Sidebar

21
lis, út
47 Aktuality

Filologie  - německá literatura

Studijní program: N7310  Filologie
Studijní obor: 7310V1047 Německá literatura
Forma: prezenční a kombinovaná

Kontaktní osoba: doc. Mgr. Renata Cornejo, Ph.D. (renata.cornejo@ujep.cz)

Termín pro podání přihlášky: duben/srpen
Termín ústního pohovoru: červen/září

Charakteristika studijního oboru:

Studijní obor „Německá literatura“ lze studovat jako čtyřleté studium v prezenční nebo kombinované formě (Ph.D.) s max. dobou studia sedm let. Studující prezenční formy dostává stipendium ve výši 7 500 Kč měsíčně a má na katedře germanistiky k dispozici pracovní místo s PC. Tento studijní obor není realizován v rámci kreditního systému.

Studium je zaměřeno na prohlubování vědomostí a odborných dovedností v oblasti teorie a dějin literatury německé jazykové oblasti, a to zejména z pohledu interkulturního popř. česko-německých vztahů, vítán je i přesah interdisciplinární. Studium vytváří předpoklady pro samostatnou vědeckou práci studenta, pro jeho publikační a projektovou činnost a prezentaci dílčích studijních výsledků na tuzemských nebo zahraničních konferencích či zahraničních stážích. Obor připravuje studující pro akademickou dráhu, případně pro vědecky kvalifikovanou činnost v kulturní oblasti nebo státní a veřejné správě.

Profil absolventa:

Mimo vědeckou práci v rámci své specializace ve vědecko-výzkumných a vědecko-pedagogických institucích bude mít absolvent tohoto oboru předpoklady pro uplatnění ve vedoucích a expertních pozicích v oblasti vydavatelské, literárněkritické, literárněhistorické, publicistické či jako tvůrce učebních materiálů. Vzhledem ke svému zaměření se může uplatnit při vědecky fundované práci v médiích, státní a veřejné správě nebo v oblasti kulturního managementu popř. všude tam, kde je vyžadována vysoká úroveň literárněvědných oborových znalostí, zejména z interkulturní perspektivy. Zároveň může absolvent pracovat rovněž jako vysokoškolský učitel a má předpoklady pro další vědeckou kvalifikaci.

1. Podmínky pro přijetí

Uchazeč musí být absolventem magisterského filologického studia germanistického zaměření.

Uchazeč předkládá k danému termínu (viz harmonogram FF UJEP) společně s přihláškou ke studiu svůj projekt disertační práce.  Obsahem přijímací zkoušky je odborná rozprava v německém jazyce, ve které uchazeč přijímací komisi shrne svůj dosavadní odborný vývoj (diplomová práce, publikační činnost, odborná praxe aj.) a představí projekt své budoucí disertační práce. Přednostně budou přijímáni uchazeči, jejichž výzkumný záměr má přímou nebo blízkou souvislost s vědecko-výzkumnou činností katedry (interkulturní a migrační literatura, německojazyčná literatura autorů českého původu, německojazyčná literatura autorů z Čech, témata reflektující specifikum severočeského regionu), vítány jsou i interdisciplinární přesahy.

2. Průběh studia

Průběh studia se řídí individuálním studijním plánem doktoranda, který po projednání s doktorandem navrhuje školitel a schvaluje oborová rada. Jeho obsahem je vědecká činnost zaměřená především na základní výzkum a prohloubení metodologie a teorie oboru ve spojení se získáváním dalších odborných kompetencí, potřebných k sepsání disertační práce a pro budoucí odbornou činnost. Individuální studijní plán stanovuje náplň jednotlivých studijních etap, příslušné atestace a zaměření vědecké práce.

V rámci studia skládá doktorand minimálně 4 dílčí zkoušky popř. na doporučení školitele i další atestace. Studijní plán obsahuje

  • zkoušku z jednoho světového jazyka (zkouška je realizována ve spolupráci s Jazykovým centrem FF a Centrem jazykové přípravy PF UJEP a ověřuje schopnost odborné komunikace v daném jazyce na základě odborného cizojazyčného textu, který si volí doktorand dle svého odborného zaměření na základě doporučení školitele a konzultace s příslušným pracovníkem Jazykového centra),
  • zkoušku z dějin filozofie (zkouška je realizována ve spolupráci s Katedrou politologie a filozofie FF UJEP a jejím cílem je formou konzultací a samostatné písemné práce prokázat schopnost nahlédnout téma doktorské práce v širším filozofickém kontextu a z obecnější perspektivy),
  • zkoušku z teorie literatury (zkouška si klade za cíl rozšířit znalosti doktoranda o novější literárněvědné směry a metody a prověřuje jeho schopnost samostatně pracovat na obecné rovině teorie a metodologie literatury. Zkouška probíhá formou rozpravy na základě písemné práce předložené doktorandem k tématu, které si doktorand volí na základě konzultace s pověřeným vyučujícím),
  • zkoušku z dějin německojazyčných literatur (zkouška prověřuje znalosti literárněvědných a historicko-filozofických souvislostí dané literární epochy se zaměřením na disertační projekt doktoranda a probíhá formou rozpravy k danému tématu na základě písemné práce předložené doktorandem).

