Sidebar

17
zář,
34 Aktuality

Filozofická fakulta byla založena v roce 2006 z Ústavu humanitních studií, který vznikl během transformace Pedagogické fakulty UJEP v roce 2005. V rámci ústavu se osamostatnila pouze tehdejší katedra historie, do projektu fakulty se pak zapojila ještě katedra germanistiky a vznikla nová katedra politologie a filozofie.

FF si letos připomíná 15 let od svého vzniku. Jak budou oslavy vypadat?

Filozofická fakulta byla založena v roce 2006 z Ústavu humanitních studií, který vznikl během transformace Pedagogické fakulty UJEP v roce 2005. V rámci ústavu se osamostatnila pouze tehdejší katedra historie, do projektu fakulty se pak zapojila ještě katedra germanistiky a vznikla nová katedra politologie a filozofie. Později byl do fakultní struktury začleněn i do té doby univerzitní Ústav slovansko-germánských studií. Dnes po patnácti letech má fakulta pět kateder, ústav a další pracoviště. Chceme tedy spíš připomenout, jaké byly počátky fakulty, a poděkovat všem, kteří tehdy stáli u jejího zrodu, než oslavovat. Na 23. září 2021 plánujeme společné slavnostní zasedání Akademického senátu a Vědecké rady FF v Císařském sále Muzea města Ústí nad Labem, na které jsme pozvali vedení univerzity a děkany ostatních fakult. Chceme si půlkulaté výročí připomenout především v kruhu naší Alma mater. Na tomto zasedání budou také předány Ceny děkanky. Na podzim budou potom v rámci pravidelných celofakultních přednášek představeny jednotlivé katedry a další pracoviště. Chceme našim současným studentům a spolupracovníkům připomenout vývoj fakulty, významné dlouholeté kolegy a zejména chceme představit nejvýznamnější výzkumné směry, vědecké výsledky, další plány a záměry. Po dlouhé době, kdy jsme neměli možnost se na fakultě potkávat a naši studenti neměli možnost se s fakultou sžít, bychom rádi tímto způsobem posílili pospolitý život a komunikaci na fakultě, pokud nám to epidemická situace umožní. Fakultní pospolitost, diskuse a různé společenské akce na fakultě považuji vedle vzdělávací a vědecké činnosti za nezbytnost, která nám všem chybí. Není nic horšího, než prázdné chodby a posluchárny bez studentů.

Jste ve vedení FF od samého začátku. Jakými největšími změnami za tu dobu podle Vás prošla?

Jako vedoucí katedry historie na PF jsem připravovala transformaci, koncipovala jsem podobu Ústavu humanitních studií a připravila jsem projekt fakulty, který jsme obhajovali před akreditační komisí spolu s Danielem Kroupou, novým vedoucím katedry politologie a filozofie. Velkou oporou nám tehdy byl rektor univerzity doc. Zdeněk Havel, bez jehož podpory by FF nevznikla. Fakultu jsem pak první rok vedla jako pověřená děkanka a poté, co jsme konstituovali všechny řádné akademické orgány, jsem byla do děkanského úřadu zvolena. Po čtyřech letech, v rámci kterých jsme připravili a získali projekt na rekonstrukci nových budov pro fakultu, jsem pak byla proděkankou pro rozvoj a tento projekt jsem vedla. Do nových budov jsme se přestěhovali na počátku roku 2015 a ve stejném roce jsem pak byla opět zvolena děkankou, nyní jsem zhruba v polovině druhého funkčního období. Fakulta za tu dobu prošla výraznou proměnou. Za největší mezníky považuji právě přestěhování do nových budov, které poskytly výborné zázemí pro všechny naše aktivity, přechod na studijní programy, které nahradily studijní obory po novele zákona o VŠ, kdy se všem katedrám podařilo akreditovat všechny zamýšlené programy, včetně velkého úspěchu Historických věd, které získaly institucionální akreditaci včetně doktorského studia, což je jediné institucionálně akreditované studium na UJEP vůbec. Na základě těchto akreditací jsme pak v posledním roce rozšířili strukturu fakulty, což považuji za podstatný krok pro její další rozvoj.  Za důležitý signál, i když ne změnu považuji výsledek hodnocení fakulty v rámci Mezinárodního evaluačního panelu, kdy jsme získali velmi dobré hodnocení. Názor zahraničních expertů v podstatě potvrdil, že fakulta funguje dobře a některá doporučení, která zazněla, jsou pro nás velmi užitečná a důležitá do budoucna.

Proč má člověk studovat humanitní obory? Není jich moc, jak občas zaznívá v mediích?

