Sidebar

20
úno, st
42 Aktuality


Ein Ausflugsziel war das Schloss Krasné Březno/Schönpriesen, in dem jetzt das
staatliche Denkmalschutzamt untergebracht ist.

 

 

Weiter zunehmende Beachtung finden die jährlich von Ackermann-Gemeinde und Aussiger Universität veranstalteten COLLOQUIA USTENSIA. Sogar das tschechische Fernsehen hat in diesem Jahr über das Projekt berichtet. Ein starkes Motiv zur Teilnahme an der Sommerakademie sei die Verwurzelung vieler Teilnehmer im Land durch ihre sudetendeutschen Vorfahren, arbeiteten die Fernsehleute in ihrem Beitrag heraus. Fast 50 Teilnehmer waren aus ganz Deutschland und Österreich in das Aussiger Studentenheim am Kleischer Stern angereist. Über zwei Wochen erlebten sie ein spannendes und dicht gedrängtes Programm mit Sprachkurs am Vormittag, Ausflügen am Nachmittag, und Vorträgen am Abend.

Die meisten Teilnehmer nutzten schon um 7.30 Uhr das Angebot der Morgenandacht als Einstimmung in den Tag. Weiter ging es mit Frühstück und dem Singen tschechischer Volkslieder, bevor um 9 Uhr der Sprachunterricht begann. Gelernt wurde in Kleingruppen in fünf Leistungsstufen. Die Organisatoren um Kristina Kaiserová von der Aussiger Universität hatten wieder hochmotivierte Sprachlehrer gewinnen können, die ihren Schützlingen mit großem pädagogischem Geschick und Einsatz die Feinheiten der tschechischen Sprache nahe brachten.

Nach dem Mittagessen wartete meist schon der Bus für den nachmittäglichen Ausflug. „Es ist kaum zu glauben, dass es immer wieder gelingt, in der Umgebung von Aussig interessante Ziele zu finden, die wir noch nicht kennen“, staunten auch langjährige COLLOQUIA-Teilnehmer. In diesem Jahr standen zum Beispiel das klassizistische Schlösschen in Korozluky/Kolosruk bei Most/Brüx, das Schloss in Krasné Březno/Schönpriesen, das Franziskanerkloster in Kadaň/Kaaden, sowie Schloss und Stadt Mĕlník/Melnik auf dem Programm. In Most/Brüx wurden die Gäste ausführlich über das Konzept und den Stand der Rekultivierungsarbeiten in den früheren Braunkohle-Abbaugebieten informiert. Ein besonderes „Schmankerl“ war der Besuch des Wohnwagen-Camps Stvolínky/Drum bei Česká Lípa/Böhmisch Leipa. Der Künstler Dan Dittrich hat dort das abgelegene Gelände einer abgerissenen deutschen Brauerei gekauft und sich nicht nur selbst gemütlich eingerichtet, sondern auch eine wachsende Künstler-Kolonie begründet. Mangels Baugenehmigung hat er seine Bauten als genehmigungsfreie Filmkulissen angemeldet. Seine Familie lebt im Wohnwagen. Da das nur maximal 30 Tage im Jahr erlaubt ist, hat er zwölf Wohnwagen angeschafft, die er reihum bewohnt.

Hochkarätige Referenten vermittelten mit ihren abendlichen Vorträgen neue Erkenntnisse zu verschiedensten Themen. Während Tomáš Velímský von der Aussiger Universität seine Zuhörer mit seinen Ausführungen über die Anfänge des böhmischen Adels weit in die Vergangenheit führte, informierte Alena Mišková von der Prager Karlsuniversität über den Prager Nazi-Bürgermeister Josef Pfitzner, der 1945 öffentlich hingerichtet wurde. „Er war zwar ein unangenehmer Mensch, aber die Todesstrafe war unangebracht“, so das Resumé von Frau Mišková, die ihre Pfitzner-Forschungen gemeinsam mit dem deutschen Historiker Ferdinand Seibt betrieben hatte. Miroslav Kunštát war ebenfalls aus Prag gekommen und referierte über die österreichisch-tschechischen Beziehungen seit dem Ende des Ersten Weltkrieges. Über Miroslav Tyrš, den Mitbegründer der nationaltschechischen Turnbewegung „Sokol“, berichtete der Regisseur Vladimír Fanta. Als Friedrich Tiersch in einer deutschsprachigen Familie in Dečin/Tetschen aufgewachsen sprach der „tschechische Turnvater Jahn“ Zeit seines Lebens nur unvollkommen tschechisch.