V rámci semináře Vybrané problémy literární vědy (zápočet) navštěvuje doktorand dle doporučení školitele další přednášky a semináře, související s jeho disertačním projektem, rozšiřující jeho náhled na danou problematiku a zvyšující jeho odbornou a vědeckou kompetenci.

Doktorský seminář (zápočet) je zaměřen na pravidelnou prezentaci disertačního projektu, jeho finálním výstupem jsou vypracované teze disertační práce. Student na nich prezentuje průběžně výsledky své práce a má možnost konzultovat je se školitelem popř. diskutovat se svými kolegy. Realizace doktorských seminářů je plánována i formou kolokvia ve spolupráci s doktorandy ÚGS na FF UK v Praze.

Další studijní povinnosti:

Součástí individuálního studijního plánu doktoranda jsou další vědecko-výzkumné popř. pedagogické povinnosti. Doktorand během svého studia dokládá publikační výstupy své práce a eviduje je v databázi OBD, je zapojován dle možností do grantových projektů a podporován při vytváření vlastních grantových návrhů či realizaci zahraničních stážích (viz partnerské instituce programu ERASMUS+). Rámcový studijní plán obsahuje následující aktivity:

  • min. 2 publikační výstupy v domácím nebo zahraničním periodiku evidovaném v databázi OBD,
  • aktivní účast na min. 2 konferencích (1 domácí, 1 zahraniční),
  • aktivní zapojení do projektové činnosti katedry,
  • zahraniční stáž,
  • pedagogická činnost v rozsahu 2h. týdně po dobu dvou semestrů (platí pouze pro prezenční formu studia), u kombinované formy lze nahradit alternativně plněním jiné aktivity

V případě objektivních překážek v plnění daných požadavků (nelze např. garantovat přijetí článku do recenzovaného časopisu) lze po dohodě se školitelem nahradit uvedenou povinnost jinou vědecko-výzkumnou aktivitou (podíl na editorské činnosti, vyšší počet konferencí, opakovaná nebo delší zahraniční stáž apod.).

3. Ukončení studia (Ph.D.)

Doktorské studium je zakončeno po složení všech předepsaných atestací a splnění dalších předepsaných studijních povinností (viz výše uvedené vědecko-výzkumné aktivity) státní doktorskou zkouškou a obhajobou disertační práce:

  • ústní obhajoba disertační práce podává přehled aktuálního stavu problematiky, která je předmětem disertace, a na základě aktuálních poznatků a s využitím odpovídající metody směřuje k původním výsledkům a řešením. Dizertační práce musí obsahovat původní výsledky a přinést originální řešení daného problému. Její část by měla být před obhajobou publikována v odborném vědeckém časopise nebo přednesena jako odborný referát na vědecké konferenci.
  • ústní státní doktorská zkouška je završením doktorského studia a ověřuje metodologické, problémové i faktografické znalosti v daném oboru. Obsah státní doktorské zkoušky vychází zejména z tématu disertační práce a individuálního studijního plánu studujícího a ověřuje zvládnutí teoretických základů a znalostí v oboru Německá literatura získané během doktorského studia, včetně metodologických východisek vědecké práce.

Úspěšní absolventi doktorského studijního programu získávají podle zákona o VŠ č. 111/98 Sb. § 47 odst. 5 akademický titul Ph.D. (uváděný za jménem).

 

PŘIHLÁŠKY ke SZZ navazujících magisterských studijních oborů

SO Učitelství německého jazyka a literatury pro střední školy (dvouoborové) - prezenční

SO Učitelství německého jazyka a literatury pro střední školy  (jednooborové) prezenční a kombinovaná forma

podávají studující v termínu dle harmonogramu příslušné fakulty v daném akademickém roce

1.  na studijním oddělení (viz formulář studijního oddělení)

2.  na katedře germanistiky formou tzv. katederní přihlášky ke SZZ (viz formulář níže) včetně příloh, a to 2x  podepsané v tištěné podobě na sekretariátě KGER a zároveň elektronicky na adresu kger@ujep.cz. Součástí je vyplněný formulář příhlášky (včetně seznamu četby k dějinám literatury a návrhu literárního textu k didaktizaci) a příloha, kterou tvoří koncept vlastní vyučovací hodiny včetně přehledové tabulky obsahující přehled jednotlivých vyučovacích aktivit.

