Non-citizens in the City: Collegium Politicum se sešlo na ústecké univerzitě

Mezinárodní badatelská síť Collegium Politicum sdružuje odborníky z evropských univerzit a výzkumných center, kteří se zabývají oblastí antického politického myšlení. Členské univerzity pořádají každoročně konference věnované otázkám antické politické teorie a její recepce v dějinách politického myšlení, včetně vlivu antických konceptů na moderní Evropu.

Po sedmi letech se pořadatelství konference pod hlavičkou Collegium Politicum vrátilo na Univerzitu J. E. Purkyně, kde se ve dnech 20. – 21. května 2022 uskutečnilo již 21. výroční setkání Collegium Politicum, tentokát na téma „Non-citizens in the City: Strategies of Differentiation and Integration in Ancient Political Theory and Practice“. Pořadatelem konference byla katedra filosofie a humanitních studií, v jejíchž výukových a badatelských aktivitách má segment antického myšlení stabilní místo, a kterou v rámci CP reprezentuje členka katedry dr. Veronika Konrádová.

Téma konference otevřelo otázky ohledně statusu osob, které jsou z politického hlediska marginalizovány, a to v tom smyslu, že jim není přiznáno plné občanství. Tyto osoby jsou nicméně také nějakým způsobem začleněny do struktury obce. Teoretický pohled na tyto otázky vychází z poznatku, že v antické společnosti bylo občanství vysoce ceněnou a chráněnou hodnotou. Obec však neobývali pouze občané, ale také početné skupiny neobčanů, kteří se významně podíleli na jeho fungování. Například ženy, děti, otroci a usedlí cizinci (metoikové) byli nedílnou součástí obce, nicméně postrádali občanský status s jeho povinnostmi a výsadami. V širším smyslu byly přitom manželky a děti občanů součástí občanského tělesa, protože z dětí mužského pohlaví vyrůstali plnoprávní občané a zákonné manželky byly zárukou, že se budou rodit další generace plnoprávných občanů. Ženám byly také svěřovány významné rituální povinnosti během státních svátků. Tyto skutečnosti vybízejí k zamyšlení nad diferencovaným postavením občana a neobčana v celku obce, včetně možných přechodových momentů mezi jejich statusy, stejně jako k zamyšlení nad antickým pojetím svobody a otroctví a vyhraněným vztahem k cizincům či „barbarům“. Takto vymezené téma otevírá řadu souvislostí a perspektiv: na jedné straně vybízí ke zkoumání ideologického zázemí pro diferencující a restriktivní praktiky, na straně druhé umožňuje analyzovat souběžné inkluzivní přístupy.

Je potěšující, že téma týkající se osob „na okraji“ samo nestojí na okraji badatelského zájmu, o čemž svědčí řada špičkových příspěvků, které se sešly na letošní konferenci. Na konferenci vystoupili renomovaní badatelé působící na univerzitách v Evropě i v zámoří jako Eckart Schütrumpf, Giovanni Giorgini, Christoph Horn, Manuel Knoll, Alberto Maffi, Elena Irrera, Michele Curnis, Simon Weber, Bernat Torres, Philip Schmitz, Federica Piangerelli a Nevim Borçin. Z českých badatelů přednesli své příspěvky Jakub Jinek, Kryštof Boháček a zástupkyně hostitelské univerzity Veronika Konrádová.

Účastníci konference si zároveň připomněli přínos bývalého děkana Filosofické fakulty UJEP a člena tehdejší katedry politologie a filosofie doc. Aleše Havlíčka, který se zasloužil o integraci UJEP do těchto prestižních struktur mezinárodního bádání. Pořadatelé konference také oceňují institucionální podporu, které se této významné akci dostalo ze strany Filosofické fakulty UJEP. Velký dík patří všem, kteří přispěli k hladkému průběhu konference.