Sidebar

21
lis, út
48 Aktuality

Program spolupráce umožňuje realizaci a financování přeshraničních projektů v česko-saském příhraničí. Je řízen Saským státním ministerstvem životního prostředí a zemědělství. Hlavními kontaktními místy pro zájemce o program a příjemce dotace jsou Společný sekretariát sídlící v Saské rozvojové bance a krajské úřady sídlící v dotačním území.

FF UJEP je v programu sn-cz projektovým partnerem v tomto projektu

Naše kulturní dědictví – Hornická kulturní krajina Krušnohoří/Erzgebirge

  • Opatření v rámci přeshraniční odborné přípravy, dalšího vzdělávání a kvalifikace a opatření za účelem přizpůsobení vzdělávání trhu práce včetně opatření pro přenos vzdělávání; prioritní osa č. 3 Investice do vzdělávání, odborné přípravy a odborného výcviku k získávání dovedností a do celoživotního učení; Investiční priorita č. 10b Investice do vzdělávání, odborné přípravy a školení za účelem získávání dovedností a celoživotního učení: vypracováním a naplňováním společných programů vzdělávání, odborné přípravy a školení
  • Řešitelka za FF UJEP: Doc. PhDr. Michaela Hrubá, Ph.D. (Katedra historie FF UJEP)
  • Lead Partner: TU Bergakademie Freiberg, Institut für Industriearchäologie, Wissenschafts- und Technikgeschichte (IWTG),  řešitel Prof. Helmuth Albrecht
  • Projektoví partneři:
    PP1 Förderverein Montanregion Erzgebirge e.V., řešitelka Dr. Daniela Walther
    PP2 Internationale Akademie Berlin für innovative Pädagogik und Ökonomie (INA) GmbH,  Institut Heritage Studies (IHS), řešitelka Dr. Marie-Theres Albert
    PP3 Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, Filozofická fakulta
    PP4 Národní památkový ústav, ú. o. p. Ústí nad Labem, řešitel PhDr. Petr Hrubý
    PP5 Montanregion Krušné hory – Erzgebirge, o.p.s., řešitel RNDr. Michal Urban, CSc.
  • doba realizace: 21. 04. 2017 - 30. 04. 2020
  • číslo projektu: 100283089

NAŠE KULTURNÍ DĚDICTVÍ – HORNICKÁ KULTURNÍ KRAJINA KRUŠNOHOŘÍ/ERZGEBIRGE

Financováno z programu přeshraniční spolupráce sn-cz financovaného Evropským fondem pro regionální rozvoj a Ministerstvem pro místní rozvoj České republiky.

Účastníci projektu

  • Lead Partner: TU Bergakademie Freiberg, Institut für Industriearchäologie, Wissenschafts- und Technikgeschichte (IWTG), řešitel Prof. Helmuth Albrecht, kontakt: Helmuth.Albrecht@iwtg.tu-freiberg.de
  • PP1: Förderverein Montanregion Erzgebirge e.V., řešitelka Dr. Daniela Walther, kontakt: Daniela.Walther@extern.tu-freiberg.de
  • PP2: Internationale Akademie Berlin für innovative Pädagogik und Ökonomie (INA) GmbH, Institut Heritage Studies (IHS), řešitelka Dr. Marie-Theres Albert, kontakt: albert@ina-fu.org
  • PP3: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, řešitelka projektu Doc. PhDr. Michaela Hrubá, Ph.D., kontakt: Mgr. Jana Burdová, Jana.Burdova@ujep.cz, 475 286 447
  • PP4: Národní památkový ústav, ú. o. p. Ústí nad Labem, řešitel PhDr. Petr Hrubý, kontakt: Mgr. Antonín Kadlec, kadlec.antonin@npu.cz, 773 782 831
  • PP5: Montanregion Krušné hory – Erzgebirge, o.p.s., řešitel RNDr. Michal Urban, CSc., kontakt: hengster11@gmail.com, 603 280 863

Anotace

Cílem projektu je posílení emocionálního pouta domácího obyvatelstva ke společnému česko-německému hornickému dědictví a prohloubení porozumění jeho obrovského globálního významu, kterého bude dosaženo pomocí realizace milníků v projektu stanovených.