Formuláře:

Bližší informace:

  1. Písemná příprava konceptu vyučovací hodiny by měla být předem konzultovaná v rámci Metodicko-didaktického semináře, seznam četby a odborné literatury v oblasti literatury na Magisterském literárním semináři, seznam odborné literatury v oblasti lingvistiky na Magisterském lingvistickém semináři (nabízeny v posledním semestru studia).
  2. Seznam četby k dějinám literatury obsahuje jednotlivé tématické okruhy a k nim přiřazená díla vlastní četby s uvedením roku prního vydání. Jsou-li v seznamu četby uvedeny básně, jsou tyto zároveň jeho součástí jako příloha. 
  3. Bibliografické údaje, uvedené v seznamu nastudované sekundární literatury ke zvolenému tématu (Schwerpunkt), musí obsahovat údaj o počtu stran (počet stran článku, v případě celé publikace počet stran publikace popř. názvy kapitol a počet stran vztahujících se k dané problematice v uvedené publikaci). Součet počtu nastudovaných stran je uveden na konci seznamu literatury k danému tématu.
  4. V oblasti literární je třeba dbát na to, aby seznam sekundární literatury k danému tématu obsahoval konkrétní publikace a odborné články ke zvoleným literárním dílům a jejich autorům. 

Seznam nastudované literatury ke zvoleným tématům i koncept vyučovací hodiny je třeba před odevzdáním přihlášky konzultovat s příslušnými vyučujícími. Jeden výtisk přihlášky a seznam vlastní četby doporučujme vzít s sebou ke SZZ.

***********************************************************************************************************************************************

SZZ ze studijního oboru Učitelství německého jazyka a literatury pro SŠ probíhá v německém jazyce a skládá se z písemné a ústní části. 

PÍSEMNÁ ČÁST SZZ obsahuje klauzurní práci ve formě eseje k problematice vztahující se k danému studijnímu oboru. Písemná esej má rozsah 2 normostran (min. 450 - 500 slov). Studující má k dispozici 180 min. (3 hod.) a jednostranný výkladový slovník, který je mu dán k dispozici na místě. V písemné části se hodnotí jak obsahová tak i jazyková správnost a přiměřenost formy eseje. Výsledek písemné části se promítá do celkového hodnocení SZZ.

ÚSTNÍ ČÁST SZZ se skládá se tří oblastí: didaktické, lingvistické a literárněvědné. Pro každou část je vymezeno cca 20 min. Při zkoušce je hodnocena rovněž přiměřenost jazykového projevu a komunikativní kompetence minimálně na rozvinuté úrovni C1 Společného evropského referenčního rámce pro jazyky (ERR).

 

1. OBLAST DIDAKTICKÁ (ústní část):

Ústní zkouška z didaktiky německého jazyka obsahuje teoretickou a praktickou část.

a) V teoretické části studující prokáže na základě tematických okruhů stanovených katedrou znalost teorie vyučování cizím jazykům, zejména pak v oblasti rozvíjení komunikativní kompetence, znalost způsobů osvojování a prezentace jazykových prostředků (slovní zásoba, gramatika, fonetika, ortografie), rozvíjení komunikativních řečových dovedností (poslech a čtení s porozuměním, ústní projev a psaní) a orientaci v interkulturní problematice. V souvislosti sepětí teorie s praxí prokáže studující, že je obeznámen se Společným evropským referenčním rámcem pro jazyky, Evropským jazykovým portfoliem a Rámcovými vzdělávacími programy.

b) V praktické části studující předloží, vysvětlí a obhájí svou konkrétní písemnou přípravu na vyučování, vypracovanou během pedagogické praxe, čímž zároveň prezentuje, že se dovede aktivně podílet na aplikaci, popřípadě i úpravách konkrétního Školního vzdělávacího programu.

 

2. OBLAST LINGVISTICKÁ (ústní část):

Zkouška se skládá ze dvou částí.

první části prokáže studující schopnost komplexní lingvistické analýzy daného textu, vycházející ze znalostí základních lingvistických disciplín (fonetiky a fonologie, morfologie, syntaxe, lexikologie, stylistiky a textové lingvistiky), které jsou povinnou součástí studia německého jazyka na bakalářské úrovni.

Druhou částí je akademická rozprava o jednom z tematických okruhů stanovených katedrou na základě nabídky povinných kurzů v průběhu magisterského studia, ve které studující prokazuje schopnost hlouběji porozumět dané problematice, případně formulovat a obhájit své vlastní stanovisko. Zvolená témata se nesmí shodovat s tématem diplomové ani bakalářské práce. Konkrétní téma rozpravy stanoví zkoušející u SZZ.

