Sidebar

18
říj, po
46 Aktuality

Jaké jsou důsledky pandemie Covid-19 v česko-německém pohraničí? Tuto otázku jsme položili odborníkům na pohraniční oblasti, Lukáši Novotnému z FF UJEP a Patricku Reitingerovi z Univerzity Bamberg. Poznatky z jejich výzkumů jsou důležité pro rozvoj česko-německé přeshraniční spolupráce.

Otevřené hranice – na to si občanky a občané v Evropské unii již zvykli. Ovšem během pandemie Covid-19 se hranice uzavřely a situace se hodně změnila. Hranice mezi Českem a Německem se od března 2020 uzavřela dokonce hned dvakrát – a pro pohraniční oblasti to přineslo řadu velmi negativních dopadů.

Lukáš Novotný, docent z katedry politologie FF UJEP v Ústí nad Labem a Patrick Reitinger, vědecký pracovník na Institutu geografie Univerzity Bamberg, zkoumají dopady uzavření hranic mezi ČR a Německem. V rozhovoru popisují mimo jiné, proč jsou jejich poznatky z česko-německého pohraničí obzvlášť důležité, jak jejich poznatky mohou pomoci občanům, a především politikům přímo v pohraničí a co je důležité pro budoucí rozvoj pohraničí a přeshraniční kooperace.

Můžete obecně popsat, o co jde ve vašem společném projektu?

Patrick Reitinger: Spolupracujeme od roku 2019 na velkém projektu o objemu 100 000 Euro, který je financován jednak Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, ale také Bavorsko-českou vysokoškolskou agenturou z prostředků bavorského ministerstva financí. Projekt se zabývá vývojem česko-bavorského pohraničí od konce studené války do současnosti. Zaměřujeme se především na politické, hospodářské, administrativní a společenské problémy v příhraničních okresech a krajích na české a bavorské straně. Když jsme s projektem začínali, tak ještě samozřejmě nebylo o Covidu ani vidu, ani slechu.

A pak jste tedy zaměřili i na Covid-19 a jeho odpady?

Patrick Reitinger: Ano, museli jsme hned zkraje roku 2020 reagovat na to, co se v pohraničí v souvislosti s pandemií odehrávalo. Využili jsme k tomu možnosti zvláštní finanční podpory Bavorsko-české vysokoškolské agentury pro krátkodobé přeshraniční projekty. A tak nyní zkoumáme i dopady Covid-19 na různé struktury a instituce přeshraniční spolupráce. Náš výzkum zahrnuje několik dílčích studií.

O jaké dílčí studie například jde?

Lukáš Novotný: Jedna z nich cílí na dopady pandemie, a především uzavřených hranic a různých restrikcí na české pendlerky a pendlery. Pro ty se za pandemie zásadně změnil život, celková logistika dojíždění a často i vztahy se zaměstnavateli v německém pohraničí. Zaměřujeme se zde sice na celé česko-německé pohraničí, ale obzvlášť nás zajímá severní část společné hranice mezi ČR a Bavorskem, tedy území Euregia Egrensis. Tady sbíráme data a další informace a já krom toho realizoval i ještě další šetření ve formě rozhovorů s českými pendlery v česko-saském pohraničí, konkrétně na území Euroregionu Labe.

Na začátku roku 2021 jste realizovali krom toho také dotazníkové šetření na komunální úrovni. O co se jednalo?

Lukáš Novotný: Ano, v březnu a dubnu 2021 jsem se dotazovali starostek a starostů na české a bavorské straně Euregia Egrensis. Ptali jsme se jednak na to, jak vnímají celkově česko-německé vztahy, a také na to, jak podle nich ovlivnila tyto vztahy pandemie Covid-19. Celkem jsme získali odpovědi od více než 40 procent starostek a starostů, takže můžeme říci, že jde o poměrně reprezentativní výzkum.

Proč jste se dotazovali právě starostek a starostů?

Patrick Reitinger: Vraťme se 30 let zpět: železná opona padá a prvními osobami, které navazují přeshraniční spolupráci, jsou obce v pohraničí. Takže je třeba mít na zřeteli, že to jsou právě starostky a starostové, kdo se již od devadesátých let snaží na obou stranách o to, aby vztahy mezi našimi zeměmi byly přátelské. Pokud tedy chceme zjistit, jaké jsou dnes naše vztahy, a hlavně jak tyto vazby nabourala pandemie Covid-19, pak jsou to právě zástupci obcí a měst v pohraničí, kterých je na místě se ptát. Na kvalitě jejich názorů pak můžeme mimo jiné měřit to, jak funguje přeshraniční spolupráce.

A jaké tedy máte poznatky?