Die Schlacht bei Kulm jährt sich in diesem Jahr zum 200. Mal. Der bedeutende Sieg der Koalitions-Armeen über einen Teil von Napoleons Armee im Vorfeld der Völkerschlacht bei Leipzig ist Anlass für eine Sonderausstellung, die im Aussiger Stadtmuseum besichtigt wurde.  Interessante Einblicke in die Entwicklung der tschechischen Sicht auf diese Schlacht gab der Prager Historiker Jiři Rak. Im 19. Jahrhundert war die Schlacht wichtig für die Entwicklung des Selbstwertgefühls des tschechischen Volkes. Die Verdienste der tschechischen Soldaten wurden hervorgehoben und ihre Würdigung durch den österreichischen Staat verlangt. Nach 1918 folgte die Kehrtwende. Jetzt gehörte den Franzosen – der Schutzmacht der neu entstandenen Tschechoslowakei – in der Rückschau die Sympathien. Von einem Engagement von Tschechen auf österreichischer Seite war nicht mehr die Rede. Die Bedeutung der Schlacht wurde insgesamt herunter gespielt, da nach neuer Lesart die Falschen gesiegt hatten. Nach 1948 wurde die Sichtweise erneut umgekehrt. Jetzt wurden die Verdienste der russischen Armee am Sieg über die Franzosen in den Mittelpunkt gerückt, und die Schlacht bei Kulm als leuchtendes Beispiel für die russisch-tschechische Waffenbrüderschaft dargestellt.

Kristina Kaiserová und ihr Mitarbeiter Martin Veselý präsentierten auch das jüngste Projekt ihres Instituts für slawisch-germanische Forschung, didaktische Filme zum Thema Patriotismus, Nationalismus und Extremismus. Ganz anders als mit herkömmlichen Lehrfilmen gelingt es mit diesen modern gemachten Streifen, die Schüler wirklich anzusprechen und über die Hintergründe  von Extremismus und Ausländerhass aufzuklären. Entsprechend positiv sind auch die Rückmeldungen der Schulen, an denen diese Filme bereits gezeigt wurden.

Dem Teilnehmer Emil Spannbauer war es vorbehalten, am abschließenden Bunten Abend die zurückliegenden Erlebnisse in Gedichtform Revue passieren zu lassen. Auch die vier Rollen Klopapier pro Person auf dem Zimmer („Wer kann denn so viel Papier verbrauchen“) und der Kommentar eines Teilnehmers zum Chaos im Mensa-Büro nach einem nächtlichen Einbruch („In meinem Büro schaut es immer so aus“) fanden Erwähnung. Die Übergabe der Lehrgangs-Zertifikate, weitere lustige und besinnliche Beiträge sowie ein von den tschechischen Freunden vorbereitetes opulentes Buffet machten den letzten Abend zu einem würdigen Abschluss der zwei spannenden und lehrreichen Wochen in Aussig. Der Abschied am nächsten Morgen wurde erleichtert durch die Aussicht auf ein Wiedersehen im nächsten Jahr. Die XXIII. Colloquia Ustensia sind für den 17. bis 30. August 2014 geplant. Neue Teilnehmer und sind herzlich willkommen. Interessenten wenden sich bitte an Christoph Lippert, e-mail info@lti-training.de

 


Unterrichtet wurde in Kleingruppen in fünf Leistungsstufen entsprechend
den Vorkenntnissen der Teilnehmer.

Kolokvium „200 let bitvy u Chlumce, pohledy z české a z ruské strany“ v Muzeu města Ústí nad Labem.

 

Pořadatelé: Muzeum města Ústí nad Labem a Ústav slovansko-germánských studií FF UJEP.

Kolokvium se koná ve středu 28.8.2013 od 10.00 do 15.00 v Císařském sále Muzea města Ústí nad Labem. Jednacími jazyky jsou čeština a ruština, tlumočení zajištěno.

Referát by neměl přesáhnout maximální délku 15 minut, k dispozici je Wi-Fi, PC a dataprojektor.

Pro účastníky bude připraveno malé občerstvení, pro referující je zabezpečen také oběd na náklady pořadatelů.

Pokud bude zapotřebí zajistit nocleh, je třeba o tom podat zprávu obratem, nejlépe na mob.: 734 320 041. Pro referující zajišťujeme případně jeden nocleh na náklady pořadatelů.

Všechny přednesené referáty budou publikovány, texty v rozsahu cca 10-15 normostran + přílohy je nutné odevzdat do konce září 2013, citační úzus dle ČČH.

Program:

9.00-10.00 prezence

10.00-11.30

Zdeněk Radvanovský: Bitva u Chlumce 1813 v pracích studentů katedry historie ústecké univerzity.

