První cyklus přednášek byl velmi úspěšný a Katedra již chystá pokračování na další semestry.
Program v LS 2018/2019:
Pravice a levice: přežitek, nebo funkční koncept?
Mgr. et M.A. Jan Charvát, Ph.D.
19. 3. | 18:00 | Hraničář
V posledních letech často zaznívá, že pojmy pravice a levice se přežily a jejich význam se vytratil. Bude s takovým tvrzením moderní politická věda souhlasit? A co vůbec tyto pojmy znamenají? Měnil se nějak jejich význam během posledních sto let? A porozuměli jsme vůbec tomuto rozdělení po roce 1989, kdy začalo být významné i pro nás, správně?
Dělohy k pronájmu (Surogátní mateřství)
Mgr. Barbora Řebíková, Ph.D.
23. 4. | 18:00 | Hraničář
Surogátní mateřství je definováno jako situace, kdy žena (náhradní matka) nosí a porodí dítě pro někoho jiného. Dítě může a nemusí být s náhradní matkou geneticky příbuzné. Po porodu surogátní matka dítě odevzdá „objednávajícímu páru“ a dá souhlas k jeho adopci. „Objednávající pár“ si dítě adoptuje a stává se jeho zákonnými rodiči. V České republice neexistuje zákon, který by surogátní mateřství upravoval. Ročně se zde pomocí náhradních matek narodí stovky dětí. Mělo by být v České republice surogátní mateřství ošetřeno zákonem a proč? Jedná se o altruistickou oběť, byznys či potřebnou léčbu neplodnosti? Je surogace eticky zavrženíhodná a právně nepřípustná, nebo není?
Máme naději?
doc. Mgr. Martin Nitsche, Ph.D.
21. 5. | 18:00 | Hraničář
Tání ledovců, vymírání druhů (zvláště hmyzích) a vůbec globální klimatické změny většinu z nás vedou k úvaze, zda vůbec jako lidstvo máme naději na udržení současné formy našeho života. Podobně se můžeme ptát i tváří v tvář politickým dějům v současném světě (typu brexit či volba Trumpa). Přednáška nechce odpovídat přímo na to, zda nějakou naději máme. Jejím cílem je vyjít z naší situace, která se nejistotou typu “Máme naději?” vyznačuje, a filosoficky se ptát: Co to vůbec znamená mít naději? Co je to naděje? Jaký je vztah naděje a budoucnosti (a času vůbec)? Má přítomnost nějaký přístup k budoucnosti a lze ji vůbec jakkoli předvídat či očekávat? Při odpovědi na tyto otázky bude představena mimo jiné pragmatická teorie naděje (a její vztah k demokracii) a současné koncepty tzv. radikální naděje (v čase krize).
Rodinné a intimní vztahy v antickém Řecku
Mgr. Veronika Konrádová, Ph.D.
11. 6. | 18:00 | Hraničář
Diskuse o tom, jak vypadá běžná rodina a co je „normální“ ve vztazích a způsobech partnerského soužití, dříve nebo později narazí na skutečnost, že hranice normality jsou v různých kulturních okruzích rozvrženy různě. Přitom nemusí jít o kultury cizí a vzdálené, ale i o kultury, jejichž dědictví neseme sami v sobě, jako je tomu v případě kultury antického Řecka, které je kolébkou evropské civilizace. Jak staří Řekové chápali rodinu, jak u nich fungovaly vztahy mezi muži a ženami, ale i vztahy mezi muži a muži nebo ženami a ženami? To jsou otázky, které odkrývají pestrou mozaiku vztahů, které v řecké společnosti fungovaly leckdy překvapivě odlišně a nesly specifické sociální významy.
