Tematizován byl pojem hranice z nejrůznějších úhlů pohledu, zejména pak jako hranice mezi vlastním a cizím a z ní vyplývající hranice jako komunikační bariéry, vznikající i na základě vnějších odlišností jako je barva pleti, jiný jazyk či národnost, sexualita (queer literatura) anebo naopak hranice jako místa jejího překonávání v rámci migračního diskurzu či překračování hranic formou literárních žánrů.
Navzdory nejrozmanitějším přístupům jednotlivých příspěvků se objevily jejich společné rysy – opakovaně byl tematizován paradox hranice, která figuruje jednak jako dělicí čára, ale zároveň plní i funkci průchozí a spojující linie. Jak z následných diskuzí vyplynulo, pojem hranice je přítomen a vyobrazován pouze jako konstrukt, u něhož je vždy přítomná i snaha o jeho dekonstrukci. „Je zjevné, že dekonstrukce těchto konceptů je nepřetržitým procesem, který se neustále mění a musí se nově definovat“, vysvětluje jeden ze zahraničních účastníků, Daniel Schmidt. „Tento workshop jednoznačně ukázal, jak je vzájemné sdílení vědecko-výzkumné perspektivy a živá výměna názorů – i přes stále všudypřítomný covid, anebo právě kvůli němu – nesmírně důležitá.“
Zkoumaný pojem hranice se tak jen zřídka jeví jako nepřekonatelná bariéra, nýbrž je koncipován jako dynamický proces, ve kterém se hranice mezi vlastním a cizím vždy nově definuje a nastavuje. Významnou roli v těchto diskurzech hrají dichotomické pojmy jako domov/cizina, východ/západ, chudoba/bohatství, alterita/identita a s nimi spojené procesy postkoloniálního a postimperiálního kulturního osvojování či perspektiva eurocentrismu. Účastnice a účastníci workshopu se tak snažili nalézt odpovědi na otázky, jaké hranice a jakým způsobem jsou v německy psané současné literatuře vyobrazovány, popř. jaké (utopické) obrazy Evropy s hranicemi a bez hranic nabízejí.
Jak uvádí Annabelle Jänchen, doktorandka katedry germanistiky FF UJEP a členka organizačního týmu, workshop se konal v rámci jejího doktorského grantu U21, věnovaného zkoumání funkce hranic v současné německojazyčné literatuře: „Během workshopu jsem získala řadu nových podnětů a jsem si jista, že zajímavé přednášky, široká paleta názorů a následná živá diskuze obohatila i další účastníky a účastnice. Diskuze o hranicích v Ústí nad Labem je pro mě obzvlášť zajímavá, protože samotné místo je velmi ambivalentní a silně formované různými historickými zkušenostmi. Je to také místo, které bylo – z německého pohledu – ve druhé polovině 20. století ‚odříznuto‘ za hranicemi železné opony a které se za posledních 30 let – po pádu těchto hranic – neuvěřitelně proměnilo. Jsem proto ráda, že jsme do Ústí mohli pozvat kolegyně a kolegy, kteří se tímto tématem zabývají a iniciovat tak velmi plodnou vzájemnou výměnu názorů.“
Mezinárodní workshop proběhl hybridní formou. Do Ústí dorazili přednášející ze švýcarské Basileje (Anna Karško), z německého Bayreuthu (Kpanté Wayigma) a Brém (Daniel Schmidt a Libuše Černá). Možnost připojení online pak využili přednášející nejen z České republiky (Petr Pytlík a Markéta Balcarová), ale i z Chorvatska (Milka Car), Maďarska (Kristina Kocyba), Německa (Shiqi Yu), vzdálené Indie (Nishant K Narayanan) či Jihoafrické republiky (Klaus Tezokeng Tchiha).
Jak doplnila spoluorganizátorka doc. Cornejo: „Příhraniční poloha města Ústí nad Labem s jeho pohnutou historií, ve které hraje problematika hranic neodmyslitelnou roli, je ideálním místem pro podobný workshop. Na téma hranice a její různorodé podoby v současné německojazyčné literatuře chceme v budoucnu navázat a jednotlivé aspekty, které na tomto workshopu vykrystalizovaly, prohlubovat na dalších konferencích.“