Nevím, jestli v mediích zaznívá, že je humanitních oborů moc, to jsem nezaregistrovala a ani nevím, co by tyto komentáře měly znamenat – že zrušíme historii nebo filozofii, aby jich ubylo? Humanus je latinský výraz, který lze přeložit jako lidský, člověčí. Humanitní vědy jsou tedy vědy zabývající se člověkem, umožňují lépe pochopit okolní svět, vývoj a problémy společnosti, pozici a roli člověka v ní, lidskou povahu a kulturu, která člověka odlišuje od ostatních živočichů. Většina výzkumných problémů v podstatě hledá odpověď na různé varianty otázky: co znamená být člověkem a žít ve společnosti? Vaši otázku vnímám spíš v návaznosti na některé velmi obskurní názory zaznívající i z nejvyšších míst naší politické scény. Mnohdy slyšíme, že studentů v těchto „měkkých oborech“ je moc a že vysoké školy (rozuměj filozofické fakulty) jen „vyrábějí“ nezaměstnané. Je pravda, že zájem o humanitní obory je výrazně vyšší než o obory technické a přírodovědné, ale nemyslím si, že by to bylo jen proto, že se uchazeči bojí matematiky nebo si neoblíbili na střední škole chemii. Všechny humanitní, ale i společensko-vědní obory mají totiž jedno společné – učí kritickému pozorování a myšlení, jejich absolventi jsou vybaveni schopností komunikace, jsou schopni kreativně řešit různorodé problémy a výzvy. A to je zjevně to, co mladé lidí, kteří chtějí poznávat svět na filozofické fakultě táhne. Jsou si také vědomi toho, že se s takovým vzděláním neztratí. Chemik či stavební inženýr se těžko uplatní v jiné profesi, ale historik či politolog najde uplatnění v mediích, dokonce i v tajných službách, kde potřebují analytiky s dobrou znalostí cizích jazyků. Na základě různých průzkumů uplatnění absolventů i trhu práce je jednoznačně prokázáno, že absolventi humanitních oborů nacházejí uplatnění velmi dobře, a to mnohdy i v technologických firmách. Už v roce 2015 v časopisu Forbes konstatoval kanadský miliardář Daniel Stewart Butterfield, spoluzakladatel Flickru a platformy Slack, že mu nejvíc dalo studium filozofie a že ve svém podnikání sází na absolventy humanitních oborů pro jejich soft skills, tedy tzv. měkké dovednosti – schopnost jít k jádru věci a vysvětlit danou problematiku, schopnost řešit problémy, vést ostatní, být sociálně i emočně empatický, kreativní atd. Právě tyto schopnosti jsou totiž v době automatizace potřeba, protože právě ony strojům nikdy vlastní nebudou a nelze je zcela napodobit. Přesně to se týká i naší univerzity a našeho kraje, kde v minulých letech výrazně rezonovala a bohužel stále ještě rezonuje podpora především přírodovědných a technických oborů, což se v minulosti projevovalo například nastavením velkých projektů ze strukturálních fondů či cíleným rozdělováním finanční podpory Ústeckého kraje na naší univerzitě. Rozvoj a podpora těchto oborů je pochopitelně v pořádku, ale nemělo by to být na úkor humanitních oborů, které mohou lépe reagovat na zamýšlenou proměnu našeho regionu z průmyslového, stále ještě velmi strukturálně postiženého kraje směrem ke standardně fungujícímu prostředí, které bude těžit z moderních technologií, bude sociálně stabilnější a kulturnější. Jednoduše řečeno, bude se zde žít stejně dobře jako v jiných oblastech naší země.  

Proč tedy studovat humanitní obory? Protože bez historie či politologie se nedokážeme poučit z minulých chyb. Díky nim se dokážeme vyhnout válce, kterou si žádný kritik humanitních oborů určitě nepřeje. Bez „humanitek“ bychom neovládali cizí jazyky, které musel i ony kritiky také někdo naučit….

Četla jsem nedávno krásný bonmot o filozofii, ale jde podle mého názoru uplatnit na humanitní obory obecně: Filozofie je pro vědu užitečná asi tak jako ornitologie ptákům. To si ale mohou „myslet“ jen ptáci, neboť nechápou, že se ti divní lidé, kteří se snaží zachránit některé jejich vymírající druhy, jsou právě ornitologové. Ptáci určitě ani nechápou, že je někdo zachraňuje.  

FF je velmi aktivní v pořádání akcí pro ústeckou veřejnost. Proč?

Odpověď na tuto otázku souvisí tak trochu s otázkou předcházející. Obory, které realizujeme na fakultě, mají co říci nejen našim studentům, ale jejich posláním je též promlouvat do veřejného prostoru, informovat, vzdělávat a kultivovat společnost obecně. Proto pořádáme výstavy k historickým výročím či významným památkám. Aktuálně budeme např. prezentovat společný výzkum s Národním památkovým ústavem, jehož cílem je dokumentace staveb pro zpracování chmele v našem regionu a který má podpořit nominaci žateckého chmele na seznam světového dědictví UNESCO. Stejným způsobem jsme dlouhá léta pracovali na výzkumu Krušnohoří, kde byla nominace nakonec úspěšná. Pořádáme přednášky, diskuse, naši politologové pravidelně komentují průběh voleb či jiné konkrétní dění v kraji, související třeba s nárůstem extremismu. Naši germanisté se v rámci česko-německého projektu podíleli např. na překladu her současných německých autorů, které pak byly inscenovány v Činoherním studiu. Pro všechny naše obory i většinu výzkumných témat je veřejný prostor přirozeným prostředím a bez interakce s ním nemůžeme dobře fungovat.  Veřejný prostor je naší aplikační sférou. 