Bohuslava Chleborádová: 1813 – Teplice srdce Evropy

Jiří Šlajsna: Alexandr I. a Chomutov.

Grigorij Nikolajevič Bibikov: Bitva u Chlumce v zahraničních taženích ruské armády.

Radomír Vlček: Bitva u Chlumce a Přestanova v souvislostech evropské diplomacie 1813-1814.

13.00-14.30

Jiří Rak: Zapomenutí čeští přemožitelé Napoleona.

Dmitrij Georgijevič Celorungo:  Ruští vojenští účastníci bitvy u Chlumce

Alexej Michajlovič Olferev: Potěmkin a Semjonovský pluk. Jejich účast v bitvě u Chlumce.

Zdeněk Munzar: Rakouští velitelé v bitvě u Chlumce a Přestanova - Hieronymus hrabě Colloredo-Mansfeld a Vinzenz Ferrerius Bianchi.

Vojtěch Kessler: Bitva u Chlumce v české historické paměti.

14.30-15.00 diskuse a závěr jednání

15.00-16.00

Václav Houfek: Komentovaná prohlídka výstavy „Bitva u Chlumce 1813“

 

 

Těším se na setkání s Vámi a na naši spolupráci.

Se srdečným pozdravem

Mgr. Václav Houfek

Vedoucí historického oddělení

Muzeum města Ústí nad Labem

Masarykova 1000/3

400 01 Ústí nad Labem

IČ: 00361321

GSM: 733 334 008

Tel.: 475 210 937

 

Ústecká muzejní a vlastivědná společnost

 

Napoleonské slavnosti

V prostorách Muzea města Ústí nad Labem proběhla dne 18. 3. 2013 přednáška doktoranda katedry historie Mgr. Martina Tichého na téma útěku ministra československé vlády Karla Feirabenda a jeho rodiny v roce 1948 po Labi do Hamburku. Součástí přednášky bylo promítání dokumentárního filmu Útěk po Labi a beseda s autorem scénáře Uwe Radou. Překlad z německého jazyka zajistila iniciátorka přednášky doc. PhDr. Kristina Kaiserová, CSc. Přednáška měla i svůj odraz Českém rozhlase. Celou reportáž si můžete poslechnout zde.

 

 

Muzeum města Ústí nad Labem

Společnost pro dějiny Němců v Čechách

Ústav slovansko-germánských studií FF UJEP

zvou na prezentaci příběhu o napínavém útěku československého politika Ladislava Karla Feierabendaroku 1948 po Labi do Hamburku

Prezentace se bude konat 18. 3. 2013 v 17.00

v Muzeu města Ústí nad Labem (přednášková místnost v přízemí)

 

Po únoru 1948 nastala další vlna odchodů občanů z Československa. Kolikátá již v naší minulosti? Podobaly se více útěkům, při nichž byl ohrožen život exulantů, zejména však jejich pomocníků, převaděčů. Prchající věděli, že mohou být zadrženi, zatčeni a odsouzeni k mnohaletému věznění; perzekuci byli vystaveny i jejich rodiny a přátelé. Snažili se proto hledat a nacházet takové cesty, dobovou terminologií „kanály“, které byly spojeny s co nejmenším rizikem. Přesto nejeden útěk, jak víme, skončil tragicky; známe však i příběhy s dobrým koncem. I ty nebyly prosty nebezpečenství, které se po letech ve vzpomínkách aktérů jen zvolna proměňovalo v dobrodružství, často obestřené tajemstvím. Útěk významného československého politika Ladislava Karla Feierabenda, jeho manželky a dvou dětí, patří mezi ně. Jejich cesta za svobodou by nebyla úspěšná bez mnoha pomocníků, kteří ji pomohli zorganizovat, bez profesionálního přístupu Josefa Nováka, jenž na plavidle ČPSL převezl exulanty do bezpečí hamburského přístavu. Cesta k němu nebyla ani jednoduchá, ani přímá. Je dodnes obestřena otázkami, na něž jen těžko hledáme adekvátní odpovědi. Neznamená to ale, že bychom měli na zodpovězení alespoň části z nich rezignovat. 

Program prezentace:

Přednáška Martina Tichého(Ústav pro studium totalitních režimů)

Mgr. Martin Tichý napsal na základě archivních rešerší odbornou studii na dané téma.

 

Promítání filmu Útěk po Labi za účasti autora scénáře Uwe Rady.

