- Fotogalerie
-
článek v MF DNES "V kopřivách u potoka našli starý mlýn na střelný prach" - článek na iDNES "V kopřivách jsme našli zbytky mlýnu na střelný prach, říká historik"
- Vysílání Český rozhlas Sever
V letech 2015–2016 byla ve spolupráci se Spolkem pro obnovu památek Úštěcka a s Národním památkovým ústavem, územním pracovištěm Ústí nad Labem vytvořena stavební dokumentace pro předprojektovou přípravu revitalizace kostela Nanebevzetí Panny Marie, jejíž součástí byl průzkum barevnosti, 3D dokumentace oltáře a plastické štukové výzdoby kostela. V rámci studentského projektu Terra Sacra Incognita proběhl v roce 2017 plošný průzkum obce.
V letošním roce se pozornost přesunula z areálu zámku, kostela a vsi do údolí Úštěckého potoka na jihozápadním okraji katastru Konojed. Průzkum se tentokrát zaměřil na archeologizované raně barokní objekty poplužního dvora (Mayerhof), mlýna na střelný prach (Pulvermühle) a obilného mlýna (Konmühle).
„I přes současný torzální stav Mayerhofu... z rozsáhlého hospodářského areálu se po roce 1945 dochovaly pouze torza obvodových zdí staveb a sklepy... je tento výzkum důležitým pramenem pro studium architektury hospodářských budov a také významnou součástí paměti krajiny,“ uvádí PhDr. Kamil Podroužek, Ph.D., vedoucí Centra dokumentace a digitalizace kulturního dědictví FF UJEP.
Na výzkumu se formou odborné praxe významně podílejí studenti oborů Dokumentace památek a Kulturní historie, kteří se tak postupně seznamují se základními metodami a technikami dokumentace historických staveb a ohrožených památek.
„Nejcennější, co se letos objevilo, doložilo a v terénu zdokumentovalo, je areál mlýna na střelný prach. Památka je významným dokladem o hospodářské a vojensko-podnikatelské činnosti na panství rodu Šporků. Jedná se o torzo unikátního výrobního objektu využívajícího vodní sílu Úštěckého potoka, vystavěného krátce po třicetileté válce a sloužícího k rozmělnění a smíšení sanytru, dřevěného uhlí, síry a borové smůly při výrobě černého střelného prachu,“ doplňuje dr. Podroužek.
Všechny tři zmíněné raně barokní areály zemědělské výroby jsou cenným historickým dokladem způsobu hospodaření panského velkostatku. Jejich torzální architektura je bezprostředně ohrožena zánikem, především rozebíráním stavebního materiálu k druhotnému využití, sukcesí lesa, ale také svévolným rabováním archeologických situací slídícími detektoráři.
Cílem výzkumu je lokalizace všech dochovaných terénních reliktů, hypotéza stavebního vývoje a funkce objektů a návrh na prohlášení území za archeologickou lokalitu.