V rámci celého projektu proběhne na české i německé straně Krušnohoří rozbor stávajících materiálů, programů a vzdělávacích nabídek, dokumentace vybraných hornických památek a poté bude vytvořena jednotná koncepce jeho prezentace.

Milníky projektu

  • Vytvoření pracovních listů pro výuku zeměpisu, dějepisu a společenských věd na základních školácha gymnáziích v Ústeckém a Karlovarském kraji; vzdělávání učitelů v rámci workshopů; vzorové exkurze pro školy účastnící se pilotního testování
  • Organizace a realizace semináře pro studenty KHI FF UJEP s názvem „Montánní region Krušnohoří a jeho role ve společenském a kulturním transferu mezi Čechami a Saskem“
  • Přednáškový cyklus v rámci Univerzitu třetího věku (U3V) věnovaný hornické oblasti Krušnohoří
  • Tištěný průvodce vyzdvihující kulturně-historické hodnoty Krušnohoří (dvoudílný, dvojjazyčný)

Popis projektu

Na základě dokumentace vybraných hornických památek, nejen těch, které byly vybrány na seznam světového dědictví UNESCO, budou didaktiky UJEP vytvořeny pracovní listy, které budou vloženy do interaktivní mapy, jež poslouží jako podklad k výuce zeměpisu, dějepisu a společenských věd v Ústeckém a Karlovarském kraji. Didaktické listy budou dvojjazyčné, takže je bude možné využít na patřičných typech škol i v Sasku. Jelikož se v této oblasti bude jednat o doposud nezavedenou výukovou pomůcku, budou během projektu v rámci workshopů proškoleni učitelé zainteresovaných škol. Pro žáky a učitele pilotních škol, kde bude tento výstup testován, jsou připraveny vzorové exkurze po hornických památkách na obou stranách Krušných hor.

V letních semestrech 2017/2018 a 2018/2019 bude pro studenty oboru Historické vědy FF UJEP otevřen povinně volitelný kurz s názvem „Montánní region Krušnohoří a jeho role ve společenském a kulturním transferu mezi Čechami a Saskem“, jeho cílem je studenty sensibilizovat s historickým významem Krušnohoří a rolí při kulturní výměně. Tím by mělo být dosaženo porozumění důležitosti ochrany kulturního dědictví.

Abychom v projektu postihli co možná nejširší cílovou skupinu, zahrnuli jsme do něj realizaci přednáškového cyklu pro studenty U3V UJEP, jež bude postihovat témata jako Světové dědictví UNESCO, hornictví a hornická kulturní krajina i přeshraniční kulturní transfer mezi Čechami a Saskem. Cílem je začlenit do ochrany a zachování památek i seniory, kteří bývají v památkové péči a předávání tradic často velmi aktivní.

Aby bylo dosaženo komplexního obrazu o hornické kulturní krajině Krušnohoří, vznikne dvoudílný a dvojjazyčný průvodce. Jeho první část se bude věnovat starším dějinám a bude je ilustrovat příspěvky k vybraným gotickým a renesančním památkám české a saské části Krušnohoří. Druhá část bude zahrnovat období od 18. do 20. století a bude popisovat příběhy vztahující se ke sledované lokalitě (např. příběh pouti F. J. Umlaufta do Bohosudova). Publikace má jednak upozornit na místo popř. objekt a zároveň ukázat na jeho širší kontext a ukázat jeho „druhý život“. Cílovou skupinou jsou v první řadě žáci a učitelé, ale také široká veřejnost. Studijní průvodce umožní samostudium v lokalitách kulturního dědictví a tím i udržitelný zájem o hornické kulturní dědictví i mimo akce s tématikou spojené.