Učitelství německého jazyka a literatury pro SŠ (jednooborové)

 

Studující si zvolí tři z pěti lingvistických oblastí (Vývoj jazyka, Vývojové tendence v současném německém jazyce, Německá frazeologie ve výuce NJ, Textová lingvistika a stylistika textu, Srovnávací lexikologie) a v každé z nich se připraví formou samostudia na jedno zvolené téma. Rozsah nastudované sekundární literatury, sloužící jako podklad pro akademickou rozpravu, činí pro každé z témat min. 70 stran (tj. úhrrně cca 210 stran).

 

Učitelství německého jazyka a literatury pro SŠ (dvouoborové)

 

Studující si zvolí dvě ze tří lingvistických oblastí (Vývoj jazyka, Vývojové tendence v současném německém jazyce a Německá frazeologie ve výuce NJ) a v každé z ních se připraví formou samostudia na jedno zvolené téma. Rozsah nastudované sekundární literatury, sloužící jakou podklad pro akademickou rozpravu, činí pro každé téma min. 70 stran (tj. úhrnn 140 stran).

 

3. OBLAST LITERÁRNÍ (ústní část):

Zkouška se skládá ze dvou částí.

a) V první části zkoušky prokáže studující schopnost komplexní analýzy literárního textu v kulturněhistorickém kontextu dané epochy na základě tematických okruhů stanovených katedrou a předloženého seznamu primární literatury, obsahujícího ke každému literárnímu okruhu min. jedno dílo (prozaické, dramatické nebo lyrické). Seznam četby obsahuje jednotlivé epochy a k nim přiřazená literární díla s uvedením roku jejich prvního vydání. Jsou-li součástí seznamu četby básně, jsou přiloženy jako příloha. Tematické okruhy vycházejí z obsahu povinných kurzů literárních dějin v bakalářském studiu.

b) Druhou částí je akademická rozprava o jednom z témat stanovených katedrou na základě povinných kurzů v průběhu magisterského studia, ve které studující prokazuje schopnost čerpat ze sekundární literatury nové poznatky a na základě toho adekvátně interpretovat vybraná díla primární literatury, formulovat a obhájit své stanovisko. Žádné ze zvolených témat se nesmí shodovat s tématem diplomové či bakalářské práce. Konkrétní téma rozpravy stanoví zkoušející u SZZ.

Učitelství německého jazyka a literatury pro SŠ (jednooborové)

Studující si zvolí v každé ze tří literárních oblastí (Literatura pro děti a mládež, Vybrané kapitoly z literatury NJO, Vývojové tendence v současné literatuře NJO) jedno téma a na každé z nich se připraví formou samostudia. Pro každé z těchto tří témat si připraví 2 literární díla dle vlastního výběru a nastuduje sekundární literaturu v min. rozsahu 100 stran (úhrnně pro obě témata min. 6 literárních děl a  min. 300 stran sekundární literatury). Studující zároveň zvolí jeden text vhodný pro práci se žáky na příslušném stupni (ZŠ nebo SŠ) a odůvodní jeho výběr. Tento text může být součástí zvolených literárních děl a je součástí předkládaného seznamu literatury přihlášky ke SZZ.

Učitelství německého jazyka a literatury pro SŠ (dvouoborové)

Studující si zvolí v každé ze dvou literárních oblastí (Literatura pro děti a mládež, Vývojové tendence v současné literatuře NJO) jedno téma, na které se připraví formou samostudia. Pro každé z obou témat si připraví 2 literární díla dle vlastního výběru a nastuduje sekundární literaturu v min. rozsahu 100 stran (úhrnně pro obě témata min. 4 literární díla a min. 200 stran sekundární literatury). Studující zároveň zvolí jeden text vhodný pro práci se žáky na příslušném stupni (ZŠ nebo SŠ) a odůvodní jeho výběr. Tento text může být součástí zvolených literárních děl a  je součástí překládaného seznamu literatury přihlášky ke SZZ.

LUCIE ČECHOVÁ, absolventka magisterského studia „Učitelství cizích jazyků pro ZŠ – německý jazyk“, získala za svůj projekt „Rasende Schüler“ v soutěži Deutschlehrerpreis 2013/14 o nejlepší/ho učitele/učitelku německého jazyka v České republice 1. místo v kategorii Základní školy. Cena ve výši 20 tis. Kč ji byla slavnostně předána 17.6.2014 na Velvyslanectví SRN.  Již v předchozím roce  se ji podařilo ve této soutěži a kategorii (Deutschlehrerpreis 2012/13)obsadit krásné 4. místo. Více se dočtete v článku "Ústecké němčinářky bodovaly".


