Cílem předmětu je zprostředkovat studentům prostřednictvím cyklu odborných přednášek metodologické postupy, aktuální problémy a nejnovější zjištění oboru. Cyklus zahrnuje pravidelné přednášky domácích i hostujících odborníků na různá témata vztahující se k oboru.
Na další semestr se mohou studenti přihlásit v IS STAG. Návštěvníci z řad veřejnosti na akce nepotřebují žádnou rezervaci. Program bude vyhlášen před začátkem následujícího semestru na fakultním webu.
Uplynulé přednášky zimního semestru 2018/2019
Národní obrození, Bedřich Smetana a opera Libuše od skepse a odmítnutí nejen k opernímu úspěchu
3. 10. 2018 | 15:00 | FF A 306
Mgr. Martin Tichý
Smetanovu Libuši je možné vnímat jako příklad uměleckého díla, jehož popularita v čase roste. Jistě i proto, že autor komponoval tuto operu navzdory dobovým konvencím. V době premiéry se mohl spíše dočkat neúspěchu, ten se sice z nejrůznějších příčin nedostavil, i tak však Libuše získávala u posluchačů status výjimečného díla postupně.
Přednáška je rovněž i doprovodným programem pro slavnostní představení opery Libuše v Severočeském divadle opery a baletu.
Vernisáž výstavy Rok 1918 na Ústecku + přednáška Vznik republiky a provincie Deutschböhmen
4. 10. 2018 | 15:00 – přednáška | 16:00 – vernisáž | Muzeum města Ústí nad Labem
Mgr. Jan Grisa, PhDr. Filip Hrbek
Přednáška se zaměří na postavení českých Němců a Čechů na severu Čech. Na jejich možnosti a touhy vyplývající z poválečné situace. Představí německou provincii vzniklou na našem území v širším kontextu evropského dění.
Vršovci a ti druzí. O české nobilitě 11. a 12. století
10. 10. 2018 | 15:00 | A 306
doc. PhDr. Tomáš Velímský, CSc.
Letošní rok, jehož letopočet je ukončen osmičkou, poskytuje příležitost k připomenutí závažných událostí českých dějin, především těch, jež se odehrály ve 20. století. Souměřitelně významná data lze nalézt i pro období starších českých dějin, raný středověk však tak důležité události nenabízí, a tak se v historickém kalendáři objevují i jubilea méně podstatná.
K nim patří také tzv. vraždění Vršovců, k němuž došlo 26. října 1108 a v dnech následujících. Událost, pro příslušníky rodu Vršovců jistě krvavá a tragická, žádným historickým předělem nebyla, ale může představovat jakýsi odrazový můstek k zamyšlení se nad elitami českého raného středověku, jejich roli v přemyslovském státě 11. a 12. století, jakož i vývoji, který posléze vyústil ve 13. století ve vznik vrcholně středověké pozemkové šlechty.
Daniel Kroupa a jeho hosté
17. 10. 2018 | 16.30 hodin | A 306
Mgr. Daniel Kroupa, Ph.D.
Filosof a politolog Daniel Kroupa se setká s významnými hosty, se kterými bude besedovat o problematice minulých i současných vztahů k Rusku ve světle současné politiky i vzpomínání k roku 1968. Svou účast již potvrdili Štěpán Černoušek a Jakub Janda. Beseda se koná i v rámci 21. ročníku divadelního festivalu KULT.
Štěpán Černoušek
Do Ruska a zemí bývalého SSSR jezdí pravidelně od roku 1994, pobýval od Kavkazu po Krajní sever, od Kaliningradu až po Dálný východ. Podílí na výzkumném projektu „Čechoslováci v Gulagu“ v Ústavu pro studium totalitních režimů, mapuje místa spojená s tímto fenoménem. V roce 2009 založil sdružení Gulag.cz (www.gulag.cz), jehož cílem je popularizace výzkumu sovětského represivního systému. Zorganizoval čtyři expedice k opuštěným táborům Gulagu na Sibiři, výsledkem je virtuální muzeum Gulag Online www.gulag.online.
Absolvoval obor teritoriální studia na Fakultě sociálních věd UK, studoval také rusistiku a lotyštinu na Filozofické fakultě UK. Podílel se na dobročinných projektech v Čečensku, vytvořil sekci čečenských, gruzínských, arménských a osetských pamětníků na portálu Paměť národa. Dlouhodobě spolupracuje s ruským sdružením Memorial, inicioval vznik jeho pobočky v České republice a také české verze ruských vzpomínkových projektů Poslední adresa či Navrácení jmen.
