Po teoretickém úvodu následovala část praktická, během které bylo možné analyzovat dopady cenzury a sociální regulace na konkrétních textech, respektive na příkladu vybraných spisovatelů – Marie Anny Sagerové a Roalda Dahla. Právě Dahlových děl se cenzura v posledních měsících výrazně dotkla. Nakladatelství přepsalo jeho dětské knihy, aby předešlo nekorektním či urážlivým výrazům a dle svých slov tak ochránilo citlivé čtenáře. Tento fakt vyvolal následně mezi přítomnými diskuzi o tom, do jaké míry – případně zda vůbec – je taková forma úprav žádoucí.
Opomenut při tom nebyl ani fakt, že neuvážený zásah do autorova díla může mít negativní dopad mimo jiné na jeho přijetí čtenáři, neboť ovlivňuje styl a celkový ráz textu. Cenzura samotná však nemusí být vždy chápána negativně: „Cenzura s sebou přináší i produktivní aspekty – jako například využití metafor – a může také podnítit zájem o dané autory,“ poznamenal dr. Wögerbauer s odkazem na to, že například přiznaná cenzura textů může o autory vyvolat o to větší zájem.
Workshop, který se konal v rámci projektu „U21 – Zkvalitnění grantové soutěže a výuky v doktorských studijních programech na UJEP“, pak přítomní hodnotili kladně nejen pro jeho spontánní a zajímavý průběh, ale především s ohledem na nabyté poznatky: „Workshop jistě přinesl mnoho zajímavých poznatků i pro mé další studium. Uvědomila jsem si, jak může cenzura ovlivnit přijetí autora u cílového publika. Svým průběhem také ukázal, jak spolu literární produkce, cenzura i sociální regulace vzájemně souvisí, přičemž nemusí mít nutně negativní dopad,“ okomentovala přínos jedna z přítomných doktorandek.
Mezi účastníky workshopu však nechyběli ani další studující, převážně z katedry germanistiky. Využili tak mimo jiné příležitost ke kontaktu s rodilým mluvčím, neboť workshop probíhal v němčině. „Jsme rádi, že jsme mohli zájemcům z řad studujících nabídnout workshop na téma cenzury a regulace v literatuře i ve vědě, které se dnes stává opět nanejvýš aktuálním. Náhled na tyto regulační mechanismy, které si studující spojují hlavně s autoritativními režimy a nikoli s demokratickou společností, byl pro studující v mnoha ohledech nový, o čemž svědčila i živá diskuze. Zároveň zde získaný vhled do problematiky a kritické vnímání regulativních procesů jistě uplatní nejen při svém dalším studiu, ale i při vnímání cenzury v širším společenském kontextu,“ uzavírá doc. Renata Cornejo z katedry germanistiky.