MICHAELA HOLÁ,  absolventka magisterského studia „Učitelství cizího jazyka pro ZŠ – německý jazyk“, vyučuje od r. 2013 na TU Chemnitz jazykové kurzy DaF, pracuje jako odborná referentka pro německý jazyk ve vzdělávacím projektu FOX a v současné době je zaměstána jako koordinátorka česko-saských vztahů u Obchodní komory v Chemnitz (Industrie- und Handelskammer Chemnitz). Zde podporuje německé firmy, které mají zájem navázat spolupráci s firmami v ČR, působí ve schvalovací projektové radě pro přeshraniční česko-německé projekty realizované zejména v oblasti hospodářství, vzdělávání a kultury. K jejím úkolům dále patří navazování kontaktů a upevňování kulturně-politických a hospodářských vztahů Německa a České republiky na úrovni ministerstev, konzulátů, organizací a firem všech velikostí za účelem rozvoje spolupráce obou zemí, zejména pak v příphraničním regionu. Kromě toho působí jako překladatelka a tlumočnice v mezinárodním projektu ENERGIE für morgen a v přeshraničních projektech Ziel3. Úzce pak spolupracuje s oddělením pro zahraniční vztahy radnice města Chemnitz, pro které překládá, tlumočí a koordinuje mezinárodní projekty, zejména  pak s partnerským městem Ústí nad Labem. Během svého dřívějšího působení na jazykové škole ZŠ Stříbrnická v Ústí nad Labem se stala v r. 2009 se svým krátkým německým filmem vítězkou mezinárodní projektové soutěže Arche EUROPA 2009, kterou vypsalo Ministerstvo kultury v Berlíně a České centrum v Berlíně pro Českou republiku a Spolkovou republiku Německo. V rámci tohoto vítězného projektu pak absolvovala s dětskými představiteli 10-ti denní plavbu z Berlína do Prahy, během které se setkala s předními politiky, herci i osobnostmi české i německé scény. O této plavbě a projektu vysílala Česká televize s jejími účastníky ze ZŠ Stříbrnická dne 20.9.2009 pořad v dětské relaci Hřiště 7.

KATEŘINA KOZÁKOVÁ, absolventka magisterského studia „Učitelství cizích jazyků pro ZŠ – německý jazyk“, získala v soutěži o nejlepší/ho učitele/učitelku německého jazyka Deutschlehrerpreis 2013/14  Zvláštní cenu v kategorii Základní školy. Cena ve formě dvoutýdenního pobytu v Rakousku ji byla udělena za projekt „Projektwoche gegen Rechts: Demokratie will gelernt sein!“  Již v r. 2013 reprezentovala úspěšně katedru germanistiky se svou diplomovou prací o knihách Otfrieda Preußlera pro děti a mládež „Die kleine Hexe“ (Malá čarodějnice) a „Krabat“ (Čarodějův učeň) na studentské konferenci Pragestt 2013.


 

   ALEŠ MISAŘ, student bakalářského studia „Německý jazyk a literatura pro školskou praxi“, získal ve 20. ročníku prestižní Překladatelské soutěži Jiřího Levého určené pro mladé překladatele do 35 let první místo v kategorii „poezie“. Odborná porota mu udělila 20.6.2012 tuto významnou cenu za jeho překlad z německého jazyka – R.M. Rilke: „Sonety k Orfeovi“.

Svůj překlad prezentoval široké veřejnosti v prostorách Rakouského kulturního fóra v Praze dne 10.3.2014 ve společné diskuzi s překladateli Milošem Kučerou a Radkem Malým.

MARCELA PAŽOUTOVÁ, absolvetka studia germanistiky FF UJEP, obsadila v 1. ročníku soutěže Absolventská práce Ústeckého kraje 2011, kterou ve spolupráci s Ústeckým krajem a Asistenčním centrem a.s. připravila Krajská hospodářská komora ÚK, 2. místo v kategorii  diplomových prací. Tuto cenu, dotovanou částkou 10 tis. Kč, obdržela 25.10.2011 za svou poutavou analýzu 702 nouzových platidel z doby po první světové válce, která jsou součástí numismatické sbírky ústeckého muzea. Interdisciplinární charakter práce s názvem „Notgeld als spezifische Textsorte“  dokládá, že důkladná textově lingvistická analýza může být nejen fundovaným exkurzem do řady dalších vědních oborů, ale že se vědecký zápal a noci probdělé nad rešeršemi vyplatí a závěrečné práce nemusejí vždy končit jen v univerzitních knihovnách.

KLÁRA SOFKOVÁ, absoventka bakalářského oboru "Interkulturní germanistika", obhájila v r. 2013 na katedře germanistiky svou bakalářskou práci „Fritz Gärners Werk als Utopie der schnell sich entwickelnden industriellen Welt“, věnovanou dílu poněkud pozapomenutého ústeckého rodáka, grafika, malíře a výtvarníka Fritze Gärtnera. Výsledky této práce jsou natolik zajímavé a přínosné, že byly na jaře 2014 publikovány v pdf německém časopise Technische Kulturdenkmale (Köhler, Hubert: „Fritz Gärtner im Land der Arbeit.“ Eine neue Forschungsarbeit über einen fast vergessenen Künstler. In: TKD Technische Kulturdenkmale, Zeitschrift für Handwerks- und Technikgeschichte, Ausgabe Nr. 60, April 2014, S. 10-11).

