Sidebar

23
kvě,
42 Aktuality

Při příležitosti 50. výročí sebeupálení Jana Palacha si Filozofická fakulta UJEP spolu s Fakultou umění a designu UJEP připomněla jeho odkaz a vliv na společenské události od roku 1969 po současnost.

Události spojené s osobností a činem Jana Palacha si studenti připomněli dne 16. 1. 2019 ve 13:00 h. Před budovou fakulty umění a designu si každý zapálil svíčku, symbolické světlo, které je dovedlo do atria fakulty filozofické. Zde proběhla beseda pod taktovkou Mgr. Jana Musila s dr. Danielem Kroupou a doc. Martinem Veselým reflektující tehdejší dobu a význam Palachova činu. Na besedu navázalo promítání snímku Jan Palach.

„Jan Palach chtěl svým šokujícím činem vyburcovat tehdejší veřejnost z rezignace, do které se začala propadat po srpnové okupaci. Svou nejzazší obětí se snažil probudit svědomí národa a varovat před lhostejností a beznadějnou skepsí. Jeho oběť a vzkaz českému národu má smysl i po padesáti letech, a i proto na jeho odkaz v tomto týdnu vzpomínáme,“ uvedla dr. Barbora Řebíková z Filozofické fakulty UJEP.

Dvacet let po smrti Jana Palacha během „Palachova týdne“ hovořil Václav Havel k národu o jeho skutku takto: „Čin Jana Palacha je krajním výrazem bolesti nás všech. Výkřikem, který se jediný člověk odhodlal zvolat za nás všechny. Právě proto je to však zároveň dobře promyšlený politický čin. Musíme ho přijmout tak, a jedině tak, jak byl myšlen. Jako výzvu k aktivitě, ke skutečně důslednému boji za vše, co upřímně považujeme za správné. Jako apel, který nás varuje před lhostejností, skepsí, beznadějí. V tom, co udělal Jan Palach, je kus důvěry v nás všechny. Je to šance, která byla nám živým dána. Chceme-li odvrátit další mladé lidi od jejich rozhodnutí, nestačí, abychom je přemlouvali, aby se nezabíjeli. To je málo. To je nepřesvědčí. Čin Jana Palacha by to znehodnotilo, protože by to nereagovalo na skutečné mravní a politické poselství, které v něm je, ale snižovalo by ho to na akt individuální sebevraždy. Máme jedinou cestu. Vést svou politickou při dál. Vést ji až do konce.“

Dodnes je jméno tohoto českého studenta známé po celém světě a do paměti národa se hluboce vepsal jako symbol boje za svobodu. Před koncem komunistického režimu byl jedním z vůdčích symbolů protikomunistických demonstrací. Jeho akt krajního sebeobětování lze i po padesáti letech vnímat stále stejně – jako výzvu k aktivitě a varování před lhostejným a bezradným postojem většiny.