Sidebar

21
lis, út
48 Aktuality

„Children born of war – past, present and future“ (CHIBOW)
[Děti narozené z války
– minulost, přítomnost a budoucnost]

Horizont 2020 (H2020) je strategický rámcový program, který v sobě spojuje všechny dosavadní  programy EU určené na podporu vědy, výzkumu a inovací. Je tak následovníkem  nejen 7. RP pro vědu, ale také Rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace (CIP),  Programu pro podnikání a inovace, speciálně jeho inovačních kapitol (EIP), Programu na podporu politiky informačních a komunikačních technologií (ICT-PSP), programu Inteligentní energie pro Evropu (IEE). Zahrnuje také financování Evropského inovačního a technologického institutu (EIT).

Deníky doktoranda Michala Korhela

Fotografie

pdf "Jar" a koniec pobytu

Z přednášky Conducting and presenting research in humanities (Metodológia a prezentovanie výskumu v humanitných vedách)

pdf Každodenný život v Moskve

pdf Prvé týždne na výskumnej stáži v Moskve

Web: http://www.h2020.cz/cs

Trvání programu Horizon 2020 je stanoveno na období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020.

Cílů programu Horizon 2020 má být dosaženo  pomocí tří vzájemně se podporujících priorit (pilířů), jimiž jsou:

  • Vynikající věda: Evropská vědecká základna musí dosáhnout vynikající úrovně a zajistit plynulý pokrok ve výzkumu světové úrovně s cílem zabezpečit dlouhodobou konkurenceschopnost Evropy.  H2020 bude podporovat nejlepší myšlenky, rozvíjet talenty v Evropě, poskytovat výzkumným pracovníkům přístup ke špičkové výzkumné infrastruktuře, aby se Evropa stala atraktivním místem pro nejlepší výzkumné pracovníky z celého světa.
  • Vedoucí postavení v průmyslu: Cílem je zatraktivnění EU jako místa pro investice do výzkumu a inovací (včetně ekoinovací) skrze podporu činností shodujících se s potřebami hospodářské sféry. Budou poskytovány významné investice do rozvoje klíčových průmyslových technologií a maximalizován růstový potenciál evropských společností poskytnutím adekvátního financování. V rámci tohoto pilíře budou také podporovány inovační aktivity malých a středních podniků (MSP) směřující k jejich přeměně na firmy světového významu.
  • Společenské výzvy: V tomto pilíři bude podporován výzkum, který směřuje k řešení zásadních otázek a problémů, s nimiž se potýká evropská společnost např. v oblasti zdraví, energetiky nebo dopravy a které jsou proto dílčími prioritami jednotlivých politik růstové strategie Evropa 2020. Řešení projektů vycházejících z těchto tzv. společenských výzev by mělo vést k  propojení  zdrojů a znalostí napříč různými oblastmi, technologiemi a obory, včetně  sociálních a humanitních věd. Půjde o široký rozsah činností od výzkumu až po trh, s mimořádným důrazem na činnosti související s inovacemi, jako je ověřování výroby a testování nových produktů nebo podpora zadávání veřejných zakázek a  uvádění inovací na trh.  

I. pilíř – vynikající věda

  • Posílení hraničního výzkumu činností Evropské výzkumné rady (ERC – European Research Council)
  • Posílení výzkumu v oblasti budoucích a vznikajících technologií
  • Posílení dovedností, odborné přípravy a profesního rozvoje prostřednictvím akcí Marie Curie-Sklodowské (akce Marie Curie)
  • Posílení evropských výzkumných infrastruktur

II. pilíř – vůdčí postavení v průmyslu

  • Vedoucí postavení v klíčových a průmyslových technologiích
    1. Informační a komunikační technologie (ICT)
    2. Nanotechnologie
    3. Pokročilé materiály
    4. Biotechnologie
    5. Pokročilá výroba a zpracování
    6. Vesmír
  • Přístup k rizikovému financování  (jako dluhový a kapitálový nástroj)
  • Inovace v MSP (zaměřeno na podporu malých a středních podniků)

III. Pilíř – společenské výzvy

  • Zdraví, demografická změna a dobré životní podmínky
  • Zajišťování potravin, udržitelné zemědělství, mořský a námořní výzkum, vnitrozemské vodní zdroje a biohospodářství
  • Bezpečná, čistá a účinná energie
  • Inteligentní, ekologická a integrovaná doprava
  • Oblast klimatu, účinné, využívání zdrojů a surovin
  • Evropa v měnícím se světě
  • Bezpečná společnost – ochrana svobody a bezpečnosti Evropy a jejích občanů

Anotace projektu:

Ozbrojené konflikty mají obrovský fyzický a psychický dopad na děti, a to hlavně v případě, když jsou tyto děti ať už jakýmkoli způsobem spojené s nepřítelem. Množství důkazů nasvědčuje tomu, že „děti narozené z války“, například děti, jejichž otcové byli cizími vojáky a matky pocházely z místní komunity, jsou velkou překážkou k integraci jejich matek i jich samotných v poválečných společnostech. Předešlé studie Organizace spojených národů zdůrazňují také nedostatek výzkumu životních podmínek těch dětí, které se během ozbrojených konfliktů narodily z násilných těhotenství. Projekt CHIBOW se orientuje právě na tyto nedostatky v dosavadním výzkumu, a formou systematické analýzy životních zkušeností dětí narozených ze situací v různých válečných konfliktech 20. století a po nich tak významně rozšiřuje a doplňuje bázi informací, které nám dosud chyběly. Jeho hlavním cílem je zjistit, jak a zda vůbec jsou tyto děti integrované do společnosti nejen v době konfliktu samotného, ale i po jeho ukončení, a jakou úlohu v tomto procesu zaujímají vedle nevládních organizací také vojenské a vládní orgány.  V centru zájmu je také snaha zjistit, jak životní zkušenosti těchto „dětí“ odrážejí všeobecné postoje společnosti ke vzpomínkám na válku a naopak.

Projekt, na kterém spolupracují vědecké instituce z mnoha zemí Evropy, Spojených států a Afriky, umožňuje 15 doktorandům spolupracovat na interdisciplinárním výzkumu dané problematiky.  Na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem je řešitelem projektu vedoucí katedry historie, doc. Mgr. Martin Veselý, Ph.D., který se věnuje zejména vojenským dějinám severních a severozápadních Čech. Doktorské místo ve výběrovém řízení získal Michal Korhel, M.A., student moderních dějin na Univerzitě Friedricha Schillera v Jeně (Německo) a Lomonosovově univerzitě v Moskvě (Rusko). Michal Korhel se v rámci hlavního projektu zabývá  problematikou „dětí pohraničí“ narozených ze smíšených česko-německých vztahů v českých pohraničních územích koncem 30. a začátkem 40. let 20. století. Na základě studia archivních dokumentů, dobových publikací a především rozhovorů s pamětníky se pokusí nabídnout nejen nové pohledy na národnostní problematiku a postavení dětí ze smíšených vztahů v poválečné československé společnosti, ale také zjistit do jaké míry a jakým způsobem ovlivnily poválečné životní zkušenosti vývoj jejich sociální a osobní identity.

Projekt „Children born of war – past, present and future“ je financovaný z programu Evropské unie Horizon 2020 pro výzkum a inovaci v rámci grantové dohody Marie Skłodowska-Curie č. 642571.

Více informací na: www.chibow.org

pdf Zpráva CHIBOW 2016