KLÁRA ŠMICOVÁ, absolventka magisterského studia „Učitelství cizích jazyků pro ZŠ – německý jazyk“, vyučovala již během svého studia německý a anglický jazyk na ZŠ a SŠ v Ústí nad Labem. Od roku 2011 působí jako učitelka německého a anglického jazyka na Základní škole Na Stínadlech v Teplicích, kde nápaditě zpestřuje výuku vzájemnými výměnnými pobyty ve spoluprací s partnerskými školami v Německu a motivuje své žáky k osvojení německého jazyka i řadou zajímavých projektů. Již v r. 2013 se umístila na 2. místě v prvním ročníku soutěže Deutschlehrerpreis 2012/13 s projektem „Mit eTwinning durch das Schuljahr“. V r. 2015 obsadila v této soutěži (Deutschlehrerpreis 2014/15) 1. místo v kategorii "Základní školy" s projektem „Gesundes Leben ohne Grenzen“. Cena ve výši 20 tis. Kč ji byla slavnostně předána 12.5.2015 na Velvyslanectví SRN. Více se dočtete v článku idnes nebo ve článku MFDnes 2.11.2015 (ZDE).

KATEŘINA ŽELEZNÁ, absolvetka magisterského studia "Učitelství cizích jazyků pro ZŠ - německý jazyk" , působí v Míšni (Meißen) jako překladatelka, tlumočnice a učitelka. Mimo to se významně podílí na prohlubování vzájemných česko-německých vztahů města Míšně s jeho partnerským městem Litoměřicemi. Založila v Míšni první kurzy českého jazyka, obnovila kontakty mezi míšeňskými a českými vinaři, pracuje jako průvodkyně pro české návštěvníky v Míšni, v Litoměřicích a okolí pak organizuje kulturní akce pro německé skupiny. Její dosavadní práce a aktivity byly oceněny 13.1.2014 v článku jpg Karin Domann s názvem „Die Botschafterin“ (Domann, Karin: Die Botschafterin: In: Sächsische Zeitung, 13.1.2014, S. 15, Meißen).

Souvislá PEDAGOGICKÁ PRAXE

Koordinátorka SPP: Mgr. Jarmila Jehličková, kontakt: jarmila.jehlickova@ujep.cz

     Souvislá pedagogická praxe (SPP) je povinnou disciplínou navazujícího magisterského studijního programu oboru učitelství. SPP probíhá pod následujícími kódy:

 KGER/SPP1 (pro NMgr. studium Učit. NJL pro SŠ - jednoob. (A14) v kombinované i prezenční formě) – praxe by měla být absolvována na ZŠ

 KGER/SPP2 (pro NMgr. studium Učit. NJL pro SŠ - jednoob. (A14) v kombinované i prezenční formě) – praxe by měla být absolvována na SŠ

 KGER/0340 a KGER/0347 pro NMag. studium Učitelství pro ZŠ NJ jednooborové kombinované (A8)

 KGER/0661 pro NMag. studium Učitelství NJ pro SŠ (prezenční dvouoborové)

 KGER/0662 pro NMag. studium Učitelství pro ZŠ (prezenční dvouoborové)
 

Kurzy SPP podporují též PVK KGER/0928 Průběžná pedagogická praxe a KGER/    Reflektovaná pedagogická praxe.

     Realizaci SPP zajišťuje Centrum pedagogické praxe (CPP). Podmínky konání pedagogických a odborných praxí vymezuje Směrnice děkana PF UJEP Ústí n. L. č. 11/2015 „Organizační pokyny k realizaci pedagogických a odborných praxí na PF UJEP“.

     Termín konání praxe je pro studující prezenčního studia zveřejněn v aktuálním Harmonogramu studia pro příslušný akademický rok, CPP zveřejňuje též aktuální „Harmonogram pedagogických praxí PF UJEP“ pro příslušný akademický rok. Studující kombinovaného studia vykonávají praxi v souladu se svým doporučeným studijním plánem a sjednávají si ji individuálně dle svých časových možností.

     Bližší informaceo konání SPP a potřebné dokumenty (Dohoda o realizaci praxe, Rozvrh, Hodnocení studenta, Pokyny k praxi, Dohoda o provedení práce DPP, Výkaz práce, Hospitační protokol) najdete na webových stránkách CPP – viz http://www.pf.ujep.cz/cpp.