Německý filmař Holger Rada spolu se svým bratrem, novinářem a autorem řady úspěšných populárních knih zejména o symbolu řek v dějinách (v březnu vyjde kniha o Labi) Uwe Radou zpracovali filmovou podobu této akce. Jsou osobně zainteresováni, lodník Josef Novák, který útěk dovedl k úspěšnému konci, byl jejich prastrýc. Nechybí tedy ani osobní svědectví.

Diskuse

Překlad zajištěn

Do Ústí nad Labem zavítal poslední srpnové pondělí polský historik Dr. Dagnoslaw Demski, aby na půdě Ústavu slovansko-germánských studií Filozofické fakulty Univerzity J. E. Purkyně (ÚSGS FF UJEP) představil výstupy svého projektu zabývajícího se politickými karikaturami dvacátého století. Doktor Demski přednesl zajímavý příspěvek, kde zhodnotil politické karikatury dvacátého století v několika zemích střední Evropy a vyzdvihl jejich přínos pro vizuální kulturu a celkový význam pro uchopení soudobé politické reality. Během svého vystoupení představil Dr. Demski svou knihu zabývající se politickými karikaturami a okomentoval příslušný výstavní banner, který tuto vědeckou práci reprezentuje.

Slova se posléze ujal jeden z iniciátorů setkání doktorand katedry historie FF UJEP Mgr. Petr Karlíček, který v projektu zastupoval českou historickou obec. Ve svém příspěvku podnikl historickou exkurzi monitorující proměny vizuálního charakteru politických karikatur od druhé světové války do závěru dvacátého století.

Akce se konala za účasti ředitelky ÚSGS FF UJEP doc. Kristiny Kaiserové, CSc. a proděkana pro vědu a zahraniční vztahy FF UJEP Mgr. Davida Tomíčka, Ph.D. I přes prázdninový čas si cestu do sídla ÚSGS ve Velké Hradební našlo několik zástupců z řad studentů.

 

Na podzim roku 2013 uplyne 200 let od „bitvy národů“ u Lipska, která ukončila dvě desetiletí revolučních a napoleonských válek, z nichž se zrodila nová Evropa. Dějištěm rozhodujících událostí byly tehdy české země. Praha byla střediskem politické emigrace z Německa, v Čechách probíhala diplomatická jednání mezi rakouským císařem, carem a pruským králem, v Praze se měl konat mírový kongres. Po jeho ztroskotání se zde soustřeďovala Česká armáda pod velením maršála Schwarzenberga. V severních Čechách pak utrpěla francouzská vojska porážku, která bezprostředně předznamenala bitvu u Lipska.

Tyto pohnuté události jsou dobře známy a nadcházející výročí jistě přinese nové poznatky i interpretace. Stranou pozornosti české historiografie ale zatím zůstává „druhý život“ napoleonské epopeje v českém myšlení. Právě do této doby ale spadají počátky českého moderního nacionalismu („národního obrození“) českého i německého.

Zásluhy na porážce Napoleona si během 19. století připsal nacionalismus německý reprezentovaný Pruskem, resp. po roce 1871 Německou říší a habsburská monarchie i navzdory tomu, že Rakušané (Schwarzenberg, Radecký) byli strůjci konečného vítězství, zůstala v pozadí. Češi se ke svému podílu nehlásili vůbec. Z dějin české obrozenské literatury zmizely básně a kantáty vyzývající k boji proti revoluční a napoleonské Francii stejně jako oslavy vítězného císaře Františka a velebení českých zásluh na jeho triumfu. Naposledy protestovala česká veřejnost proti německé „privatizaci“ boje proti Napoleonovi při stém výročí lipské bitvy roku 1913. Ani další desetiletí nejsou bez různorodé reflexe napoleonských válek jak v českém, tak i německém prostředí. Druhým tématickým okruhem plánovaného semináře by měly být lokální tradice spojované s napoleonskými válkami.

Kolokvium pořádá Společnost pro dějiny Němců v Čechách, Ústav slovansko-germánských studií Filozofické fakulty UJEP, Muzeum města Ústí nad Labem a Archiv města Ústí nad Labem. Místem jednání bude Muzeum města Ústí nad Labem. Kolokvium se bude konat ve dnech  30. a 31. 5. 2012.

Témata příspěvků lze zasílat do 31. 12. 2012 na adresu:

Ústav slovansko-germánských studií FF UJEP

Velká Hradební 15, 400 96 Ústí nad Labem

Mail: 

usgs@ujep.cz

kaiserova@albis-int.cz

Přihláška ke stažení

Za pořadatele

Mgr. Václav Houfek                        Doc. Dr. Kristina Kaiserová, CSc.                 PhDr. Jiří Rak

Program ke stažení

Další články...