Patrick Reitinger: Na většinu otázek panují podobné postoje jak u starostů na české, tak i německé straně. Důležitým výsledkem je to, starostky a starostové na obou stranách hranice většinově souhlasili s tím, aby došlo v důsledku pandemie k uzavření hranic. Oni skutečně věřili tomu, že se tím podaří pandemii zbrzdit. Pak je ale zajímavé i to, že většina z nich si myslí, že vlády jak v Praze, tak i ta bavorská v Mnichově nebraly při vyhlašování různých opatření dostatečně ohled na ně a na obce, které reprezentují. Je třeba si uvědomit, že ty obce spolupracují již více než 30 let, jsou na otevřenou hranici zvyklí, starostové se navíc dobře vyznají a vlády skutečně měly více brát ohled právě na jejich postoje. To se evidentně vždy nedělo.

V Evropě existují různé pohraniční oblasti. Proč je pro vás právě ta česko-bavorská nejvíce zajímavá?

Patrick Reitinger: Tak je to pro nás obzvlášť zajímavé tím, že spolupráce mezi Českou republikou a Německem je v porovnání s jinými pohraničními oblastmi na západě ještě hodně mladá. Třeba na francouzsko-německé hranici probíhá tato kooperace o hodně déle a je také stabilnější – a to i v dobách krize. To mezi Čechy a Němci bylo nutné nejprve vydiskutovat sporné historické otázky, byla k tomu zapotřebí řada politických konzultací a smluv, což probíhalo paralelně s těmito příhraničními aktivitami. Jinými slovy to tedy pár let trvalo, než se kormidlo vzájemných vztahů otočilo jednoznačně do budoucnosti. Dnes je to již velmi intenzivní hospodářská kooperace, ale i mezilidské vztahy, které jsou motorem našich dnešních vztahů. A je pak určitým paradoxem, že během pandemie Covid-19 se právě hospodářské vazby staly zdrojem krize, resentimentů a nárůstu nacionalismu, a to na obou stranách hranice.

Lukáš Novotný: Pokud to mohu doplnit, tak restrikce na vlastní kůži poznali právě například pendleři, kterým prostě bylo tím, že se najednou uzavřela státní hranice, zcela znemožněno, aby plnily své pracovně-právní závazky. Krize Covid-19 tedy byla hodně velkou kaňkou do našich vzájemných vztahů. To je i v pohraničí hodně rozšířený názor a například starostky a starostové varují, aby se toto již neopakovalo.

Tak ale existuje v pohraničí v případě těchto problémů nějaký krizový management, nebo nikoli?

Lukáš Novotný: Máme sice různé smlouvy a společné dokumenty mezi našimi oběma zeměmi a také mezi kraji. Ovšem během pandemie se prostě ukázalo, že tyto krizové scénáře a nástroje řízení prostě během krize nezafungovaly. Ono to vypadá, že fungují jen tehdy, když se toho moc neděje – tedy než dojde ke krizi. Ten pohled na pohraničí, ta nekoordinace jednotlivých kroků a unilaterální postupy, na to se nedívalo úplně vesele. Podle nás je jasné, že na tyto krize se musíme připravit podstatně lépe.

Pomáhají poznatky z vašich výzkumů také přímo aktérům v pohraničí?

Lukáš Novotný: Původně jsme plánovali realizovat čistě vědecký projekt. Ovšem oba dva se dobře orientujeme v česko-německém pohraničí, máme tam kontakty a vazby, známe tamní problémy. A protože právě od lidí přímo v pohraničí víme, že jim pro rozvoj těchto oblastí často chybí data, tak jim rádi naše výstupy poskytujeme, prezentujeme jim je a diskutujeme s nimi. Věřím, že i tím napomáháme k tomu, aby se vylepšovaly dobré vztahy mezi našimi oběma zeměmi a aby se přeshraniční aktivity dobře rozvíjely. Jak víme, teď dostaly velkou ránu zejména v důsledku pandemie, takže je co vylepšovat.

Jaká ponaučení si z vaší práce odnášíte?

Lukáš Novotný: Zastávám názor, že to, jak se rozvíjí daná země, se pozná právě podle toho, jak se chová vůči těm nejslabším – pokud to převedeme do prostoru, tak jde o rozvoj slabě rozvinutých regionů. Pokud to politici pochopí, pak mají tyto regiony velkou šanci na dobrý rozvoj. Proto si myslíme, že je zapotřebí toto více vysvětlovat, je třeba totiž věnovat podstatně více pozornosti rozvoji pohraničních regionů, ale také další kultivaci přeshraničních aktivit. Naopak bychom se měli vyvarovat jednostranných a nekoordinovaných rozhodnutí v politice. To pak může vést ke zhoršení situace. Neměli bychom i v důsledku některých chyb během pandemie Covid-19 dopustit to, abychom zbortili nebo hodně oslabily vše to pozitivní, čeho jsme v rámci 30 let vzájemných vztahů dokázali.

Další informace o výzkumných aktivitách Lukáše Novotného a Patricka Reitingera naleznete zde: www.crossborderrurality.eu

Autor fotografie: Benjamin Herges, Uni Bamberg.

Přehled přednášek

Studijní brožura

E-learning Moodle

Adresář a konzultační hodiny

Hlasujte

Pro zájemce o studium

Hlasujte

Harmonogram FF UJEP

Portál IS/STAG

Hlasujte

Virtuální prohlídka FF UJEP

Hlasujte

Konferenční portál KonFFer