Jakub Janda
Jakub Janda je vedoucím programu Kremlin Watch a od roku 2018 ředitelem think-tanku Evropské hodnoty se sídlem v Praze. Specializuje se na reakci demokratických států na nepřátelské dezinformační a ovlivňující operace. Je spolupracovníkem Institutu pro bezpečnostní politiku a pravidelným přispěvatelem pro Atlantic Council. Pracuje jako člen redakční rady expertního portálu AntiPropaganda.sk a jako hrdý člen Aktivních záloh českých ozbrojených sil.
V letech 2016 – 2017 byl pověřen českými bezpečnostními a zpravodajskými institucemi, aby konzultoval kapitolu “Vliv cizích mocností” v rámci Auditu národní bezpečnosti, kterou provedla česká vláda, kde se podílel na politickém posunu v této oblasti. Od roku 2015 byl požádán, aby poskytl informace nebo školení ve více než 20 zemích. V minulosti pracoval pro humanitární agenturu ADRA International a pro člena českého parlamentu. Je možné jej sledovat na Twitteru či na Facebooku.
ČTK – moderní médium se stoletou historií
24. 10. 2018 | 15:00 | A 306
Radka Marková - šéfredaktorka ČTK
Česká tisková kancelář oslaví letos 28. října sto let od svého založení, vznikla ve stejný den jako samostatné Československo.
U příležitosti tohoto jubilea Vás zveme na přednášku šéfredaktorky zpravodajství ČTK Radky Markové, s následnou diskusí.
Radka Marková je šéfredaktorkou ČTK od letošního února, je první ženou ve stoleté historii agentury v čele jejího zpravodajství. V ČTK pracuje od roku 1997, začínala jako zpravodajka domácí redakce. V letech 2001 – 2003 byla zpravodajkou ČTK v Paříži, za své působení obdržela ocenění Novinářská křepelka, které uděluje Český literární fond mladým a perspektivním novinářům do 33 let. Čtyři roky (2004 – 2007) řídila zahraniční redakci ČTK, poté byla pověřena různými rozvojovými projekty. Od roku 2009 do letošního ledna pracovala jako šéfeditorka zpravodajství ČTK. Vystudovala politologii na Fakultě sociálních vědu Univerzity Karlovy.
Dozvíte se mimo jiné:
- jak se prolínaly dějiny národní tiskové agentury s dějinami Československa a České republiky.
- jaké bylo postavení ČTK v osudových osmičkách 20. století.
- jak funguje ČTK v současnosti, jaké je její postavení v české mediální krajině.
Mapa Mikuláše Klaudyána jako obraz jagellonských Čech
31. 10. 2018 | 15:00 | A 306
Prof. PhDr. Michaela Hrubá, Ph.D., Mgr. Vilém Zábranský, Ph.D.
Připomínáme 500 let od vydání Klaudyánovy mapy Čech, prvního přehledného, tištěného kartografického díla, zobrazujícího Čechy spolu s pozoruhodnou obrazovou a heraldickou výzdobou. Na rozdíl od mapového znázornění Čech v Münsterových Kosmografiích i na samostatných mapách Evropy je Klaudyánova mapa podrobnější, obohacená o dobové reflexe společenských, politických a náboženských poměrů v českých zemích ‒ česká města, rozlišená mapovými značkami na kališnická a katolická či obrazová a heraldická výzdoba, umístěná v horních dvou třetinách mapového listu, dotýkající se tehdejších nešvarů, viděných očima stoupence jednoty bratrské, Mikuláše Klaudyána. Výročí Klaudyánovy mapy konvenuje s významným datem naší historie, spjatým s českou/československu státností, s rokem 1918. První samostatná mapa Čech se tak stává nejen symbolem počátků české kartografie, ale s ohledem na osobnost autora i odkazem myšlenkové svobody a regionální identity.
Politická karikatura a satira v období 1933-53
7. 11. 2018 | 15:00 | Muzeum města Ústí nad Labem
Mgr. Petr Karlíček, Ph.D. (Archiv města Ústí nad Labem)
Přednáška se prostřednictvím karikatur a satiry zaměří na tři důležitá osmičková výročí, tedy na roky 1918, 1938 a 1948. K vidění budou více či méně vtipné satirické kresby vytvořené Čechy, Slováky i českými Němci. Přítomní se seznámí s alternativní obrazovou historií našeho území - od první republiky, přes druhou světovou válku, dobu poválečnou až do počátku padesátých let. Stranou nezůstanou ani více či méně zapomenuté osobnosti autorů karikatur. Málokdo dnes ví, že jeden z nejvýznamnějších karikaturistů Evropy, Hanns Erich Köhlera, pochází z našeho regionu.