Realizace praxe:

1.      Před zahájením praxe studující předloží ve zvolené ZŠ/SŠ Dohodu o realizaci praxe a Pokyny k praxi; cvičnému učiteli předá Dohodu o provedení práce a Výkaz práce. Vyplněnou a potvrzenou spodní část Dohody o realizaci praxe (tzv. vrácenku) doručí před začátkem SPP Centru pedagogické praxe UJEP. Pokud studující tyto tiskopisy neodevzdá, nesmí na praxi nastoupit (viz Směrnice děkana PF č. 11/2015).

  1. Před začátkem praxe si studující dohodne na zvolené ZŠ/SŠ po poradě se svým cvičným učitelem/školitelem rozvrh, který zašle nejpozději do 2 dnů od zahájení praxe na sekretariát CPP (e-mail: jana.vinsova@ujep.cz) a na KGER Mgr. Jehličkové (e-mail:jarmila.jehlickova@ujep.cz). V případě zásadních rozvrhových změn v průběhu praxe zašle studující aktuální rozvrh.
  2. Po skončení praxe studující odevzdá originál Hodnocení studenta na CPP, na KGER Mgr. Jehličkové pak Portfolio z praxe, jež bude obsahovat: Úvodní list (vzor na webových stránkách CPP), všechny hospitační protokoly, všechny vlastní přípravy na výuku, Výkaz práce studujícího, Hodnocení studujícího cvičným učitelem, Charakteristika školy (německy) a Vlastní evaluaci praxe (německy).
  3. Zápočet na základě odevzdaného kompletního portfolia a po jeho vyhodnocení uděluje Mgr. Jehličková.

Rozsah SPP:

     V rámci každé praxe mají studující jednooborové prezenčního studia povinnost být ve zvolené cvičné škole 15 dní, každý den vždy min. 5-8 hodin. Do celkové praxe se totiž započítává také asistentská činnost, dozory v jídelně, na chodbách, práce s pedagogickou dokumentací, práce v kabinetě, exkurze, doprovod žáků, oprava písemných prací a domácích úkolů apod. Vedle této činnosti jsou pak hlavní náplní praxe hospitace (celkem 6 hodin náslechů) a 16 hodin samostatné výukové činnosti.

     Studující kombinovaného studia musí absolvovat 4 hodiny náslechů, 8 hodin samostatné výuky a 2 hodiny asistenční činnosti.

Možnost uznání praxe:

     Žádost o uznání praxe je nutné podat na předepsaném formuláři a ve stanoveném termínu (viz informace CPP), formulář je přílohou č. 2 Směrnice děkana PF č. 11/2015. Žádost se nejprve předkládá na katedře germanistiky (Mgr. Jehličkové), poté je odeslána k vyřízení na CPP a děkanát PF UJEP. Uznání praxe je třeba doručit na CPP vždy na začátku příslušného semestru, ve kterém se praxe uskutečňuje, tzn. do 31. srpna u praxe realizované v ZS a do 31. ledna u praxe realizované v LS. Podání žádosti v jiném termínu je možné výjimečně, nebo z důvodů vyplývajících z harmonogramu praxí. V případě kladného posouzení žádosti jsou studující vyrozuměni zápisem kontroly studia v systému STAG. Podmínkou pro uznání praxe je práce na pozici učitele NJ na ZŠ/SŠ v souladu s charakterem praxe v délce nejméně 6 měsíců. Žádost lze podat i v případě, že předpokládáte dosažení uvedené délky v průběhu vyřizování žádosti.

 

ODBORNÁ PRAXE

Koordinátorka OP: Mgr. Eva Krovová, kontakt: eva.krovova@ujep.cz

Cíl: Získat odborné praktické znalosti a dovednosti v německojazyčných organizacích, institucích a firmách (mj. praktikum v rámci programu Erasmus) nebo v českých institucích, ve kterých hrají česko-německé popř. česko-rakouské či česko-švýcarské vztahy důležitou roli a lze v nich využít německého jazyka.

Obsah:
Zejména následující činnosti
  • příprava a organizační zabezpečení průběhu kulturních akcí, konferencí, workshopů apod.
  • příprava návrhů společných česko-německých projektů a s nimi související agenda
  • překlady dokumentace, korespondence nebo tlumočení do německého jazyka, tvorba webových stránek v německém jazyce apod.

V souvislosti s předměty odborné praxe KGER doporučuje PVK KGER/0932: Jak se ucházet o praxi či zaměstnání - prakticky procvičována bude dovednost psaní životopisu a motivačního dopisu, strategie motivačného pohovoru.