„Children born of war – past, present and future“ (CHIBOW)
[Děti narozené z války
– minulost, přítomnost a budoucnost]

Horizont 2020 (H2020) je strategický rámcový program, který v sobě spojuje všechny dosavadní  programy EU určené na podporu vědy, výzkumu a inovací. Je tak následovníkem  nejen 7. RP pro vědu, ale také Rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace (CIP),  Programu pro podnikání a inovace, speciálně jeho inovačních kapitol (EIP), Programu na podporu politiky informačních a komunikačních technologií (ICT-PSP), programu Inteligentní energie pro Evropu (IEE). Zahrnuje také financování Evropského inovačního a technologického institutu (EIT).

Deníky doktoranda Michala Korhela

Fotografie

pdf "Jar" a koniec pobytu

Z přednášky Conducting and presenting research in humanities (Metodológia a prezentovanie výskumu v humanitných vedách)

pdf Každodenný život v Moskve

pdf Prvé týždne na výskumnej stáži v Moskve

Web: http://www.h2020.cz/cs

Trvání programu Horizon 2020 je stanoveno na období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020.

Cílů programu Horizon 2020 má být dosaženo  pomocí tří vzájemně se podporujících priorit (pilířů), jimiž jsou:

  • Vynikající věda: Evropská vědecká základna musí dosáhnout vynikající úrovně a zajistit plynulý pokrok ve výzkumu světové úrovně s cílem zabezpečit dlouhodobou konkurenceschopnost Evropy.  H2020 bude podporovat nejlepší myšlenky, rozvíjet talenty v Evropě, poskytovat výzkumným pracovníkům přístup ke špičkové výzkumné infrastruktuře, aby se Evropa stala atraktivním místem pro nejlepší výzkumné pracovníky z celého světa.
  • Vedoucí postavení v průmyslu: Cílem je zatraktivnění EU jako místa pro investice do výzkumu a inovací (včetně ekoinovací) skrze podporu činností shodujících se s potřebami hospodářské sféry. Budou poskytovány významné investice do rozvoje klíčových průmyslových technologií a maximalizován růstový potenciál evropských společností poskytnutím adekvátního financování. V rámci tohoto pilíře budou také podporovány inovační aktivity malých a středních podniků (MSP) směřující k jejich přeměně na firmy světového významu.
  • Společenské výzvy: V tomto pilíři bude podporován výzkum, který směřuje k řešení zásadních otázek a problémů, s nimiž se potýká evropská společnost např. v oblasti zdraví, energetiky nebo dopravy a které jsou proto dílčími prioritami jednotlivých politik růstové strategie Evropa 2020. Řešení projektů vycházejících z těchto tzv. společenských výzev by mělo vést k  propojení  zdrojů a znalostí napříč různými oblastmi, technologiemi a obory, včetně  sociálních a humanitních věd. Půjde o široký rozsah činností od výzkumu až po trh, s mimořádným důrazem na činnosti související s inovacemi, jako je ověřování výroby a testování nových produktů nebo podpora zadávání veřejných zakázek a  uvádění inovací na trh.  

I. pilíř – vynikající věda

  • Posílení hraničního výzkumu činností Evropské výzkumné rady (ERC – European Research Council)
  • Posílení výzkumu v oblasti budoucích a vznikajících technologií
  • Posílení dovedností, odborné přípravy a profesního rozvoje prostřednictvím akcí Marie Curie-Sklodowské (akce Marie Curie)
  • Posílení evropských výzkumných infrastruktur

II. pilíř – vůdčí postavení v průmyslu

  • Vedoucí postavení v klíčových a průmyslových technologiích
    1. Informační a komunikační technologie (ICT)
    2. Nanotechnologie
    3. Pokročilé materiály
    4. Biotechnologie
    5. Pokročilá výroba a zpracování
    6. Vesmír
  • Přístup k rizikovému financování  (jako dluhový a kapitálový nástroj)
  • Inovace v MSP (zaměřeno na podporu malých a středních podniků)

