Přednášky pro doktorandy mohou navšívit i další zájemci po předchozí domluvě s Oddělením pro vědu a výzkum. Pro získání odkazu přednášky pište, prosím s předstihem, na e-mail: michaela.koumarova@ujep.cz. Děkujeme.
Program LS 2020/2021
Komunistické Československo v 50. letech 20. století
Jiří Pernes
24. 3. 2021 | 17:00
Měšťanská rodina v raném novověku v kontextu výzkumu dějin rodiny
Michaela Hrubá
31. 3. 2021 | 17:00
Magie a medicína na prahu raného novověku
David Tomíček
7. 4. 2021 | 17:00
Okolnosti prvních náletů na Protektorát Čechy a Morava v roce 1940
Martin Veselý
14. 4. 2021 | 17:00
Lidové vzdělávání v Evropě na konci 19. a počátkem 20. století
Kristina Kaiserová
21. 4. 2021 | 17:00
Renesanční umění v severozápadních Čechách
Jan Royt
28. 4. 2021 | 17:00
Mediální revoluce a komunikace v 15. až 18. století
Martin Holý
5. 5. 2021 | 17:00
Jak dnes vnímat popravu 27 českých pánů?
Lydie Petráňová
12. 5. 2021 | 17:00
Od „ochrany nemeckej veci“ ku kultu hákového kríža: Fašizácia nemeckej menšiny na Slovensku v československom kontexte
Anton Hruboň - Fakulta politických vied a medzinárodných vzťahov Univerzity Mateja Bela v Banskej Bystrici
13. 5. 2021 | 17 hodin - odkaz na vyžádání na oddělení pro vědu - michaela.koumarova@ujep.czSúčasťou vyše trojmiliónovej nemeckej komunity v medzivojnovom Československu bolo i temer 150-tisíc karpatských Nemcov žijúcich v slovenskej časti spoločného štátu. Na základe najnovších výskumov slovenskej historiografie prednáška zanalyzuje cestu karpatských Nemcov od regionálne a nábožensky diverzifikovanej menšiny po vzniku ČSR k národnosocialistickej „Volksgruppe“ s výsadným postavením v období Slovenského štátu. Špeciálnu pozornosť na púti od nacionalizmu k nacizmu bude venovať dynamike politického vývinu karpatských Nemcov a ich interakcii s Národnou obcou fašistickou a Sudetonemeckou stranou, prostredníctvom ktorej sa napokon celoslovensky pôsobiaca Karpatskonemecká strana stala predĺženou rukou Berlína na Slovensku a pomocným nástrojom pri rozbití ČSR v marci 1939. Vychádzajúc z aktuálnych diskusií v európskom priestore prednáška zároveň ponúkne i metodický rámec skúmania fašizácie ako politicko-kultúrneho procesu, využiteľného i pri výskume politického radikalizmu na regionálnej a lokálnej úrovni.
"Přemyslovny v Polsku - dynastická manželství jako způsob šíření kulturních vzorů"
Dr. hab. Marzena Matla
19. 5. 2021 | 17:00 - odkaz na vyžádání na oddělení pro vědu - michaela.koumarova@ujep.czRole žen ve středověku vzbuzuje v západní historiografii zájem již po mnoho desetiletí. V polské a středoevropské historiografii však má tento výzkum zatím omezený rozsah, a týká se to zejména kulturních aktivit žen. To je způsobeno jednak nedostatkem pramenů, a jednak podceněním role žen při recepci a šíření nových kulturních trendů. Přestože význam představitelek dynastií pro šíření nových forem spirituality je stále více uznáván, například na pozadí nových náboženských proudů ve 13. století, a vznikají jednotlivé práce o významných panovnicích, dvorském školství nebo přítomnosti žen v písemnictví, nadále je příliš málo pozornosti věnováno širší analýze činnosti žen jako spolutvůrkyň kultury. Ačkoli je raně středověké písemnictví doménou mužů, příliv rukopisů často odhaluje důležitou roli zahraničních manželek polských knížat, jednak jako prostřednic vyšší západní písemné kultury, a jednak jako čtenářek náboženských knih. Kromě toho je jejich přítomnost patrná i v pragmatickém písemnictví. Aktivita žen se soustředí především v náboženské oblasti, tedy ve prospěch církve. Manželky piastovských knížat měly vliv na zavádění nových řeholních řádů, byly zakladatelkami nebo spoluzakladatelkami řeholních institucí a kostelů. V oblasti světské kultury mohly prosazovat nové západní módy, zatímco v náboženské oblasti mohly popularizovat kulty nových světců nebo ovlivnit vývoj sakrální architektury a umění. Tyto otázky budou analyzovány na příkladech představitelek přemyslovské dynastie – Dobravy, manželky Měška I., Heleny Znojemské, manželky Kazimíra Spravedlivého, a Anny Slezské, manželky Jindřicha Pobožného. Předmětem zájmu bude nejen rozsah vlivu českých kněžen na polskou kulturu, ale také odpověď na otázku, do jaké míry přenášely kulturní tradice své vlasti do Polska.
