Vybledlé, ale ne ztracené. Po stopách šumavské historie s germanisty

Ve středu 27. 04. 2022 se na půdě Filozofické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem uskutečnila beseda k derniéře výstavy „Vybledlé, ale ne ztracené: Po stopách šumavské historie / Verblichen, aber nicht verschwunden: Eine Spurensuche im Böhmerwald“, spojená s představením nové knihy vydané Spolkem Adalberta Stiftera v Mnichově.

U příležitosti této derniéry zavítal na půdu naší fakulty kulturní referent výše zmíněného spolku, dr. Wolfgang Schwarz, jenž byl zároveň i koordinátorem studentské exkurze na Šumavu (2019) a autorem následné výstavy (2020), kterou bylo kvůli pandemické situaci možné v Ústí nad Labem prezentovat po opakovaném odložení až v letošním roce. V úvodním slovu přiblížil nejen genezi vlastní výstavy, nýbrž i svůj osobní vztah k Čechám a českému jazyku. Do následující živé debaty moderované dr. Kvapilem se zapojily i dvě účastnice exkurze – studentky ústecké germanistiky Daniela Suchá a Tereza Ostrowská. „Pro mě osobně byla exkurze i možnost podílet se na vzniku výstavy šokem. Tehdy jsem totiž byla v prvním ročníku bakalářského studia a díky této exkurzi se mi otevřely mnou dříve netušené atraktivní aspekty studia germanistiky,“ uvedla ke svým dojmům z akce ústecká studentka germanistiky Tereza Ostrowská.

Po debatě o výstavě dostal opět slovo dr. Schwarz, aby představil zbrusu nový překlad knížky Má cesta k našim Němcům (Mein Weg zu unseren Deutschen), obsahující příspěvky od Radky Denemarkové, Jaroslava Rudiše, Jiřího Padevěta, Erika Taberyho a dalších autorů, které byly součástí přednáškového cyklu pořádaného Spolkem Adalberta Stiftera v Mnichově. Příspěvky, stejně jako fotografie výstavy, dokazují, že česko-německé vztahy a jejich společná historie jsou stále živým tématem i předmětem vzájemného dialogu.

Výstava, kterou si mohli zájemci od 16. března prohlédnout ve foyer Filozofické fakulty UJEP a která je k dispozici také online v digitální formě, je výsledkem česko-německého projektu „Hranice v národních a nadnárodních kulturách vzpomínání mezi Českem a Bavorskem“ (2017-2020), na kterém se podílely na německé straně univerzity v Řezně a Pasově, na české pak Karlova Univerzita v Praze a Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem ve spolupráci se Spolkem Adalberta Stiftera v Mnichově.  Kromě vědeckých výstupů jako konference (v r. 2018 k regionálním a korporativním identitám v Ústí nad Labem), odborných publikací nebo dizertačních prací vznikly také dvě výstavy, zajímavé pro širší veřejnost. Na vzniku druhé z nich, s názvem „Vybledlé, ale ne ztracené“, se podíleli studující zúčastněných univerzit, když se v říjnu 2019 vydali společně na exkurzi na Šumavu po stopách dřívějšího německy hovořícího obyvatelstva s cílem zmapovat tato vybledlá místa paměti podél česko-německých hranic. Každý z účastníků pro výstavu následně vybral jednu svou fotografiia napsal k ní vlastní text.

Společně navštívili například kostel sv. Vintíře a hřbitov v Dobré Vodě, synagogu v Hartmanicích, Museum Fotoatelier Seidel v Českém Krumlově nebo rodný dům spisovatele Adalberta Stiftera: „Jako studentka prvního ročníku interkulturní germanistiky jsem se účastnila několika exkurzí. Na jedné z nich právě vznikla tato fotografie, která ve mně zanechala značné množství vzpomínek i informací. Vznikla při návštěvě dvoujazyčné expozici Adalberta Stiftera, založené v roce 2005 v jeho rodném domě a obsahově zaměřené především na Stifterův osobní a tvůrčí vztah k rodné Horní Plané a milované Šumavě. Díky tomu jsme mohla prohloubit své znalosti a vztah k tomuto česko-rakouskému spisovateli,“ dělí se o své dojmy studentka Ostrowská.

Na základě fotografií a textů z exkurze následně vznikla dvojjazyčná česko-německá výstava, jež originálním způsobem prezentuje vzájemné vztahy těchto dvou států, které nebyly vždy bez konfliktů. Rozmanitá fotodokumentace, doplněná o krátký text, zachycuje nejen kostely, hřbitovy či nově založená muzea, ale především kontrastně a citlivě připomíná obraz zanikajícího světa prostoupeného dnešní dobou.

„Když procházíte touto krajinou, vnímáte jen krásu zdejší přírody, která je vždy okouzlující. Málokdo si ovšem uvědomí, jakou zkázu tu zanechala historie. Proto je velice důležité vážit snahy zachovat místa, která nám tuto stránku historie,  byť i tu nehezkou, připomínají. Pro tuto výstavu, která vzešla z naší exkurze, jsem vybral fotografii, která jedno z těchto míst připomíná – jedná se kostel Boletice,“okomentoval význam exkurze student KGER Jan Hoffmann.

Jsme velmi rádi, že jsme prostor pro vzájemnou debatu mohli na naší univerzitě poskytnout, tentokrát na základě výstavy, která se konala za podpory Česko-bavorské vysokoškolské agentury (BTHA-FV3). Věříme, že příležitostí pro podobně inspirativní česko-německé setkání bude v budoucnu ještě mnoho.