III. Pilíř – společenské výzvy

  • Zdraví, demografická změna a dobré životní podmínky
  • Zajišťování potravin, udržitelné zemědělství, mořský a námořní výzkum, vnitrozemské vodní zdroje a biohospodářství
  • Bezpečná, čistá a účinná energie
  • Inteligentní, ekologická a integrovaná doprava
  • Oblast klimatu, účinné, využívání zdrojů a surovin
  • Evropa v měnícím se světě
  • Bezpečná společnost – ochrana svobody a bezpečnosti Evropy a jejích občanů

Anotace projektu:

Ozbrojené konflikty mají obrovský fyzický a psychický dopad na děti, a to hlavně v případě, když jsou tyto děti ať už jakýmkoli způsobem spojené s nepřítelem. Množství důkazů nasvědčuje tomu, že „děti narozené z války“, například děti, jejichž otcové byli cizími vojáky a matky pocházely z místní komunity, jsou velkou překážkou k integraci jejich matek i jich samotných v poválečných společnostech. Předešlé studie Organizace spojených národů zdůrazňují také nedostatek výzkumu životních podmínek těch dětí, které se během ozbrojených konfliktů narodily z násilných těhotenství. Projekt CHIBOW se orientuje právě na tyto nedostatky v dosavadním výzkumu, a formou systematické analýzy životních zkušeností dětí narozených ze situací v různých válečných konfliktech 20. století a po nich tak významně rozšiřuje a doplňuje bázi informací, které nám dosud chyběly. Jeho hlavním cílem je zjistit, jak a zda vůbec jsou tyto děti integrované do společnosti nejen v době konfliktu samotného, ale i po jeho ukončení, a jakou úlohu v tomto procesu zaujímají vedle nevládních organizací také vojenské a vládní orgány.  V centru zájmu je také snaha zjistit, jak životní zkušenosti těchto „dětí“ odrážejí všeobecné postoje společnosti ke vzpomínkám na válku a naopak.

Projekt, na kterém spolupracují vědecké instituce z mnoha zemí Evropy, Spojených států a Afriky, umožňuje 15 doktorandům spolupracovat na interdisciplinárním výzkumu dané problematiky.  Na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem je řešitelem projektu vedoucí katedry historie, doc. Mgr. Martin Veselý, Ph.D., který se věnuje zejména vojenským dějinám severních a severozápadních Čech. Doktorské místo ve výběrovém řízení získal Michal Korhel, M.A., student moderních dějin na Univerzitě Friedricha Schillera v Jeně (Německo) a Lomonosovově univerzitě v Moskvě (Rusko). Michal Korhel se v rámci hlavního projektu zabývá  problematikou „dětí pohraničí“ narozených ze smíšených česko-německých vztahů v českých pohraničních územích koncem 30. a začátkem 40. let 20. století. Na základě studia archivních dokumentů, dobových publikací a především rozhovorů s pamětníky se pokusí nabídnout nejen nové pohledy na národnostní problematiku a postavení dětí ze smíšených vztahů v poválečné československé společnosti, ale také zjistit do jaké míry a jakým způsobem ovlivnily poválečné životní zkušenosti vývoj jejich sociální a osobní identity.

Projekt „Children born of war – past, present and future“ je financovaný z programu Evropské unie Horizon 2020 pro výzkum a inovaci v rámci grantové dohody Marie Skłodowska-Curie č. 642571.

Více informací na: www.chibow.org

pdf Zpráva CHIBOW 2016

Ukázky prací:

zip Ukázka studentské práce 3D skenu erbu biskupa Emanuela Arnošta (65MB)

jpg Jakub Růžička - Erb Biskupa Emanuela Arnošta z Valdštejna

jpg Václava Trnková - Mariánská iniciála

pdf František Adámek - Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Název projektu: Revitalizace kostela Nanebevzetí Panny Marie v Konojedech u Úštěku

číslo projektu: EHP-CZ06-OV-1-035-2014

Tento projekt je financován z EHP a Norských fondů 2009–2014.

Aktuální dění můžete průběžně sledovat na webových stránkách projektu.