I díky blízkosti hranic se hodně orientujete na německý jazyk, kulturu a literaturu. Probíhá i výuka v němčině? Jaká je budoucnost v tomto směru?

Katedra germanistiky patří mezi naše zakládající katedry. Od vzniku fakulty ušla velký kus cesty, má dnes doktorské studium, před pěti lety dokonce pořádala v Ústí nad Labem celosvětový kongres germanistů. Je nicméně pravdou, že o studium německého jazyka již delší dobu není velký zájem, což souvisí i s tím, že byla jeho výuka výrazně omezena na základních i středních školách. Trend výuky cizích jazyků jednoznačně preferující angličtinu je zřejmý a výuce jiných jazyků, včetně němčiny, neprospívá. Neznalost německého jazyka je velký problém např. pro historiky, protože velká část pramenů do roku 1945 je psána německy. Pro náš region je v tomto ohledu pochopitelně klíčová blízkost hranice se Saskem a možnosti, které znalost jazyka našich sousedů dává. Studium je většinou s ohledem na nedostatečné vstupní znalosti uchazečů náročné a muselo se v posledním období proměnit, včetně zapojení němčiny jako výukového jazyka, které bylo v minulosti samozřejmostí již od prvního ročníku. Nicméně uchazeče máme a zájem je i o kombinovanou formu studia. Bohužel ale v posledních letech finance přicházející na nižší počet studentů nejsou schopny pokrýt provoz katedry a pokud budeme chtít na ústecké univerzitě udržet studium germanistiky, budeme muset patrně hledat i jiné zdroje financování.

Jak jste zvládli přechod na online výuku? Změní to vyučování v dalších letech?

Mimořádná situace, které jsme všichni byli vystaveni, nás o mnohé připravila, ale také nás mnohé naučila. Online výuka není pro prezenčně akreditované obory vhodná. Platí to jak pro praktické předměty, tak pro klasické přednášky či semináře. Na každé přednášce potřebujete interakci se studenty, můžete sledovat jejich výraz i reakce, víte podle nich, jestli vás vnímají a chápou přednášenou či diskutovanou látku. Pro výuku je důležitý vztah mezi učitelem a žákem, který online nejde navázat ani pěstovat. Největší ztráty vnímáme u studentů prvních ročníků, kteří neměli možnost seznámit se s fakultou a způsobem vysokoškolské výuky, pedagogové pro ně byli zcela neznámí lidé z obrazovky a spolužáky většinou vůbec neviděli. Na druhé straně je nutno uznat, že v mimořádných případech lze online technologie dobře využít a například studenti vyšších ročníků, kteří již byli ve stylu vysokoškolské výuky zběhlí a byli zvyklí na způsob práce v seminářích atd., vše zvládli většinou dobře, včetně přípravy na státní zkoušky. Stejně tak se online přednášky osvědčily pro doktorandy, kteří jsou mnohdy ze vzdálených lokací a díky online přenosu se mohli účastnit bez omezení. To samé platí o i externích přednášejících, které zapojujeme do kurzů pro doktorandy. Mnohdy komplikovaně hledáme termín, pro zahraniční kolegy je problém dlouhá cesta atd. Najednou jsme mohli zapojit bez potíží kohokoli a zmíněné problémy odpadly. Tento formát do budoucna určitě zachováme. Zmínit musím ještě to, že jsme měli na univerzitě dobře nastavenou platformu pro online výuku a na fakultě dobré technické zázemí pro všechny vyučující. Odezva studentů na online výuku je podle našich šetření většinou pozitivní. 

Co byste popřála fakultě do další patnáctiletky?

Přeji nám všem především to, aby již byla za námi komplikovaná doba ovlivněná celosvětovou pandemií a abychom co nejlépe překonali její dopady, což nebude vůbec jednoduché. Přála bych fakultě, aby dále prosperovala jako v předcházejících patnácti letech a aby co nejlépe zvládla současné nepříznivé období, kdy i přes nárůst počtu studentů v rámci univerzitního rozpočtu klesly fakultě finance. Pokud se tento stav nezmění, je velmi pravděpodobné, že během 2-3 let vyčerpáme všechny své finanční rezervy a pak může nastat opravdu vážný problém. S tím také souvisí mé přání, aby mzdy akademických pracovníků na naší fakultě nepatřily k nejnižším a aby se na univerzitě našel model financování, který tuto nerovnost vycházející z používání již přežitých KENů (koeficient ekonomické náročnosti) napraví. Především bych ale naší fakultě přála, aby zůstala otevřeným a inspirativním prostředím pro své studenty i všechny pracovníky a abychom všechny naše úspěchy, problémy i prohry dokázali brát a řešit s nadhledem, rozumem a úspěchem. Přeji tedy: Quod bonum, felix, faustum, fortunatumque sit!

Pro zájemce o studium

Hlasujte

Studijní brožura

E-learning Moodle

Přehled přednášek

Adresář a konzultační hodiny

Hlasujte

Harmonogram FF UJEP

Portál IS/STAG

Hlasujte

Virtuální prohlídka FF UJEP

Hlasujte

Konferenční portál KonFFer