Odborná praxe na KGER je organizována následovně:

Bakalářské studium

  • Interkulturní germanistika: povinně volitelný modul odborná praxe, v rámci kterého je třeba získat 10 kreditů 
  • Ostatní studijní obory - možno volit předmět Bakalářská odborná praxe nebo Souvislá bakalářská odborná praxe jako PVK

KGER/BOP1 - Bakalářská odborná praxe 1 - 5 KB
KGER/BOP2 - Bakalářská odborná praxe 2 - 5 KB
KGER/SBOP - Souvislá bakalářská odborná praxe - 10 KB

Bližší popis kurzů a podmínky k jejich splnění naleznete v systému STAG
 
Magisterské studium
  • Všechny studijní obory - možno volit předmět Magisterská odborná praxe nebo Souvislá magisterská odborná praxe jako PVK
KGER/MOP1 - Magisterská odborná praxe 1 - 5 KB
KGER/MOP2 - Magisterská odborná praxe 2 - 5 KB
KGER/MBOP - Souvislá magisterská odborná praxe - 10 KB
 
Bližší popis kurzů a podmínky k jejich splnění naleznete v systému STAG
 
U dobíhajících oborů KGER je nabízena Odborná praxe jako PVK Odborná praxe I (10 ECTS) pro bakalářské jednooborové studium (NJO a IKG) pod kódem KGER/0883 a pro navazující magisterské filologické studium jako Odborná praxe II pod kódem KGER/0884.

PVK bude uznáno a započteno v semestru, ve kterém studující předloží potřebné doklady o absolvování odborné praxe, nejpozději v následujícím semestru po jejím ukončení. V navazujícím magisterském studiu není možné zpětné uznání praxe ze studia bakalářského.

 

KGER doporučuje pro odbornou praxi následující instituce:

Databáze institucí v Německu a Rakousku, se kterými KGER navázala kontakty za účelem odborné praxe:

a) školy - pedagogický asistent:

b) ostatní organizace - organizační a jiné činnosti:

Databáze FF UJEP - ZDE

Der Test Deutsch als Fremdsprache (TestDaF) ist eine Sprachprüfung für alle, die bereits über gute Kenntnisse in der deutschen Sprache verfügen und diese überprüfen möchten.

Wer in Deutschland studieren möchte, muss ausreichende Sprachkenntnisse nachweisen, um zum Studium zugelassen zu werden. Dieser Nachweis kann durch die Prüfung TestDaF erbracht werden.

Die Prüfung TestDaF wird weltweit an lizenzierten Testzentren angeboten und kann somit im Heimatland der Bewerberinnen und BewerberInnen abgelegt werden. TestDaF eignet sich als Sprachnachweis

  • für Studierende, die ein Studium in Deutschland aufnehmen wollen und hierfür einen Nachweis ihrer deutschen Sprachkenntnisse brauchen,
  • für Studierende, die in ihrem Heimatland ihre Deutschkenntnisse nachweisen müssen
  • für WissenschaftlerInnen, die einen Aufenthalt an einer Hochschule in Deutschland planen und ihren Sprachstand überprüfen wollen,
  • für alle, die für wissenschaftliche Berufe ihre Deutschkenntnisse nachweisen müssen,
  • für Studierende, die über Programme der Europäischen Union zum Studium nach Deutschland kommen und am Ende Ihres Aufenthalts einen qualifizierten Sprachnachweis erwerben wollen.

Niveau und Umfang der Prüfung TestDaF

Der TestDaF ist eine Sprachprüfung auf fortgeschrittenem Niveau. Er umfasst auf der Skala des Europarats etwa die Niveaustufen B 2.1 (ALTE-Stufe 3) bis C 1.2 (ALTE-Stufe 5). Prüfungsteilnehmer sollten vor der Anmeldung zur Prüfung bereits ca. 700 bis 1000 Unterrichtseinheiten Deutsch absolviert haben. Ein Nachweis der Deutschkenntnisse zur Prüfungsnameldung ist nicht notwendig. Die Prüfung kann beliebig oft wiederholt werden, kostet aber jeweils 110,- Euro Prüfgebühr.

Der TestDaF misst den sprachlichen Leistungsstand. Die Prüfungsleistungen werden drei Niveaustufen zugeordnet: TestDaF-Niveaustufe 5 (TDN 5) TestDaF-Niveaustufe 4 (TDN 4) TestDaF-Niveaustufe 3 (TDN 3).

TDN 5 ist die höchste Stufe. Unterhalb von TDN 3 differenziert TestDaF nicht mehr, sondern stellt nur fest, dass der Prüfungsteilnehmer das Eingangsniveau von TestDaF noch nicht erreicht hat.

Die vier Fertigkeiten Leseverstehen, Hörverstehen, schriftlicher Ausdruck und mündlicher Ausdruck werden getrennt geprüft, um ein differenziertes sprachliches Leistungsprofil zu erstellen. Die Prüfungsergebnisse in den einzelnen Fertigkeiten werden daher im Zeugnis getrennt ausgewiesen.

Weitere Informationen unter: http://www.testdaf.de/  

Kontaktperson am Institut für Germanistik:  Dr. Katrin Ankenbrand, E-Mail: ankenbrandkatrin@gmail.com

Další články...