Cílem projektu je záchrana a zpřístupnění kostela Nanabevzetí Panny Marie v Konojedech u Úštěku, a to včetně v něm se nacházejících movitých kulturních památek: 7 oltářů, kazatelny a souboru dubových lavic. Kostel je od srpna 2012 na doporučení statika pro veřejnost uzavřen a probíhají v něm stavební práce. Záchrana kostela spočívá v jeho celkové obnově a zahrnuje statické zajištění, opravu fasád, obnovu interiéru, opravu krovu a výměnu krytiny, obnovení některých částí podlah a přeložení stávající krytiny nad lodí a presbyteriem.

Projekt má dva partnery, norského a českého. Centrum pro dokumentaci a digitalizaci kulturního dědictví,  specializované pracoviště katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí n. L., je českým partnerem. Ten zajišťuje didaktickou náplň projektu a pod vedením odborných pracovníků Národního památkového ústavu ÚOP v Ústí n. L. se podílí také na realizaci jeho odborné náplně. Ta se týkala především identifikace, inventarizace a dokumentace artefaktů památkového zájmu. Během implementační fáze projektu prováděli studenti pod odborným vedením pedagogů Centra odběry vzorků pro dendrochronologickou analýzu vybraných dřevěných prvků i odběry vzorků pro průzkum barevnosti omítek a nátěrů v interiéru kostela. Následně zpracovali studenti nálezové zprávy, které využili především restaurátoři. Výsledky průzkumu a analýzy barevnosti interiéru kostela se staly podkladem pro stanovení konečné barevnosti jeho výmalby, skeny štukových erbů na poprsnicích oratoří slouží štukatérům ke stanovení postupu jejich doplnění a rekonstrukce. Dendrochronologické analýzy dřevěných konstrukcí pomohly upřesnit a datovat jednotlivé stavební etapy v objektu.

Studenti se podíleli na procesu digitalizace současného stavu oltáře a dalších zdobných prvků vnitřního vybavení.  Učili se moderním postupům 3D dokumentace, který vytváří skeny dobře využitelné pro prezentaci dokumentovaných objektů.

Všechny postupy a studentské práce byly v rámci implementace využity ve výuce odborných předmětů a odborných seminářů bakalářského studia Dokumentace památek a magisterského studia oboru Kulturní historie.  

Kostel Nanebevzetí Panny Marie a jeho inventář se staly námětem seminárních a jedné diplomové práce a také cílem několika studentských odborných exkurzí. Jejich smyslem byla prezentace významu vrcholně barokní stavby v širším regionu Litoměřicka i propagace způsobu její poučené stavební obnovy.

Exkluzivní projekt tak umožnil tolik potřebné propojení vědecko-výzkumné činnosti, vysokoškolské výuky a praktické památkové péče.

Financováno z programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity republiky (NAKI) financovaného Ministerstvem kultury České republiky.

Účastníci projektu

Příjemce–koordinátor: Národní památkový ústav, řešitelka projektu Mgr. Lucie Radová, kontakt Mgr. Antonín Kadlec, kadlec.antonin@npu.cz, 773 782 831

Příjemce: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, řešitel projektu PhDr. Kamil Podroužek, Ph.D., kontakt Bc. Gabriela Růžičková, Gabriela.ruzickova@ujep.cz, 601 594 203

Web projektu
 

Anotace

Hlavním cílem projektu je provést základní dokumentaci historických staveb sloužících pro zpracování chmele. Tyto stavby jsou součást stavebního fondu vážícího se na specifické přírodní podmínky a vyskytující se proto pouze v některých regionech. Zde však představují důležitou součást urbanismu obcí a kulturní krajiny. Zároveň se jedná o stavby, které (až na výjimky) nejsou památkově chráněné. Vzhledem ke své velikosti dnes pro vlastníky představují finanční zátěž a v posledních pěti letech jsou ve velkém měřítku demolovány. Dokumentace tak představuje poslední možnost, jak jejich existenci zaznamenat pro budoucnost.