Přednáška je rovněž součástí programu v rámci Týdne vědy a techniky.
Akademická obec FF UJEP
14. 11. 2018 | 15:00
V rámci celofakultního PVK jste srdečně zváni na zasedání Akademické obce, během kterého proběhne přednáška dr. Jaroslava Rokoského na téma "Sto let republiky".
Workshop odborných praxí KGER - Burza pracovních příležitostí a stáží
21. 11. 2018 | 15:00
Identita Němců v českých zemích kolem roku 1918
28. 11. 2018 | 15:00 | FF A 306
Doc. PhDr. Kristina Kaiserová, CSc.
K hledání identity Němců v českých zemích došlo už v předválečné době. Souviselo to s diskusí v rámci německojazyčných oblastí, které instituce mají být dominantní pro profilaci němectví a kde by měly sídlit. Důležité byly i vazby na sousední německý stát, přičemž se jednalo o široké spektrum segmentů, týkaly se například i kultury. Je však zároveň třeba uvést, že tento proces se týkal především elit, široké vrstvy se definovaly nadále teritoriálně.
Vznik Československé republiky v roce 1918 byl pro české Němce šok, třebaže situace již od roku 1917 nebyla prorakousko-uherskou monarchii růžová. Vznik provincií byl do jisté míry zoufalé gesto, které nemělo nárok na úspěch. Našim Němcům tedy nezbylo, než hledat své místo v rámci nového státu. Opět se objevuje otázka společné identity, která je stále více spojována s pojmem sudetoněmectví. Nejedná se o pojem nový, své kořeny má v předválečné době, ale nyní stále více dochází k posunu od geografického pojmu přes etnografickou a kulturní dimenzi po význam politický. Tento vývoj pak probíhal po celých dvacet let v různých rovinách.
Postdramatické divadlo: Změna paradigmatu v divadelním umění nebo vědecký paradox?
5. 12. 2018 | 15:00 | FF A 306
Mgr. Jitka Pavlišová, Ph.D.
Dnes běžně (a často nekriticky) přejímaný termín „postdramatické divadlo“ použil v návaznosti na radikální proměny divadla v druhé polovině 20. století poprvé Hans-Thies Lehmann ve svém stejnojmenném teatrologickém eseji z roku 1999. Ovšem co přesně tento pojem obnáší a jaké divadelní praxe se nejvíce dotýká? A jak koresponduje s jinými ekvivalenty (performativní obrat, režisérské divadlo, postmoderna), které rovněž tak pojmově zaštiťují sledované období? A má ještě vůbec co do činění s dramatickým textem coby dominantou evropského divadla předchozích údobí? Fenomén postdramatického divadla bude v tematické přednášce demonstrován jak z perspektivy jeho teoretického zkoumání, tak na konkrétních příkladech jednotlivých představitelů a doplněn četnými videoukázkami.
Jitka Pavlišová působí jako odborná asistentka na Katedře divadelních a filmových studií Univerzity Palackého v Olomouci se zaměřením na německojazyčnou divadelní provenienci a oblast současného tance a performance. K této problematice dokončuje momentálně publikaci s názvem Konceptuální obrat v současném tanci a performance.
Úsvit modernity: káva, čaj a čokoláda ve střední Evropě
12. 12. 2018 | 15:00 | FF A 306
doc. Mgr. Karel Černý Ph.D. (Ústav dějin lékařství a cizích jazyků 1. LF UK)
Přednáška se zaměří na dějiny výživy a představí tři kofeinové stimulanty - kávu, čaj a čokoládu, jak postupně pronikaly v renesanci a baroku na evropský kontinent.
Budu se zabývat prvními zmínkami o těchto potravinách, kontextu jejich přijímání evropskými konzumenty a tomu, jak se informace o nich šířily v odborné literatuře té doby. Shrnu také, co je známo o fenoménu kavárny jako symbolu rodící se občanské společnosti 18. století.
Nakonec se vždy podívám podrobněji na přijímání kofeinových nápojů v Čechách: co je známo o hmotné kultuře konzumace a zda je možno rekonstruovat dobové recepty."
