TERRA SACRA INCOGNITA
  • Terra Sacra Incognita
  • Terra Sacra Incognita
  • Terra Sacra Incognita

VÝSTAVA

Vítejte na stránkach projektu Terra Sacra Incognita. Hlavním výstupem tohoto projektu je putovní výstava sestávající z osmi rolll-up bannerů. V případě zájmu o zapůjčení výstavy, kontaktujte prosím koordinátorku projektu Bc. Gabrielu Růžičkovou: gabriela.ruzickova@ujep.cz.

Umístění výstavy:
12.12.2017 — 31.1.2018: Atrium Filosofické fakulty UJEP, Pasteurova 13, Ústí n/L.
26.3.2018 — 26.4.2018: Atrium Územního odborného pracoviště NPÚ v Ústí nad Labem, Podmokelská 1/15, Ústí nad Labem, Krásné Březno.
25.5.2018 — 26.5.2018: Kostel Nejsvětější Trojice v Zahořanech v rámci Noci kostelů.
23.6.2018 — 30.7.2018: Úštěk - umístění bude upřesněno.
1.10.2019 — 30.10.2019: Hradní Galerie Litoměřice, Tyršovo náměstí 68, Litoměřice.

PŘEDSTAVENÍ PROJEKTU

Název našeho projektu se do češtiny nepřekládá snadno. Snad že vznikl na základě pocitu při vstupu do neznáma zapomenuté krajiny, ve které je i přes všechen zmar cítit dotek posvátného. Vyjadřuje tak i povzdech nad tím, že nevíme, co máme ve svých rukách. Naše krajina, kterou člověk po staletí kultivoval svou prací tak, že o ní mohl básník prohlásit „zemský ráj to na pohled“, připomíná dnes chaotické předpeklí. Zánik a zmar řádu lidské kultury nás děsí dokladem lidské smrtelnosti a naše rychle se množící provizorní řešení zůstávají bez ambice trvalé udržitelnosti na půli cesty k životu věčnému.

Přesto v této krajině něco přetrvává. Jsou to stopy minulosti. Vybízí nás k zastavení. Kladou nám otázky a my v nich můžeme hledat svoje odpovědi.

Zastavme se tedy na chvíli na jižním úpatí Českého středohoří, ve dvou obcích,  Konojedech a Zahořanech. Obě lokality nejsou vybrány zcela náhodně, již při prvním pohledu lze v nich nalézt řadu shodných znaků: rozsáhlý areál panského sídla s parkovou úpravou okolí, monumentální kostel na výrazném místě, osu historické dálkové komunikace, řadu autenticky dochovaných venkovských staveb i drobných sakrálních památek. Společný je i osud vysidlovaného a dosidlovaného prostoru a jejich umístění mimo stávající hlavní dopravní tepny. V řadě detailů se samozřejmě také liší: Zahořany leží poblíž Labe, v nadmořské výšce 165 m n. m., ve spádové oblasti města Litoměřic. Na jejich katastrálním území o rozloze 2,95 km2 žilo v roce 2011 trvale 336 obyvatel. Konojedy leží v nadmořské výšce 320 m n. m., na samotném východním okraji litoměřického okresu a Ústeckého kraje. Nejbližším městem je jim Úštěk a v roce 2011 žilo na katastrálním území o rozloze 5,69 km2 trvale 100 obyvatel.

V letech 2015 – 2017 se obě lokality staly předmětem zájmu akademických pracovníků a studentů katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, kteří se svým návrhem projektu Terra Sacra Incognita uspěli ve Studentské grantové soutěži UJEP.

Projekt si kladl za cíl zdokumentovat a analyzovat dochované historické objekty v katastrálních územích Konojed a Zahořan a na základě jejich vyhodnocení hledat funkci a společenský význam obou lokalit v době jejich největšího rozkvětu – v období baroka. V obou lokalitách byly vybrány ohrožené nemovité památky, které byly dle metodik NPÚ kategorizovány do jednotlivých typů: drobné sakrální památky, sakrální architektura, panská sídla, venkovské stavby a technické památky. K nim byly na základě výsledků plošných průzkumů přiřazeny další objekty, u kterých dosud nebyl reflektován jejich historický výpovědní potenciál. Všechny nalezené historické objekty byly inventarizovány, byl proveden jejich základní popis, fotodokumentace a vyhodnocení. U ohrožených památek a objektů s nereflektovaným historickým a památkovým potenciálem byla provedena podrobná terénní dokumentace stávajícího stavu, především fotodokumentace, geodetické a stavební zaměření, doplněná o video dokumentaci urbanistických vztahů či dendrochronologické analýzy dřevěných konstrukcí. Ohrožené umělecké prvky a detaily s vysokou výpovědní hodnotou byly dokumentovány fotogrammetricky nebo skenovány optickým či laserovým skenerem. U významných objektů prokázaného památkového zájmu byly také zpracovány archivní rešerše.

Podrobná dokumentace těchto staveb se stala podkladem pro stavebně historické a uměleckohistorické analýzy, které si kladly za cíl zhodnotit význam staveb pro historický vývoj lokalit a definovat tím jejich stávající památkovou hodnotu.

Projekt realizovali akademičtí pracovníci katedry historie FF UJEP v Ústí nad Labem, PhDr. Kamil Podroužek, Ph.D., Mgr. Jakub Pátek, Ph.D., Mgr. Táňa Šimková, Ph.D. a PhDr. Vít Honys, studenti doktorského studia Českých dějin, Mgr. David Skalický, Mgr. Antonín Kadlec, Mgr. Jan Peer, PhDr. Ivan Fuksa, PhDr. Václav Zeman, Mgr. Martin Zubík, studenti magisterského studia Kulturně historické regionalistiky, Bc. Jan Horák, Bc. Michal Trněný, Mgr. Barbora Větrovská, Mgr. Monika Stará, Mgr. Eva Česáková, Bc. Anna Zubáčová, Bc. Roman Švec a Bc. Martin Bartoš. V rámci desetidenních odborných studentských praxí a specializačního semináře Terénní cvičení ze stavební historie se projektu účastnili také studenti bakalářského studia oborů Dokumentace památek a Kulturní historie KHI FF UJEP.

Externími spolupracovníky byli Mgr. Martin Barus a Mgr. Tomáš Sekyrka, Ph.D. Projekt, který probíhal v letech 2015 – 2017, koordinovala a administrovala Bc. Gabriela Růžičková z Centra pro dokumentaci a digitalizaci kulturního dědictví FF UJEP. Náklady dosáhly 925.064,- Kč a jejich nejvýraznější položku tvořila studentská stipendia.