Plánované výsledky

  • Metodika efektivního terénního průzkumu a dokumentace historických staveb
  • Mapová aplikace „Stavby pro zpracování chmele“
  • Výstava s odborným katalogem:"Piva džbán bude dán, až bude chmel očesán".
  • Workshop k metodice efektivního terénního průzkumu a dokumentace historických staveb
  • Článek „Chmelařská krajina a její změny“

Popis projektu

Díky specifickým klimatických a geologickým podmínkám patří Česká republika již od 19. století mezi největší světové pěstitele chmele, přičemž mezi aromatickými chmelovými odrůdami je Žatecký chmel považován za nejlepší na světě. Kulturní krajina Žatecké, Úštěcké a Tršické chmelařské oblasti byla po generace formována nejen přírodními vlivy, ale intenzivní lidskou činností spojenou se specifickým zemědělským využíváním. Kulturně historické a estetické hodnoty této krajiny a jejích sídel jsou mimořádné. Její ikonickou součástí jsou rozlehlé horizontální plochy chmelnic, dominantou sídel pak sušárny a sklady chmele se specifickou podobou střešních partií s vystupujícími tělesy věžových sušárenských komor, které dávají sídlům - vedle kostelních věží - další vertikální rozměr. Identita této krajiny je naprosto odlišná od ostatních míst středoevropského regionu. V souvislosti se změnou hospodaření i změnou technologie zpracování chmele, a také vlivem dlouhodobé neúdržby část těchto objektů ve 2. polovině 20. století zanikla. Během posledních deseti let byl pak zaznamenán zvýšený počet řízených demolic chmelových sušáren a skladů. (Ty díky zastavěné ploše, která ovlivňuje výši daně z nemovitosti, představují pro vlastníky neúměrnou finanční zátěž). Na Žatecku pak v tomto procesu hraje významnou roli také demografický vývoj a národnostní otázka, se  svými častými cézurami kontinuity osídlení. (Stačí připomenout poválečné odsunutí německého obyvatelstva, dosídlování území z vnitrozemí repatrianty či příchod Volyňských Čechů). Z více než 5 400 staveb, které byl v tomto prostoru zaznamenány na počátku 20. století, jich dodnes zůstaly zachovány stovky. Se stavbami zaniká jejich paměť, zakotvení v sídlech i jejich bezprostředním okolí. Zaniká také integrita krajiny i chmelařská kulturní tradice, kterou tyto stavby manifestují. Ačkoli představují identifikační faktor kulturní identity obyvatel regionu a také jedinečný pramen historického poznání, není naprostá většina těchto staveb památkově chráněna. Tuto skutečnost přičítáme nedostatečné reflexi jejich významu, která je daná nízkým stavem poznání. Identifikace a plošná dokumentace před jejich definitivním zánikem je tak poslední příležitostí pro jejich poznání a uchování, alespoň ve formě kulturněhistorických informací.

Cílem projektu je proto na vymezeném území identifikovat a dokumentovat historické stavební objekty související se zpracováním chmele. Předmětem je výzkum samostatně stojících staveb, jejichž základ tvoří nejčetnější soubor specializovaných objektů, které se v hojné míře začínají v souvislosti s velkou konjunkturou pěstování chmele objevovat po polovině 19. století. Přesahy výzkumu se pak dotýkají jak tradičního „lidového“ způsobu sušení chmele v rámci vesnických usedlostí, především na půdách obytných domů, tak staveb barokního vrchnostenského velkostatku hospodařícího ve vlastní režii. Vedle vlastních staveb, jejich konstrukcí a technologického vybavení, však budou zkoumány i širší souvislosti - vztah k okolní zástavbě, hmotové, půdorysné i prostorové struktuře sídla a na něj navazující krajiny. Vedle těchto informací předpokládáme, že se díky detailnějšímu archivnímu průzkumu podaří také lépe poznat způsob hospodaření, který byl s tímto typem zemědělské produkce spojen. Pro případové studie bylo na základě dosavadního stavu poznání zvoleno měcholupské panství Dreherů a postoloprtské panství Schwarzenberků. Významná pivovarnická rodina Dreherů působila na Žatecku od 60. let 19. století a mimo Měcholupy zde vlastnila i další statky (Želeč). Měcholupské panství se stalo její středoevropskou základnou, která sloužila k četným technologickým i pěstitelským experimentům. Tento statek tak lze považovat za protipól tradičnímu venkovského prostředí, v němž se malí producenti chmele inovacím až na výjimky bránili. Význam měcholupského panství pro české chmelařství dodnes dokládá tzv. Dreherův vývozní pivovar. Hmotou i architektonickým ztvárněním impozantní stavba, která ve své době patřila k největším pivovarům a odkud Anton Dreher ml. dokázal jako první na světě dopravit pivo do USA, bude také předmětem našeho badatelského zájmu. Společenským protipólem Dreherova impéria je prostředí tradičních šlechtických statků, v tomto území reprezentovaných především rozsáhlými Schwarzenberskými majetky (Postoloprty, Břvany, Lipenec) s jejich odlišným, po staletí inovovaným způsobem hospodaření, které však nebylo primárně orientované na pěstování chmele, a které ke konci 19. století na tomto území začalo upadat. 