Dr. hab. Marzena Matla je profesorkou na Historickém ústavu Univerzity Adama Mickiewicze v Poznani. Patří dnes mezi přední polské medievistky a bohemistky. Ve svém odborném zaměření se soustřeďuje především k dějinám raně středověkého státu a střední Evropy jakožto společného kulturního a sociálního prostoru. Speciální zájem projevuje o český přemyslovský stát a osobnosti této dynastie, ať už se jedná o témata spojená s politickými a kulturními dějinami či historickou antropologií a dějinami mentalit. Mimo jiné je autorkou monografií Czechy. Początki Państw (Poznaň 2014), Pierwsi Przemyślidzi i ich państvo (Varšava 2008) či odborných statí Opowieść Kosmasa o Pięciu Braciach Męczennikach i jej potencjalne źródła - krótki przyczynek do dyskusji (Historia Slavorum, Toruń 2014) či Czy kobieta zasługiwała na zainteresowanie rocznikarzy? Rozważania na podstawie najstarszej annalistyki polskiej i czeskiej (Hominem quaerere. Człowiek w źródle historicznym 2008)
Wegenetze des europäischen Geistes – Peregrinatio academica europäischer Studenten im konfessionellen Zeitalter
Matthias Asche
26. 5. 2021 | 17:00 - odkaz na vyžádání na oddělení pro vědu - michaela.koumarova@ujep.czPřednáška pořádaná Centrem pro dějiny vzdělanosti při Historickém ústavu Akademie věd ČRve spolupráci s Národním pedagogickým muzeem a knihovnou J. A. Komenského a Ústavem dějin a Archivem Univerzity Karlovy – pozvání od pana ředitele prof. Holého.
Více na webu Centra pro dějiny vzdělanosti Historického ústavu Akademie věd ČR.
Politické a hospodárske vzťahy Slovenskej republiky (1939 – 1945) a Protektorátu Čechy a Morava
doc. PhDr. Peter Mičko, PhD.
23. 6. 2021 | 17:00 - odkaz na vyžádání na oddělení pro vědu - michaela.koumarova@ujep.czRok 1939 znamenal rozpad Československej republiky. Na jej bývalom území vzniká Protektorát Čechy a Morava, Slovenská republika (1939 – 1945) a územie Podkarpatskej Rusi obsadilo Maďarsko. Dvadsaťročné spolužitie v spoločnom štáte znamenalo aj politické a hospodárske prepojenia, ktoré sa prejavili aj po zmene geopolitických pomerov v strednej Európe. Vzájomné vzťahy medzi Slovenským štátom a Protektorátom boli vo veľmi výraznej miere ovplyvňované nacistickým Nemeckom. Postupne bol v Prahe zriadený slovenský generálny konzulát, ktorý začal svoju činnosť v máji 1939. Protektorát Čechy a Morava ako súčasť „územia Veľkonemeckej ríše“ nemal v zahraničí vlastné zastupiteľské úrady. V Berlíne zastupoval Protektorát „vyslanec“, ktorý však nemal všetky práva prináležiace členom diplomatického zboru. Vo vzájomných vzťahoch počas druhej svetovej vojny bolo veľmi dôležité vyriešenie hospodárskych otázok. Existovali tu hospodárske prepojenie z obdobia ČSR a Protektorát tvoril v prvých rokoch existencie Slovenského štátu dôležitého obchodného partnera. Na Slovensku sa súčasne riešila radikálne aj otázka odchodu českých zamestnancov z pracovných pozícií a v neposlednom rade prostredníctvom českých spoločností získavali na Slovensku čoraz silnejšie pozície aj mamutie nemecké koncerny.
doc. PhDr. Peter Mičko, PhD. (1977) pôsobí na Katedre histórie Filozofickej fakulty Univerzity Mateja Bela v Banskej Bystrici, kde prednáša problematiku dejín Slovenska v 20. storočí. Vo svojom vedeckom výskume sa zameriava na hospodárske a politické dejiny Slovenska, Československa, strednej Európy a balkánskeho regiónu v rokoch 1918 – 1945. Prioritne sa venuje problematike hospodárskych dejín prvej Slovenskej republiky. Je autorom viacerých monografií, desiatok štúdií a odborno-popularizačných článkov.
Minulé semestry:
Sidebar
25
bře, so
44
Aktuality