede vnitřkem zástavby – proto byla využita v grafické podobě šipka evokující ukazatel a povzbuzující k „zanoření“ do krásné a historické čtvrti města.

S názvem pak souvisí rovněž argumentace ohledně rodu názvu čtvrti. Etymologicky a pramenně je ukotven ženský rod, do nějž název přešel vývojem v 16. století (viz Profous 1949, s. 246). Na druhou stranu zvykově a lokálně se v jazyce pro čtvrť užívalo dle sdělení a osobní zkušenosti emeritního archiváře z Ústí nad Labem PhDr. Vladimíra Kaisera rodu jak ženského, tak středního. To vychází ze zavedené psané a tištěné formy německého názvu Kleische.

V užití středního rodu jsme tedy vycházeli z výpovědi pamětníků, kteří nás na tyto historické okolnosti ohledně užívání středního rodu upozornili. Nicméně uznáváme, že výše popsaná argumentace měla být v úvodu průvodce podrobněji rozvedena a formulována srozumitelněji, než je tomu ve stávajícím textu. V upraveném vydání se raději přidržíme soudobého úzu v užívání názvu v ženském rodě, i když tím možná zarmoutíme tu generaci, která mohla běžně používat střední rod, a to zřejmě s odkazem na střední rod v němčině.

Přes připomínky však stále věříme, že průvodce je z hlediska obsahu kvalitním počinem autorů-studentů a plní účel, pro který vznikl – popularizovat část Ústí nad Labem a pokusit se posunout vnímání jednotlivých staveb i urbanistického celku směrem k nalézání pozitivních stránek prostředí, ve kterém žijeme.

Táňa Šimková, Tereza Šťastná, David Šťastný