Základním úkolem bude ztotožnění staveb s objekty, které sloužily pro zpracování chmele, a to jednak na základě typických znaků architektury (markantní znaky formální struktury), a dále také průzkumem archivních pramenů. Bude provedena jejich nezpochybnitelná identifikace. Vzhledem k tomu, že se ve většině případů jedná o objekty, které nejsou předmětem zájmu státní památkové péče ani nejsou evidovány pod vlastními popisnými čísly, je nutné vytvořit nový systém pro jejich ztotožnění se stavbami nacházejícími se na konkrétních parcelách. Následně bude proveden popis objektu, jeho vzhledu se zaměřením na specifické součásti staveb (provětrávací vikýře, tělesa se sušárenskou technologií, nakládací rampy, schozové otvory atd.), konstrukce, technologické vybavení a detaily. U vybraných staveb mimořádných buď svým architektonickým ztvárněním, řemeslnou kvalitou, technologií nebo historií, bude provedeno zaměření, podrobná dokumentace detailů stavby (řemeslného provedení tesařských konstrukcí, zachycení četných nápisů, které zde bývají dochovány, skenování dekorů), případně odběr vzorků pro dendrochronologické datování. Sledovány budou také širší souvislosti stavby a okolního prostředí (návaznost na obytný objekt, zástavbu v obci, chmelnice v jejím okolí, hlavní komunikační osy, vodoteče, památky v krajině apod.). Pro každý z objektů bude vyhotovena karta, jejíž součástí bude zákres do katastrální mapy, srovnání se situací v archivních mapových pramenech a případně také skeny historické plánové dokumentace. Pozornost bude věnována současnému technickému stavu objektů. Bude provedena jejich podrobná fotodokumentace. Karty budou podkladem pro vytvoření databáze a odborné mapy.  Pro vlastní dokumentaci byl zvolen takový postup, který umožní její co nejefektivnější provedení za pomoci běžně dostupných prostředků, využívajících ovšem v maximální možné míře moderní technologie a umožňující přístup k on-line zdrojům, a to jak na úrovni zdrojů veřejných (ISSPP s GIS a MIS, katastr nemovitostí apod.), tak i neveřejných (skeny archivních map, stavebních plánů, písemných pramenů a starší literatury na cloudovém úložišti).  Databáze a mapa, které budou výstupem této dokumentace, budou pro veřejnost zcela otevřené. Fungovat budou na platformě projektu GIS a MIS v rámci ISSPP a to jako samostatný projekt – podklad pro územně analytické plánování. Výstupem procesu získávání a zpracování dat bude metodika efektivního terénního průzkumu a dokumentace.

Dalším z výstupů bude výstava představující architektonicky a technologicky nejzajímavější stavby ze sledovaného segmentu stavebního fondu. Bude zaměřená na popularizaci těchto specifických objektů, jejich role v urbanismu a krajině a významu pěstování zpracování chmele pro tyto oblasti a jejich historii.

Obr. č. 1 Unikátní novogotická sušárna v Trnovanech je příkladem stavby přímo určené k sušení chmele

Další články...